Vylepšete si zdraví kondičním cvičením!
Kondici může trénovat každý, dokonce i většina nemocných. Těm může cvičení výrazně ulevit nebo napomoci léčbě.
Udržet si dobrou kondici mohou i lidé, kteří mají nějaké zdravotní omezení. Pravidelný pohyb je totiž vhodný naprosto pro každého – pro kardiaky, diabetiky, parkinsoniky, ženy po menopauze, ale i pro lidi, které dlouhodobě trápí bolesti zad. Sport jim pomůže nejen k lepší kondici, ale zlepší i jejich psychický stav.
1. Cvičení pro ženy po menopauze
Nedostatek hormonů, zejména estrogenů, kterých při nástupu menopauzy ubývá, způsobuje ženám řadu potíží. Ženy začínají mít kardiovaskulární potíže, hrozí jim osteoporóza, diabetes II. typu a rychleji jim přibývají kila. Estrogen vytváří zároveň elasticitu, ženy po přechodu mívají problémy třeba i s chůzí, jejich tělo už není tak pružné. Při pravidelném cvičení ale může nahradit funkci estrogenů posilování určitých svalových skupin. Pokud s těmito svalovými skupinami začne žena pracovat, může být ve stejné formě, jako byla v padesáti, i o deset let později. Cvičení pro ženy po menopauze zahrnuje vedle části kondiční a posilovací i cvičení rozvíjející jemnou motoriku, což je v tomto období velmi důležité. Pro ženy ve vyšším věku je vhodný například i aquaaerobik. Ženy při něm nejen posilují, ale díky tomu, že je voda nadnáší, si mohou dovolit i fyzicky náročnější cvičení, které by třeba na suchu nezvládly.
2. Diabetici: pozor na hypoglykemii
Fyzická aktivita podobně jako dieta patří v léčbě každého pacienta s diabetem k základním léčebným metodám. Pravidelné cvičení by diabetik, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, neměl nikdy opustit. O vhodné aktivitě by se však měl nemocný vždy poradit se svým lékařem. Mezi doporučované formy fyzické zátěže patří chůze různé intenzity, například pravidelné hodinové až dvouhodinové procházky v délce pěti až deseti kilometrů denně, vhodná je i jízda na kole, plavání, kondiční aerobní cvičení, u zdatnějších pacientů pak vytrvalostní běh. Fyzickou aktivitu je vždy nutné přizpůsobit celkovému zdravotnímu stavu a přidruženým onemocněním. Omezení fyzické zátěže je nutné jen v případě těžkého kloubně-kostního onemocnění, zvýšeného krevního tlaku a těžkého postižení srdečně-cévního systému. Zvýšená opatrnost je nutná u pacientů s opakovanými stavy těžké nebo časté hypoglykemie, při sportu proto s sebou vždy mějte pomůcky pro její zvládnutí. Před počátkem pohybu je dobré si pokaždé změřit glykemii. Diabetici by měli mít při sportovních aktivitách vždy doprovod.
3. Kardiaci: Srdce potřebuje zátěž
Lidé, kteří prodělají operaci srdce, jsou obvykle ihned odesíláni do lázní. Opravené srdce totiž potřebuje být namáháno. Předepsaná pohybová aktivita v lázních probíhá pod dohledem rehabilitačního pracovníka, a pokud je to nutné, pak i lékaře. Skládá se ze skupinových cvičení, tréninku na rotopedu a vycházek za kontroly tepové frekvence a krevního tlaku. Zátěž se postupně zvyšuje podle klinického stavu nemocného. Kardiaci se v lázních také seznámí s tím, jak se mají chovat doma. Ideální je pořídit si domů například rotoped, který se osvědčí zejména v chladnějších dnech, kdy není možné jezdit na kole venku. Pro domácí cvičení je důležitá konzultace s lékařem, který stanoví tréninkovou tepovou frekvenci. Právě tou se musí kardiaci řídit při jakékoliv aktivitě.
4. Parkinsonici aneb Cvičení jako druhá přirozenost
Parkinsonova choroba patří k nejobávanějším nemocem. Příznaky onemocnění se totiž i přes medikaci postupně zhoršují až do té doby, kdy je člověk zcela závislý na pomoci druhých. Mívá problémy nejen s chůzí a řečí, ale třeba i s polykáním. Velkou nadějí pro Parkinsoniky je právě pravidelná sportovní aktivita. Nemocný by však měl začít s pohybovou léčbou už ve chvíli, kdy je potvrzena diagnóza, tedy v době, kdy se nemoc ještě tak zle neprojevuje. Cvičit je nutné denně, protože jakýkoliv výpadek je na stavu nemocného okamžitě znát. Parkinsonici by měli začít s cvičením ihned po probuzení na lůžku. V zásadě jde o to se pomocí jednoduchých cviků rozhýbat, protáhnout si především ruce a nohy. Podle dlouhodobých zkušeností pacientů je vhodné i procvičování svalů obličejových a řečových, dále jemné motoriky horních i dolních končetin, švihové cviky, dobré je trénovat i psaní. Ke cvičení se dají využít nejrůznější pomůcky, třeba malý balonek.
5. Kondiční cvičení při bolestech zad
Bolesti zad postihují většinu dospělých. Za potíže s páteří, které jsou nejčastější příčinou invalidity u nás, může především sedavý způsob života a nedostatek pohybu. Lékem na bolavá záda je především pravidelné cvičení. Bolesti zad jsou způsobeny především dlouhodobým přetížením z jednostranné zátěže, která není dostatečně kompenzována. Nejčastěji k tomu dochází z dlouhodobého sezení při špatném držení těla, například při práci u počítače. Nezřídka i z práce v předklonu nebo v jakékoliv strnulé pozici, třeba při dlouhé cestě dopravním prostředkem. Bolesti vyvolává i nárazová zátěž, na kterou člověk není zvyklý. Pokud umyjete všechna okna na jeden zátah, můžete si způsobit i několikaměsíční obtíže. Jedinou prevencí bolesti zad je naučit se správným pohybovým návykům a zařadit do svého života pravidelné cvičení rehabilitačního typu.
Text: Anna Skalská, foto: Shutterstock
Kde ještě cvičení pomáhá
Osteoporóza – díky cvičení se při osteoporóze zpevňují kosti. Cvičení je pro pevnost kostí mnohem důležitější než doplňky výživy. Jinak se tělo zbavuje zbytečné kostní tkáně, protože ji nepoužívá.
Žilní nedostatečnost (křečové žíly) – vhodné jsou zejména cviky nohama vleže na zádech, ale i vsedě. Pomáhá i chůze.
Plochá noha, vbočené palce – protahujte a procvičujte kotníky a prsty na nohou. Vybírejte si vhodnou obuv.
Deprese a psychické potíže − účinky endorfinů zejména u aerobních činností jsou všeobecně známy. Cvičení vám zlepší náladu. Ne nadarmo se říká: ve zdravém těle zdravý duch.