Astma se musí se léčit, jinak může vážně poškodit plíce
Trápí vás častá dušnost s kašlem, ať už při kontaktu s alergenem, nebo třeba po těžké fyzické námaze či stresu? Pokud to ještě nevíte, pak možná trpíte průduškovým astmatem, které je potřeba léčit.
Asi dvě třetiny astmatiků začnou mít potíže už v prvních třech letech života a většina případů těžkého astmatu začíná v dětství. I když se dříve tradovalo, že dítě z astmatu vyroste, není to pravda. Pravda je pouze to, že když se jako astmatik budete pečlivě léčit a užívat pravidelně léky, vaše astma se dostane pod kontrolu. „Astma mi diagnostikovali až ve třiceti letech, i když jsem jím trpěla pravděpodobně už dříve. Mívala jsem časté záchvaty kašle a dušnosti, někdy jsem v noci ani nemohla spát, protože mě kašel dráždil, takže jsem do rána přežila jen vsedě. Asi před deseti lety jsem změnila lékaře, který mi nasadil inhalační kortikoidy, a můj stav se do půl roku zlepšil. Nyní je mé astma v klidové fázi, záchvat jsem měla naposledy asi před pěti lety, a cítím se fajn. Ovšem léky užívám i nadále, a to ve formě udržovací dávky,“ vypráví pětačtyřicetiletá Simona. Jak také paní Simona říká, není v rodině jediná, kdo má astma. Astmatem trpí i její matka, alergický je i otec. Souvislost s genetikou ostatně potvrzuje i alergologové, podle kterých je větší riziko je u jedinců, jejichž příbuzní trpí astmatem, alergickou rýmou, ekzémem či alergickými reakcemi na hmyz, potraviny, léky.
Projevy astmatu
Nejčastějším projevem je náhle vzniklá dušnost s kašlem, často v noci a k ránu, jindy i během dne při setkání s alergenem, na který je astmatik přecitlivělý. Někdy mohou být obtíže vázány na fyzickou námahu, stres či infekt. Astma se může skrývat i za opakovanými záněty průdušek nebo za dlouhotrvajícím suchým kašlem bez dušnosti. Existuje i pylové astma, které je vázáno na jarní a letní pylovou sezonu většinou současně s klasickými projevy pylové alergie, jako jsou záněty spojivek a rýma nebo svědění sliznic. Dechové obtíže může ale vyvolat i mrazivý vzduch, kontakt se zvířecím alergenem (například kočka) a podobně,
Jak lze nemoc diagnostikovat
Astma u nás léčí a diagnostikuje v první linii praktický lékař, ale především alergolog nebo plicní lékař. Důležitá je anamnéza. První na řadě je rozbor rodinné zátěže a projevů nemoc. Pak následuje klinické vyšetření, především poslechový nález na průduškách, funkční vyšetření plic (tzv. spirometrie, případně pozátěžové či bronchodilatační testy, kožní testy k potvrzení příčinného alergenu, případně laboratorní vyšetření z krve (k vyloučení imunity, k vyšetření specifických protilátek apod.). Individuálně lze doplnit vyšetření RTG a na ORL. Rozhodně má smysl v každém případě zjistit, proč kašlete nebo proč jste dušní. Když se totiž astma nezačne včas a pořádně léčit, může dojít k některým chronickým procesům v průduškové stěně, které pak vedou k dlouhodobým změnám vlastností průdušek. Nic tedy nepodceňujte.
Léčba astmatu není snadná
Léčba zahrnuje jednak léky úlevové, které se podávají v okamžiku, kdy má člověk potíže, a léky preventivní, které se užívají pravidelně. Preventivní protizánětlivé léky hojí zánět průdušek, zajišťují kontrolu nad dobrým klidovým stavem a je potřeba je užívat skutečně pravidelně a dlouhodobě, a to i v době, kdy se pacient cítí dobře a nemá obtíže. Léky úlevové neboli záchranné slouží k potlačení příznaků, takže odstraní kašel a dušnost. A léčba nejsou jen léky, důležitá je také teplota místnosti, ve které se astmatik pohybuje, tedy zhruba 20 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu kolem 40–50 procent, eliminace zvířecích alergenů a kouření.
Co dělat v případě záchvatu
Neztrácet čas a ihned nasadit léky! Čím později se totiž léky nasadí, tím hůře se bude záchvat zdolávat. Léky se pak musí obvykle podávat delší dobu a někdy musí být použitá i silnější terapie. Astma se může stát nekontrolovaným a vyžádat si dokonce hospitalizaci. V případě pozátěžového astmatu je dobré naučit se nějaké relaxační cviky, které dostanou vaše dýchání pod kontrolu. Tento druh astmatu je výhradně vázán na fyzickou zátěž, v klidu nemá pacient obtíže a i klidové spirometrické vyšetření bývá s normálním nálezem. „Můj třináctiletý syn hrál závodně florbal, takže se pohyboval v uzavřené tělocvičně a poměrně intenzivně trénoval. Vždy po tréninku nebo zápase měl dýchací obtíže a kašlal. Na alergologii mu diagnostikovali pozátěžové astma. Pravděpodobně mu kromě fyzické námahy vadil také prach, který se v tělocvičně vířil. Po zralé úvaze s florbalem skončil a věnuje se teď plavání,“ říká pětatřicetiletá Lenka z Prahy.
Jak předejít záchvatu
- Při intenzivním pohybu neotevírejte moc ústa, protože vdechování vzduchu otevřenými ústy během námahy vysušuje a ochlazuje hrdlo, což může podpořit záchvat. Dýchejte vždy raději nosem.
- Plavte: Plavání je i podle odborníků ideální fyzické cvičení pro astmatiky, a to díky vlhkosti prostředí. Lepší je pak provozovat sport, při kterém dochází ke krátkodobé námaze.
- Nezapomeňte na léky: Vždy před cvičením si vezměte svůj lék, pokud víte, že bez něj byste měli po zátěži záchvat. Poraďte se se svým lékařem, většinou postačí 15 minut před plánovanou námahou.
- Mějte s sebou úlevové léky, abyste v případě dušnosti mohli inhalovat a zamezili tak následnému záchvatu.
- Dávejte si pozor na to, co jíte; některé potraviny jsou silné alergeny – například ořechy, vejce a plody moře.
Text: Soňa Zavadilová, foto: Shutterstock