S VAŘEČKOU V RUCE
FILIP SYCHRA, HEREC, ZPĚVÁK, PEDAGOG A PUBLICISTA
Spolu se svými dvěma sourozenci vyrůstal v uměleckém prostředí. Maminka Milena Zahrynowská byla herečka, členka Hudebního divadla v Karlíně, babička Zdeňka byla houslistka a pradědeček Josef Barvitius hudební skladatel a nakladatel. Vystudoval Pražskou konzervatoř, působil v několika divadlech, od roku 1991 vystupuje se sdružením Šanson, věc veřejná, koncertuje, moderuje, publikuje a působí jako pedagog.
Na vás je na první pohled vidět, že žijete zdravě. Je to tak, že?
Není to úplně stoprocentní, ale snažím se. Přemýšlím o stravě, jím hodně zeleniny a ovoce, a hlavně často a rád cvičím. Mám rád individuální sporty, takže ve fitku nejraději cvičím sám a v tichu, protože hudby si ve svém životě užívám dost. Posiluji, ale také běhám, a hlavně chodím. Máme psa, hnědého labradora, s nímž podnikáme dlouhé procházky, a to prospívá nám všem.
Říkáte, že dodržování zdravého životního stylu není stoprocentní, co považujete za hřích?
Není to přímo hřích, ale prostě miluji smažené řízky a nikdy jim neodolám. Na prvním místě je řízek vídeňský, tedy z telecího masa, který si musím dát pokaždé, když se ocitnu v Rakousku, ale nepohrdnu ani jiným řízkem, ať už je vepřový nebo drůbeží. Ovšem dávám si ho s bramborem a nikoliv s majonézovým salátem.
Takže když se chcete odměnit, usmažíte si řízek?
Když se chci odměnit, tak si dojdu na řízek do restaurace, ostatně doma příliš nesmažíme, dáváme přednost šetrnějším kulinářským postupům.
Které kulinářské postupy považujete ze šetrné?
Zeleninové saláty s kusem masa nebo jinou bílkovinou, třeba s vajíčkem. Zelenina se natrhá, ochutí a maso se třeba ogriluje, je to rychle a dobré.
Odnesl jste si nějaký recept z domova?
Babička mě naučila hovězí roštěnky na spoustě cibule, které se velmi pomalu a dlouho dusí, aby se maso rozpadalo. Ty miluji, a když je udělám, vždycky si na babičku vzpomenu.
Máte nějaký recept od své krásné maminky?
Maminka moc nevařila, od toho měla svoji maminku, ale občas nám udělala čínu, klasickou, socialistickou, jaká se tehdy připravovala všude. Kung pao z drůbežího masa, se sójovou omáčkou, která se dala i v našich samoobsluhách sehnat, a k tomu burské oříšky. Chutnalo nám to převelice.
Byli jste tři kluci, asi nebylo jednoduché vás živit…
Nemohli jsme si stěžovat, babička i maminka se o nás staraly dobře. Peněz nazbyt nebylo, ale babička byla kulinářská kouzelnice, která ze zbytků masa dělala skvělé karbanátky a těstoviny zase posypala cukrem se skořicí a polila máslem. Vždy nám chutnalo a nikdy jsme se o jídlo neprali, protože jsme ho měli vždy dost, dokonce bych řekl, že až příliš, protože já býval velmi tlusté dítě, které milovalo sladké, dodnes si pamatuji citronovou Babetu nebo bábovku Sandoru.
Tlustého si vás vůbec nedovedu představit.
Také si to dnes už těžko představuji, ale bylo to tak. Babička vařila výživně, často jsme mívali knedlo vepřo zelo, já mám navíc odjakživa rád pečivo, hlavně koláče nebo bábovky, takže jsem se vykrmil. Ale v pubertě mi to začalo vadit a asi v osmé třídě jsem se začal v jídle omezovat, k tomu jsem i dost vyrostl, takže jsem se kil navíc zbavil.
Tím jste to vyřešil jednou provždy?
Takhle jednoduché to pochopitelně není, hlídám se stále a bylo tomu tak i v minulosti, kdy jsem třeba praktikoval dělenou stravu. Ovšem také jsem míval problémy s tím, když jsem musel kvůli nějaké roli přibrat, a nedařilo se mi to.
Jak vypadá u vás doma lednička?
Připadala nám malá, a když dosloužila, pořídili jsme si větší – a ta nám opět připadá malá. Tím chci říct, že nakupujeme do zásoby, protože já osobně navštěvuji obchody velmi nerad, a tak to co nejvíc oddaluji.
Vypadáte, že máte vše pod kontrolou, už jste někdy v kuchyni něco zkazil?
Ano, i to se stalo. Koupil jsem nový papiňák a rozhodl se, že v něm připravím své oblíbené roštěnky. Vše jsem udělal podle receptu, ale asi jsem přidal málo vody, protože po otevření nebyly v hrnci roštěnky, ale černé uhlí.
A kdo u vás doma myje nádobí?
Jsme moderní domácnost, takže nádobí svěřujeme myčce, ale ta s tím moc práce nemá, protože náš labrador většinou všechny talíře poctivě a s velkou radostí vylíže.
Text: Marie Formáčková, foto: autorka a archiv
Babiččiny roštěnky
4 plátky hovězího masa, sůl, 50 g slaniny, 1 lžička hladké mouky, 500 g cibule, 4 stroužky česneku, čerstvě mletý pepř
Omyté roštěnky lehce naklepeme, po stranách nařízneme, obalíme v mouce, vložíme je na rozpálenou vyškvařenou slaninu a z obou stran opečeme. Vyndáme, do výpeku přidáme nakrájenou cibuli, osmažíme ji, přidáme nadrobno nakrájený česnek, vrátíme roštěnky, opepříme je, zalijeme trochou horké vody a velmi zvolna dusíme. Vodu přilijeme ještě několikrát, dokud nebudou roštěnky měkké. Poté je opět vyndáme, šťávu rozmixujeme a krátce povaříme. Na talíři roštěnky přelijeme šťávou a posypeme nasekanou cibulí.
Banánová bábovka
250 g polohrubé mouky, 250 g cukru, 250 g másla, 3 středně velké banány, 4 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr
Máslo utřeme s cukrem do pěny, postupně vmícháme žloutky, mouku s vanilkovým cukrem a práškem do pečiva. Potom přidáme rozmixované banány a nakonec sníh z bílků. Těsto nalijeme do vymaštěné a moukou vysypané formy. Pečeme hodinu při teplotě 150 °C.