děti
Prevence,  Problém a řešení,  Rubriky

Jak vytvořit opravdu bezpečný domov pro děti

Více než polovina úrazů dětí v předškolním věku vzniká doma. Vzhledem k tomu, že právě domov by měl být pro dítě tím nejbezpečnějším místem, je tato skutečnost do značné míry paradoxní. Lze ji nějak zvrátit? Odborníci tvrdí: Ano! Stačí dodržovat dvě zásady: přizpůsobit prostředí, ve kterém žijeme, potřebám dětí a své potomky pečlivě a správně vychovávat.

Nejde o žádnou přehnanou starostlivost nebo dokonce strašení. Na malé děti skutečně čeká v bytech mnoho nástrah. Jen málokdo totiž asi zařizuje byt s tím, že někdy později přijde miminko. Dítě tedy přivádí do prostředí, které vyhovuje dospělým. Kde v něm tedy hrozí pro vaše drobečky nebezpečí? „Nejlépe to zjistíte tak, že se snížíte na úroveň dítěte, které se začíná pohybovat po bytě – tedy si ho projdete ,po čtyřech‘. Začnete objevovat svět jeho očima a snad tak najdete vše, co by mu mohlo ublížit,“ radí doc. MUDr. Veronika Benešová z pražského Centra úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol. Pády z výšky, opaření a popáleniny, přivření prstíků do zásuvek či dveří, převržení těžších předmětů z polic v nábytkových stěnách, otravy a dušení – to je krátký výčet nejčastějších úrazů v domácím prostředí. Jak tedy riziko co nejvíce snížit? Podle docentky Benešové k tomu vedou zejména dvě cesty: vytvořit doma co nejbezpečnější prostředí a vychovávat dítě k bezpečnému jednání. V druhém případě určitě neplatí rozkazy typu: To nesmíš a to nedělej – pravidlo „zakázaného největší krajíc“ platí u malých dětí dvojnásob. Dobře také není například názorně ukazovat dítěti, že horká kamna skutečně pálí. Mnohem účinnější je cíleně učit potomky, jak se dělají věci správně, a na možná nebezpečí je upozorňovat. A jaká nebezpečí tedy dětem v našich bytech nejvíce hrozí?

Pády z výšky

Stokrát si můžete říkat, že své vytoužené miminko nespustíte z očí, nemůže vám tedy přece odnikud spadnout. Stát se to prostě může! „Pády z přebalovacích pultů, stolů, postýlek či rodičovských postelí patří mezi nejčastější úrazy batolat v domácím prostředí,“ tvrdí MUDr. Blanka Kocmichová z Dětské chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Stačí jen vteřina, kterou potřebujete k tomu, abyste sáhli pro plenku. Anebo vás prostě nenapadne, že vaše batole už vyspělo natolik, že přeleze postýlku. Batolata padají téměř vždy na hlavičku, protože je nejtěžší z celého těla. U starších dětí pak nejsou výjimkou pády z nábytku či paland. Pokud pád končí jen boulí, je všechno v pořádku. Dítě do jednoho roku ale stejně vždy nechte bezprostředně po nehodě prohlédnout lékařem.

První pomoc: U dětí od dvou let stačí bouli na hlavě zaledovat – například mraženým špenátem zabaleným do utěrky. A pak ho pozorujte. Pokud se třeba i po delší době projeví apatie nebo naopak podráždění, vyšší spavost, nevolnost nebo zvracení či poruchy vidění, měli byste okamžitě zamířit k lékaři.

Opařeniny a popáleniny

Každoročně skončí v nemocnici stovky popálených a opařených dětí. Především těch, kterým ještě nebyly ani tři roky. „Jen málokterá maminka si uvědomí, jak je nebezpečné vzít na jednu ruku dítě a v druhé si nést do obýváku šálek s čerstvě uvařenou kávou. Stačí jen, aby se dítě zavrtělo nebo rozhodilo ručičkama a neštěstí je hotovo,“ říká MUDr. Veronika Benešová. Jen málokdo z nás dospělých si uvědomí, co může právě horká káva, čaj, polévka či třeba obyčejná voda z vodovodu udělat s jemnou dětskou kůží. To, co dospělého prostě jen chvíli pálí, může mrňousovi způsobit i popáleniny druhého stupně. Děti jsou malé a chtějí-li vidět, co děláte, zpravidla se chytnou ručičkama a kousek se povytáhnou na špičkách. Jenže to, za co se chytí, může být třeba plotna sporáku, pracovní deska, na které zrovna nešťastně leží šňůra od rychlovarné konvice nebo hrnec s právě uvařenými těstovinami. A proto:

