TIPY ZDRAVÍ

NEBĚHEJTE s bolavým kolenem

Jestliže vás po pádu nebo nárazu přepadne bolest kolena, možná máte poškozený meniskus. Co nejdříve vyhledejte lékaře!

POŠKOZENÍ MENISKU není skutečně výsadou profesionálních hřišť nebo sjezdovek, překvapit vás může kdekoliv a kdykoliv i v běžném životě. Co se v kolenu děje a proč je důležité dát si meniskus co nejdříve do pořádku?

Po pádu operace

Když přišla Barbora kulhajíc do práce, všichni si mysleli, že sportovala a nešťastně si podvrtla nohu. Úraz však neměl se sportem nic společného. Barbora seděla se svou dcerkou na zahradě, ta najednou ztratila rovnováhu a při pádu bouchla maminku hlavičkou do kolena. Obě byly v šoku. Dcerka plakala, protože se bouchla do hlavy, a Barbora zase byla překvapená, protože se nemohla postavit. Jablko kolene jí po chvíli naštěstí naskočilo na místo, ale nepříjemné bolesti přetrvávaly. Sympatickou třicátnici začal trápit meniskus. Svoje si prožila i Martina. Dvakrát se bouchla do kolena a nic. Když ale upadla na koleno potřetí, objevily se hlavně při nastupování a vystupování z autobusu nepříjemné bolesti. Diagnóza byla jasná, poškozený meniskus. Martinu čekala artroskopie. I když se jí obávala, všechno zvládla bez problémů, stačily dva vpichy, rehabilitace a po pár měsících byla v pořádku.

Zvítězte nad meniskem

Za trampotami s koleny se skrývají chrupavkovité útvary ve tvaru půlměsíce, takzvané menisky. Jejich hlavní úlohou je tlumení nárazů. Zároveň jsou spoluodpovědné za celkovou stabilitu kolene. Meniskus se většinou poškodí při náhlém, nepřirozeném rotačním pohybu, například při sportu, ale i při obyčejném vstávání ze dřepu. Jak zjistíte, že s ním něco není v pořádku? „Mezi nejčastější příznaky patří bolest, která může být nepřetržitá anebo se objevuje jen při určitém typu pohybu, například při chůzi ze schodů. Projevit se může i blokádou kolena a přítomností tekutiny v kloubu,“ říká MUDr. Ernest Sivík. Pokud zpozorujete některé z příznaků, obraťte se na odborníka. Čím dříve přijdete, tím snadněji se bude problém diagnostikovat a následně léčit. Pozor! Chození na poškozeném menisku může narušit i ostatní části kolene. „Části z menisku mohou poškodit například chrupavku. Chronická nestabilita velmi často vyústí po letech do artrózy,“ vysvětluje zkušený traumatolog.

Náprava za dvacet minut

Pamatujete si, jak ještě před pár lety museli mít sportovci po operaci menisku týdny sádru na noze? To je už minulost, dnes vám odborníci porušené „půlměsíčky“ opraví artroskopicky. Koleno se už při operaci neotvírá. Po zákroku vám na noze zůstanou jen dvě nenápadné tečky. „Podle míry poškození se při artroskopii buď odstraní část menisku, nebo se v případě příznivých okolností sešije. Jde hlavně o čerstvá poranění u mladších pacientů v takzvané červené zóně menisku. Jde o část, která je překrvená, a proto se zahojí,“ vysvětluje odborník. Zákrok trvá v průměru dvacet až třicet minut, při sešívání je to delší stejně jako při odstraňování menisku. Ve většině případů se vykonává v celkové anestezii. Přes dvě řezné ranky, které nemají průměr větší než jeden centimetr, se do kolene zavede speciální optika a nástroje. Kamerou se přenáší obraz na monitor, kde operatér vidí celý kloub, a tak může začít s nápravou poškozeného menisku. Pobytu v nemocnici se nemusíte bát, protože jde o záležitost jednodenní chirurgie. Výhodou artroskopie je, že koleno se rychleji hojí, trápí vás menší bolest a rychleji se vrátíte k běžným činnostem. „Když meniskus odstraníme, můžete sportovat téměř okamžitě. Ve většině případů se snažíme zachovat co největší zdravou část. Když se totiž odstraní, koleno je nestabilní a po několika letech se může u pacienta objevit artróza.“

Důležitá je rehabilitace

Operace menisku sice trvá jen desítky minut, ale následná rehabilitace pod dohledem odborníka je velmi důležitá! „Často pacientům vysvětlujeme, že rehabilitace má na správné obnově funkčnosti kolene téměř stejnou zásluhu jako operace,“ říká primářka Fyziatricko-rehabilitačního oddělení MUDr. Miriam Čepíková. „Rehabilitační léčba začíná téměř ihned po operaci, a to správným polohováním končetiny.“ Zlepší se tak odvodňování lymfatického a cévního systému, takže tento „první“ cvik zabrání opuchnutí a prodlužování hojení. V první fázi rehabilitace začíná pacient cvičit i na takzvané motodlaze, speciálním přístroji, který pomáhá vykonávat pasivní pohyby. Přístroj cvičí za vás, a i když nepocítíte zátěž, koleno začne opět ožívat.“

Půlhodina chladu

Součástí pooperační péče je kryoterapie. „Chlad pozitivně ovlivňuje metabolické procesy v operované tkáni. Na koleno přikládáme ledové nebo kryopytlíky, které zlepší proces hojení, zmírní otok a sníží vnímání bolesti,“ vysvětluje doktorka Čepíková. Ledový obklad se na koleno přiloží přibližně na patnáct až třicet minut. Vprůběhu dne se může procedura opakovat třikrát až pětkrát. „Před použitím pytlíků děláme tepelný test, který ukáže, jestli pacient toleruje terapii a jestli mu chlad nezhoršuje bolesti.“
Pokračování naleznete v červnovém Zdraví.
Kateřina POSLÚCHOVÁ
FOTO: Zdravie/profimedia a archiv redakce







Koupit časopis