Prevence,  Problém a řešení

Stop nejen ucpaným nosům

Pět věcí, které můžete udělat, abyste se zbavili alergických příznaků.

Alergické choroby nejsou jen dobře známá rýma, průduškové astma či atopický ekzém. Časté jsou i reakce na hmyzí bodnutí, přecitlivělost na potraviny, léky, slunce, očkování a různé chemické látky. Mezi alergické stavy řadíme i některé druhy kopřivek. Alergického původu mohou být také opakované záněty spojivek. Navíc je alergie systémové onemocnění, které může být kromě typických příznaků spojené i s únavou, bolestmi hlavy a u dětí i se zvýšenou teplotou.

Jak to funguje

Alergická onemocnění jsou dědičná, což ale neznamená, že je zákonitě musíte dostat. Velkou roli sehrává podle odborníků časný a častý kontakt s alergeny, který může alergii spustit. Může se tak stát už před narozením, ale také kdykoliv později, včetně seniorského věku. Protože jsou tato onemocnění vědci považována za největší neinfekční epidemii současnosti, je dobré vědět, co dělat, když vás začnou trápit jejich příznaky.

1. Podstoupit vyšetření

Prvním krokem, který byste měli udělat, je promluvit si se svým ošetřujícím lékařem, který si s vámi promluví a provede základní vyšetření kůže. V pohovoru se lékař zaměří na výskyt alergických projevů u rodičů nebo sourozenců dítěte. Pokud vyloučí jiné onemocnění a potvrdí podezření na alergii, určitě vám doporučí alergologa nebo imunologické vyšetření, které by mělo konkrétní typ alergie prokázat. Testů na alergii je několik. Nejčastěji se provádějí téměř bezbolestné kožní prick testy. Spočívají v označení bodů na předloktí, aplikování kapek alergenu a potom v jemném píchnutí do kůže. Pozitivní test se projevuje pupínkem, který vypadá jako štípnutí komárem. Prick testy se provádějí v každém věku. Zjistit alergii lze i pomocí krevního testu, který se zaměřuje na přítomnost protilátek IgE k určitým nejběžnějším alergenům. Na základě výsledků testů pak alergolog doporučí vhodnou léčbu.

2. Vyhýbat se alergenům

Jednou z důležitých součástí léčby alergií jsou režimová opatření. Jejích cílem je vyhnout se kontaktu s alergenem na nejvyšší možnou míru. V případě pylových alergiků to znamená omezit pohyb na čerstvém vzduchu v období výskytu alergenu, u potravinových alergiků zase vyloučení potravin, které alergen obsahují, z jídelníčku, u těch, kterým vadí domácí alergeny, tedy například prach, roztoče, plísně, domácí mazlíčci nebo peří, pomůže i speciální úklid.

Protože alergie patří mezi onemocnění s poruchou imunity, spadá jejich léčba do dvou oblastí medicíny – alergologie a klinické imunologie. Na správné léčbě alergií by proto měli spolupracovat představitelé obou těchto oborů, tedy alergolog i imunolog. V každém větším městě dnes najdete několik ambulancí alergologů i specializovaná imunologická centra, která slouží k léčbě alergií a také k jejich diagnostice.

3. Zmírnit příznaky

Na našem trhu existuje celá řada volně prodejných prostředků, kterými lze některé projevy alergie zmírnit. Například pro pylové alergiky, kteří mají nejvíce potíží s ucpaným nosem a očima, jsou tu takzvaná dekongestiva – do této skupiny patří léky, které snižují otok sliznic. Některé z nich mají i mírné protialergické účinky a lze je použít do nosu i očí. Volně prodejná jsou i některá antihistaminika, která zmírňují alergické reakce. Jde o takzvané pohotovostní balení, které by nemělo chybět v žádné lékárničce a alergici je mohou využít na překlenovací období v případě, že jim došly předepsané léky období.

4. Užívat předepsané léky

V léčbě alergií v současné době vede skupina pod názvem moderní antihistaminika druhé generace, která mají minimum vedlejších účinků a dokáží úspěšně ztlumit alergický zánět. Ještě účinnější jsou však léky třetí generace, které potlačují i příznaky, na které předchozí léky nestačily (například neprůchodnost nosu u alergické rýmy nebo zvýšenou dráždivost průdušek u astmatu). Vznikly na základě zjištění lékařů, že alergický zánět nestačí jen utlumit v jeho rozpuku, ale soustavně kontrolovat. Antihistaminika třetí generace tak mají dlouhodobý protizánětlivý efekt a příznivě ovlivňují i imunitní systém alergiků. Mezi další léky proti alergii patří i kortikosteroidy, které se při léčbě alergií užívají většinou ve formě sprejů, kapek nebo mastí, protože užívání tablet má nežádoucí účinky. Další skupinou léků jsou takzvané kromoglykáty – ty se předepisují hlavně dětem. Nemají žádné nežádoucí účinky, a jsou proto velmi bezpečné. Na druhou stranu jejich účinek proti alergickým příznakům je mnohdy nedostatečný.

5. Vyzkoušet desenzibilaci

Specifická alergenová imunoterapie (desenzibilace) je zatím jediná léčebná metoda, která neléčí jen příznaky, ale mění přirozený průběh alergického onemocnění a snižuje reakci imunitního systému na alergen. Pacientovi se podávají injekčně nebo v kapkách pod jazyk postupně se zvyšující dávky alergenové vakcíny. Léčba vede hlavně ke snížení alergických příznaků při opětném kontaktu s alergenem, není ale vhodná pro každého alergika. S úspěchem je používána zejména u pacientů s jedním nebo jedním dominantním spouštěcím alergenem. „Ideálním pacientem pro alergenovou imunoterapii (AIT) je člověk, u kterého lze potíže jednoznačně spojit s jedním konkrétním dominantním alergenem. Přestože je AIT krátkodobě dražší než jiné formy terapie, dlouhodobě dokáže zdravotnímu systému výrazně ušetřit. Kromě toho, že významně tlumí projevy alergií, snižuje i riziko vzniku a rozvoje astmatu,“ vysvětluje doc. MUDr. Jakub Novosad, Ph.D., z Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Otestujte se

Jak poznáte, že jste alergik? Zkuste odpovědět na následující otázky. Pokud jste na některou z otázek odpověděli kladně, je možné, že jste alergik. Neváhejte a zajděte na vyšetření ke svému lékaři.

  •  Trápí vás kýchání?
  •  Přepadne vás občas nevysvětlitelný kašel?
  •  Míváte pocit „ztíženého dýchání“?
  •  Zdá se vám někdy, že ztrácíte čich?
  •  Teče vám z nosu, i když nejste nachlazení?
  •  Míváte někdy „ucpaný nos“, aniž jste nachlazení?
  •  Svědí vás někdy oči nebo máte pocit, že v nich máte písek?
  •  Slzí vám oči?
  •  Míváte někdy nevysvětlitelné svědění kůže nebo kopřivku?
  •  Máte oteklé rty nebo jazyk? Jsou tyto potíže spojeny s bolestmi v nadbřišku?
  •  Máte někdy stav hvízdavého dýchání či pískání v hrudníku, které si nedovedete vysvětlit?
  •  Budíte se kvůli kašli?
  •  Trpíte jedním či více z těchto příznaků a domníváte se, že se objevují pravidelně v určitém ročním období nebo za určitých zvláštních podmínek?

Text: Soňa Zavadilová, foto: Shutterstock

Koupit časopis