Prevence,  Problém a řešení

Jak se zacházet v létě s potravinami?

Uplynulé týdny nás dostatečně přesvědčily, že k tomu, abychom si dopomohli k průjmu či jiným trávicím problémům, nemusíme cestovat do žádné exotické krajiny. Onemocnět můžeme kdekoliv v Evropě, a klidně i doma. Ale nemusíme!

V teplém počasí se přímo geometrickou řadou množí bakterie, a tak se s potravinami, které jsou jimi kontaminované, můžeme setkat celkem běžně. Může je obsahovat zmrzlina ze stánku, led v nápoji, neumyté ovoce nebo třeba nedostatečně tepelně upravené maso na grilu. Rizikovými skupinami potravin jsou především nedostatečně tepelně zpracované masné a mléčné výrobky, vejce a výrobky z nich, ale také sladkosti a lahůdky nebo neomyté ovoce. Proto je důležité dávat si v létě pozor na to, kde a jaké jídlo kupujeme. Neméně důležité je však i to, jak potraviny upravujeme nebo skladujeme. Tady je několik tipů, které se vyplatí dodržovat.

Vařte a pečte důkladně

Jedním z hlavních důvodů vzniku střevních infekcí je konzumace špatně tepelně upraveného masa a dalších potravin. Vyhnout bychom se měli především konzumaci některých syrových či polosyrových potravin jako jsou vejce, maso v tatarském bifteku, korýši, a také nepasterizovaného mléka nebo sýrů, u kterých si nejsme jisti tím, zda byly správně skladovány. Další prioritou je podle ní dostatečná tepelná úprava pokrmu. Například teplota upravovaného masa by měla být 70 °C nejméně po dobu 10 minut, a to v každé jeho části. Tepelně upravované pokrmy bychom také v létě neměli připravovat s velkým časovým předstihem a poté je skladovat při pokojové teplotě. Pokud chceme pokrm po uvaření či upečení podávat později, musíme ho co nejrychleji zchladit, případně následně co nejrychleji zmrazit. Potom je však potřeba pokrm ohřát na dostatečně vysokou teplotu (obvykle 70 °C), to kvůli tomu, aby se zničily i bakterie, které mohly pokrm mezitím kontaminovat. V kuchyni je podle odborníků potřeba si dávat pozor i na takzvanou křížovou kontaminaci, tedy kontakt potravin určených k přímé konzumaci nebo hotových pokrmů se syrovými surovinami. Pozor, někdy ke kontaminaci stačí i dotek špinavých rukou či neumytého prkénka. Rizikové může být i omývání ovoce a zeleniny vodou z neprověřeného zdroje, což může mít stejné následky jako ovoce a zelenina umyté špatně nebo vůbec neumyté.


Také rádi grilujete? Tak si pamatujte!
Abyste se vyhnuli riziku nákazy, grilované maso nesmí být připálené (při teplotě vyšší než 200 °C mohou vznikat ve zvýšené míře karcinogenní látky) ani nedopečené, růžové. V polosyrových částech přežívají bakterie, kterým krátké a nedostatečné zahřátí neublíží. Maso bychom měli grilovat po delší dobu a při nižší teplotě – pomalé pečení ocení i naše chuťové buňky, protože se při něm bílkoviny chovají jinak než při pečení v troubě, a to dává masu jedinečnou chuť. Pokud se maso peklo aspoň deset minut a teplota při grilování i uvnitř dosáhla 70 °C, je jídlo bezpečné. Proto než sundáme maso z grilu, píchneme do něj jehlicí – když z něj vytéká červená šťáva, necháme ho ještě na roštu. Také můžeme zapíchnout přímo do středu grilovaného kousku masa speciální teploměr. Hotové maso podáváme hned po grilování, protože během teplého večera se v něm mohou rychle pomnožit bakterie. Grilované maso se nesmí pokládat na místo, kde předtím leželo maso syrové, stejně tak se nesmí používat na syrové a hotové maso stejné náčiní. Po manipulaci se syrovým masem je nutné pečlivé umytí rukou
. Foto: Shutterstock

Udělejte si pořádek v lednici

V teplých měsících je jednou z nejdůležitějších zásad prevence správné skladování potravin. Z tohoto pohledu jsou nejméně bezpečné potraviny určené k přímé konzumaci bez dalšího tepelného ošetření, které by bakterie zničilo. Proto tyto potraviny musí být uchovávány v chladničce odděleně od syrových potravin, přičemž teplota v celém prostoru chladničky nesmí přesáhnout 5 °C . Jedná se hlavně o tepelně upravené maso (zvláště mleté), ryby, drůbež a výrobky z nich (pomazánky, omáčky), dále mléko a mléčné výrobky, vejce a výrobky z nich (domácí majonéza, sladké zákusky s krémem) a lahůdky (měkké uzeniny, majonézové saláty). Důvodem vysokého rizika nákazy některými z těchto potravin je vyšší obsah vody, která vytváří příznivé prostředí pro množení mikrobů.

Přemýšlejte, co dáte do košíku

Chcete-li se vyhnout potížím, buďte opatrní už při nákupu a sledujte pečlivě, zda kupované potraviny nemají prošlou trvanlivost, a zda jsou produkty, které si chcete koupit,
uloženy za podmínek deklarovaných výrobcem (to znamená v chladicích či mrazicích boxech nebo vitrínách). Také vždy zkontrolujte, zda nemá kupovaný výrobek porušený obal. V případě nebalených potravin pátrejte po náznacích povrchových vad, jako jsou plísně či hniloba. Dobré je vyhnout se v letních měsících i nákupům do zásoby a kupovat pouze takové množství a druhy potravin, které jsme schopni zkonzumovat do vyznačeného data na obalu a pro které máme zajištěny vhodné podmínky skladování. Po nákupu se snažte rychle se kazící potraviny dopravit co nejdříve domů, aby byly pod vlivem působení vyšších teplot co nejkratší dobu.

Co na cestu?

Protože nejenom venku, ale i v dopravních prostředcích mohou teploty v horkých letních dnech vystoupat skutečně vysoko, je potřeba zvážit, co si vzít s sebou na cesty. Klasický chléb či pečivo se v mikrotenovém sáčku zapaří, bez zabalení ztvrdne. Vhodnější jsou proto balené křehké chleby nebo obilovinové chlebíčky. Z mléčných výrobků bychom si měli vybrat například sýry s nižším obsahem tuku. Čerstvé maso ani uzeniny, a to včetně trvanlivého salámu, z něhož v horku poteče tuk, rozhodně nebereme! Ideální jsou vejce uvařená natvrdo nebo masová konzerva, ale tu musíme po otevření hned sníst. Z ovoce a zeleniny se doporučují pevnější druhy, kterým nevadí otřesy, jako jablka, papriky, okurky nebo mrkev. Na mlsání jsou dobré různé sušenky bez náplně, cucavé bonbony a samozřejmě žvýkačky.

Text: Marta Žigová, foto: Shutterstock







Koupit časopis