  • Držadla horkých hrnců otáčejte směrem od okraje sporáku nebo odkládací desky.
  • Pořizujte si rychlovarné konvice s krátkou šňůrou nebo ji alespoň umístěte ke stěně, kam děti nemohou dosáhnout.
  • I když ubrus na jídelním stole vypadá rozhodně dobře, děti za něj rády tahají. Raději na něj tedy po určitou dobu zapomeňte.
  • Pokud máte vlastní bojler, neohřívejte vodu na více než 54 stupňů Celsia.

První pomoc: Opařená nebo popálená místa začněte ihned chladit studenou tekoucí vodou – vydržte to alespoň 10 až 20 minut. Výjimkou je opaření trupu, při kterém byste naopak měli chladit jen krátce a jednorázově kvůli nebezpečí vzniku podchlazení a šoku. Pak vyhledejte lékaře. Nikdy neaplikujte žádné masti ani zásypy.

Ostré předměty

Šuplíky v kuchyni jsou skvělá věc. Najde se v nich tolik věcí! Bohužel kromě vařeček a prkének jsou to často i nože, vidličky či nůžky. A vaši malí šikulové se učí novým věcem každý den – třeba otevírat šuplíky ve vyšších sférách. Ovšem ostré „nástrahy“ nečíhají jen v obsahu kuchyňského nábytku. Patří k nim i skleničky s pitím (výjimkou nejsou případy pádů dětí se skleničkami v rukou a střepy zapíchané v obličeji), ostré rohy a hrany nábytku v obývacím pokoji.

První pomoc: Ránu pevně obvažte, ale ne moc silně. Rozhodně nepoužívejte gumové škrtidlo. Jestliže se v ráně nachází cizí těleso, obložte ho po stranách sterilními polštářky a převažte tak, aby se předmět nezatlačil do rány. Pak odjeďte k lékaři. V případě velkého krvácení volejte záchrannou službu.


Každé poranění u dítěte by rodiče měli zkontrolovat a pečlivě ošetřit. Foto: Shutterstock

Otravy

Obaly se zvířátky či jinými lákavými kresbami a krásná vůně – stovky dětí do pěti let se nechají každým rokem zlákat a ochutnají některý z čisticích či dezinfekčních prostředků nebo náplní do aromalamp. Pro klid duše byste tedy měli mít všechny takové a podobně lákavé lahvičky s chemickými prostředky zamknuté ve skříňce mimo dosah dětských rukou. Stejně ale při nákupu pro jistotu preferujte výrobky s bezpečnostními uzávěry.

První pomoc: Obal od toho, co dítě vypilo, nevyhazujte – je cenným zdrojem informací. Mezi důležitými telefonními čísly v telefonním seznamu najdete rovněž číslo na TIS – Toxikologické informační středisko. Zde vám odborníci poradí, co dělat. Rozhodně můžete také volat záchranku.

Dušení

Bonbony, oříšky a jiné drobné pochutiny jsou sice dobré, ale pro děti do čtyř let znamenají zbytečné riziko. Mohou je totiž snadno vdechnout. Samozřejmě to platí i očkách či knoflících, které odpadly z oděvů na sedačku v obýváku, nebo o zbytcích propisovaček či kancelářských sponkách na psacím stole. Zpravidla sice potomek překážku zase vykašle, ale proč riskovat, že to nedokáže a vystavovat ho i sebe zbytečnému stresu?

První pomoc: Je velmi závislá na věku dítěte. Vždy ale jde o povzbuzení ke kašli. U kojenců do jednoho roku se doporučuje stlačit hrudník, u starších dětí pak břicho nebo jej udeřit do zad.

Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock

seznam box 1
Koupit časopis