Záchvatů ji zbavila až operace mozku!

Jolana (21) ze Zlína se diagnózu epilepsie dozvěděla ve třinácti letech, když se u ní objevil noční epileptický záchvat. Všimla si ho sestra, se kterou Jolana tu noc spala v pokoji.

Bylo mi po něm špatně, bolela mě hlava, chtělo se mi spát,“ popisuje Jolana. Její rodiče přivolali rychlou záchrannou službu, která Jolanu odvezla do nemocnice. Tam si ji lékaři nechali na pozorování a provedli jí řadu vyšetření. Na jejich základě stanovili diagnózu epilepsie a nasadili jí protizáchvatové léky. „Pro mě to byl šok, vůbec jsem nevěděla, co nemoc obnáší, ale když jsem to zjistila, byla jsem z toho nešťastná. Bylo mi třináct, chtěla jsem žít normální život, ne řešit vážnou nemoc,“ říká Jolana. „Zpětně jsem si také uvědomila, že nějaké projevy jsem měla už dříve. Od malička mi někdy ráno kmitaly oči, ale vždycky to přibližně po deseti sekundách odeznělo, takže to nikdo neřešil,“ vzpomíná Jolana a pokračuje: „Větší záchvat jsem měla i jednou na dovolené, ale sestra si myslela, že si z ní dělám legraci, a já si na něj nepamatovala.“

Cesta k řešení nebyla lehká

Nějakou dobu trvalo, než lékaři našli vhodnou léčbu, která Jolaně vyhovuje, zároveň musela začít dodržovat režimová opatření – pravidelně spát, nepřetěžovat se, ani když byla starší, nechodila nikam v noci. Záchvaty zmizely, ale občas mívala kolapsové stavy, omdlévala, byla hodně unavená a nespala dobře. „Za nemoc jsem se v té době styděla, nechtěla jsem o ní nikomu říkat, aby mě okolí nevyčleňovalo nebo nelitovalo. Kromě blízké rodiny o ní věděli jen učitelé, vedoucí na letním táboře a pak vychovatelky a spolubydlící na středoškolském internátu,“ popisuje Jolana. Do jejích šestnácti let to vypadalo, že léčba zabírá, a Jolana záchvaty neměla. Pak se ale začaly znovu objevovat, a to ráno nebo těsně po probuzení. „To mě vrátilo zase na začátek. Chodila jsem na různá vyšetření, měnila jsem léčbu, záchvaty ale stále přicházely. Bylo to pro mě těžké období, měla jsem obavu z budoucnosti,“ vysvětluje.

„Jsem teď vlastně zdravá a je to skvělý pocit. Cítím se dobře, budoucnost jsem přestala vidět tak černě a začala jsem o epilepsii i více mluvit, což mi dříve vůbec nešlo,“ říká Jolana, která nyní studuje vyšší odbornou školu pedagogickou v Olomouci a chtěla by na ni navázat vysokoškolským studiem logopedie a speciální pedagogiky.

Pomohlo až specializované centrum

Lékařka ze Zlína ji nakonec poslala do specializovaného centra pro léčbu epilepsie v pražské motolské nemocnici. Tam Jolana podstoupila další vyšetření a lékaři zjistili, že má v mozku ložisko, které je možné odstranit operací. „Na jednu stranu jsem byla ráda, že se možná záchvaty jednou provždy vyřeší, ale na druhou stranu jsem se zákroku na mozku hrozně bála,“ vzpomíná Jolana. Operaci absolvovala v sedmnácti letech – dopadla výborně. Záchvatů se Jolana zbavila úplně, nyní už nebere žádné léky a jen jednou za půl roku dochází na kontrolní elektroencefalografii (EEG).
Text: redakce, foto: archiv