Jak poznat mrtvici aneb Znáte pravidlo BE FAST?

U cévní mozkové příhody neboli mrtvice rozhodují o rozsahu následků doslova minuty. Přesto lidé její varovné příznaky často nerozpoznají nebo podceňují a místo okamžitého přivolání pomoci čekají, zda obtíže samy neodezní.

Pozdní zahájení léčby ale může znamenat, že pacient zůstane na vozíčku nebo nedokáže komunikovat. Jak mrtvici včas rozpoznat, proč na nic nečekat a především proč nejezdit do nemocnice po vlastní ose, vysvětluje MUDr. Petra Gregorová, primářka Iktového centra a neurologie plzeňské Nemocnice PRIVAMED.

Rozhoduje čas

 „Jakmile záchranáři dostanou hlášení o podezření na mrtvici, spouští se speciální prioritní protokol. Záchranář v sanitce má přímé spojení na neurologa v iktovém centru a my tak o pacientovi víme ještě před jeho příjezdem. Když pak sanitka dorazí, celý tým, včetně CT pracoviště, jsou již připraveny a neztrácíme ani vteřinu,“ vysvětluje primářka MUDr. Petra Gregorová. Při pozdním zahájení léčby a velkém rozsahu poškození může dojít k nevratným změnám, například zásadnímu omezení pohybu končetin, poškození zraku, řeči nebo celkové ztrátě soběstačnosti. Rozhodně se tedy nevyplatí čekat, zda obtíže samy neodezní, ani vyjíždět do nemocnice po vlastní ose. „Ne v každé nemocnici je specializované iktové centrum. Pokud pacienta v dobré víře přivezeme na klasickou pohotovost, kde se zařadí do fronty mezi ostatní pacienty, aby nakonec zjistil, že musí jet jinam, ztrácíme cenný čas a zvyšujeme pravděpodobnost nevratných následků,” vysvětluje lékařka. Přivolaní záchranáři navíc umí už v terénu zhodnotit závažnost stavu a pacienta rovnou nasměrovat na to správné iktové pracoviště. Krevní sraženinu lze podle rozsahu a umístění buď rozpustit (tzv. trombolýza) nebo ji mechanicky odstranit (tzv. trombektomie). Oba způsoby lze zároveň kombinovat, ale ne všechna pracoviště trombektomii vykonávají.

Jak mrtvici poznat?

Nejdůležitější je především včasné rozpoznání příznaků. Pro jejich snadné zapamatování se celosvětově využívá anglická zkratka BE FAST, která upozorňuje na nejčastější projevy cévní mozkové příhody:

B – Balance (rovnováha): Náhle vzniklé poruchy rovnováhy a koordinace.

E – Eye (oči): Náhle vzniklé poruchy zraku.

F – Face (obličej): Náhlý pokles koutku úst.

A – Arm (paže): Slabost nebo klesající paže.

S – Speech (řeč): Špatná artikulace, špatná produkce řeči nebo neschopnost porozumět řeči.

T – Time (čas): Zásadní faktor – nutnost okamžitě jednat.

Varovným signálem může být také náhle vzniklá, urputná a nesnesitelná bolest hlavy, kterou pacienti popisují jako něco, co v životě ještě nezažili.

Hraje se o čas a miliony mozkových buněk

Za každou minutu probíhající mrtvice odumírá obrovské množství mozkových buněk a kilometry nervových vláken, proto je nejdůležitější právě rychlost léčby. Pacient, který měl příznaky mrtvice během posledních 48 hodin, by měl být vyšetřen v iktovém centru, a to i v případě, že obtíže mezitím odezněly. Základní terapeutické okno pro léčbu mrtvice je 4,5 hodiny, v rozšířeném okně lze zvolit specifické postupy až do 9 hodin, přičemž jednoznačně nejlepší výsledky má léčba zahájená do tří hodin. „Zajímavým ukazatelem je číslo NNT, které říká, kolik lidí musíte léčit, abyste jednomu pomohli. U mechanické trombektomie jsou to dva pacienti. U intravenózní trombolýzy zahájené do 1,5 hodiny jsou to 4 pacienti, do 3 hodin 9 pacientů, což je ve zdravotnictví velmi dobrý výsledek,“ upřesňuje primářka s tím, že s přibývajícím časem do zahájení léčby se tato čísla zhoršují.

Léčbou péče nekončí

I po úspěšném zákroku mohou zůstat následky například v podobě omezeného pohybu nebo schopnosti komunikovat, mnohé z nich však lze překonat. Ochota rehabilitovat a cvičit pod odborným vedením i doma a vůle spolupracovat s fyzioterapeuty nebo logopedem je zásadní pro další kvalitu života. Nemocnice PRIVAMED nabízí pacientům po mrtvici návaznou rehabilitaci, mimo jiné i ve formě nadstandardních pokojů připomínajících lázeňský režim. Přístup pacienta je však naprosto stěžejní. Pro úspěšnou rekonvalescenci je důležitá motivace, poctivá rehabilitace a následný návrat k běžným denním činnostem v domácím prostředí, což lékaři považují za vůbec nejlepší formu rehabilitace. „Je třeba postup nastavit motivačně, společně s rodinou. Nemůžeme slibovat zázraky, aby pak pacient nebyl zklamaný, ale zároveň musí vědět, že když se bude snažit, může svůj stav ovlivnit,“ uzavírá MUDr. Gregorová, primářka Iktového centra a neurologie Nemocnice PRIVAMED.

Text: redakce, foto: Shutterstock