Kardiologové už nechtějí čekat, až lidem selže srdce

Nová evropská doporučení míří i na ty, kterým srdce ještě neselhává, ale mohlo by!

Včas poznat, komu hrozí srdeční selhání, a zasáhnout ještě předtím, než se objeví první příznaky nebo rizika, například v podobě dechové tísně či otoků končetin. A u těch, kteří už jsou nemocní, léčit krom samotného srdce také obezitu. Tímto směrem se vydávají nová doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC), která se propíšou do české praxe. Mohou tak ovlivnit stovky tisíc českých pacientů, i těch, kterým srdeční selhání teprve hrozí. Kardiologové zveřejňují novinky při příležitosti Světového dne srdce, jenž letos připadá na 29. září.

Nepozná se to hned

„Vysoký krevní tlak, cukrovka, nefungující ledviny nebo výrazná obezita poškozují srdce celé roky, aniž by člověk něco cítil. Právě na tyto pacienty se nová doporučení více zaměřují. Pracují se čtyřmi stadii, přičemž první dvě zahrnují pacienty, kteří ještě nemají typické příznaky srdečního selhání, ale jsou jím ohroženi. Cílem je pravidelně je sledovat, kontrolovat, zda jejich srdce pracuje správně, a zasáhnout už při prvních známkách zhoršení,“ říká předseda České asociace srdečního selhání prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA. Ohrožené skupiny už od ledna sledují praktičtí lékaři v rámci nově nastavených preventivních prohlídek. „Vydali jsme se tímto směrem už před zveřejněním evropských doporučení. Rozšířené preventivní prohlídky u praktických lékařů mají od letošního roku pomoci vytipovat právě ty pacienty, u nichž se závažná onemocnění srdce, cév nebo ledvin teprve mohou rozvinout. Na nebezpečí upozorní biomarker NT-proBNP, diagnózu pak upřesní provedený ultrazvuk srdce,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Hranice padají

Nová doporučení zároveň boří hranici mezi péčí o srdce a ledviny. Nemocné ledviny výrazně zvyšují riziko srdečního selhání, infarktu, mrtvice či poruch srdečního rytmu a nemocné srdce naopak může dál poškozovat ledviny.  „Evropské postupy tak počítají s tím, že budeme u našich pacientů aktivně vyhledávat chronické onemocnění ledvin kontrolou hodnot eGFR a poměru albuminu a kreatininu v moči (uACR) a nefrologové zase u svých pacientů známky srdečního selhání,“ pokračuje prof. Krejčí. Připomíná, že v Česku stále zůstávají srdeční i ledvinná onemocnění u velkého počtu lidí neodhalena. „Stovky tisíc lidí zpočátku vůbec nevědí, že jejich srdce nebo ledviny přestávají správně fungovat, protože příznaky bývají mírné nebo žádné.  O to důležitější jsou preventivní prohlídky, které nově zahrnují také vyšetření uACR. To dokáže odhalit poškození ledvin už ve velmi časné fázi a současně jde o rizikový ukazatel řady kardiovaskulárních onemocnění. Dnes máme díky moderní léčbě možnost další zhoršování výrazně zpomalit a stav pacienta na dlouhou dobu prakticky zakonzervovat4,“ dodává prof. Krejčí.

A co obezita?

Další novinkou týkající se srdce je doporučení moderních léků na obezitu pro vybrané kardiologické pacienty.  „Nejde jen o pokles hmotnosti. Léčba může zlepšit jejich obtíže, fyzickou kondici a kvalitu života a zároveň snížit riziko zhoršení srdečního selhání. Problém je ale cena léčby, která se pohybuje v řádu tisíců korun měsíčně.  To si většina našich pacientů nemůže dlouhodobě dovolit,“ pokračuje prof. Linhart. Podle českých kardiologů tak přibývají důvody, proč by jejich úhradu měly zvážit i zdravotní pojišťovny. „Pokud budeme počítat jen cenu léku, samozřejmě je to velká částka. Musíme se ale také ptát, kolik stojí opakované pobyty v nemocnici, pracovní neschopnost nebo sociální podpora spojená se ztrátou soběstačnosti,“ říká Linhart.

Text: redakce, foto: Shutterstock