Krása a relaxace,  Pohyb a kondice,  Prevence,  Problém a řešení

Inhalace nejsou jen historií, stále jsou vynikající léčbou!

Sedět v kruhu kolem nádoby a nasávat rozprašovanou minerálku… tak zpočátku vypadaly inhalace v době rozmachu inhalační léčby. Jak je tomu dnes? Kam až se lázeňská léčba posunula a s čím dokáže pacientům nyní pomoci?

Inhalační léčby se staly doménou lázeňství v průběhu 20. století. V Luhačovicích byla zavedena roku 1902 v podobě inhalační kabiny v Janově, dnes Jurkovičově, domě. V roce 1903 postavil architekt Dušan Jurkovič u pramene Janovka samostatné Inhalatorium, které skýtalo oddělené pavilony pro muže a ženy, kde samotné inhalace probíhaly individuálně nebo skupinově. Při skupinových inhalacích seděli pacienti na speciálních křeslech s opěrkami po obvodu skleněné nádoby, ze které byla rozprašována minerálka, a vdechovali vzduch prosycený minerální mlhou. U nohou měli připravená plivátka. Aby oblečení, ve kterém pacienti inhalovali, neprovlhlo, byly jim zapůjčovány pláště ze silné bavlny, do kterých se mohli celí zahalit. Pro posílení účinků skupinových inhalací se pacientům doporučoval zpěv. Díky němu si při inhalacích skladatel a sběratel lidových písní Leoš Janáček v polovině srpna 1906 zapsal přímo v Inhalatoriu osm písní, které mu zazpívala Marie Pastorková ze Sehranic, se kterou se při léčbě setkal. Dle slov jednoho z místních pacientů byla mlžina tak hustá, že nebylo možné poznat okolní tváře, a tak byli lidé více povolní ke zpěvu, ale i svobodnému vyprávění a trémisté neměli potíž plynně mluvit.

Novinkou luhačovických lázní se v polovině 20. století stalo inhalatorium v přírodě. Šlo o seance v bílých kápích kolem mís, z nichž vystupovaly páry. Ty v té době pomáhaly pacientům s vleklými katary cest dýchacích a průdušek, rozedmou plic nebo s bronchiálním astmatem. V té době ale čtyři moderně zařízené ústavy v lázních dokázaly léčit i potíže trávicí, cukrovku či choroby močových cest.

Inhalace dnes a jejich efekt

Základ současných inhalací se od těch prapůvodních příliš neliší, stejně jako v minulosti, i dnes se inhalují minerální vody. Postupem času se však v důsledku technologického pokroku změnil způsob jejich realizace. Lidé tak už hromadně nesedí kolem skleněné nádoby, ale vdechují léčivý aerosol přímo z moderních inhalačních přístrojů. „K inhalaci v lázních používáme vysoce výkonné inhalátory, které dokáží vyrobit aerosol o různé velikosti částic tak, aby byla jejich účinnost a průnik do dýchacích cest optimální. Vdechovaná mlžina je rovněž předehřívána na teplotu sliznic, aby zabránila dráždění dýchacích cest,“ popisuje MUDr. Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice, a.s. Inhalace jsou prospěšné k očistě dýchacích cest, pomáhají uvolňovat hleny, usnadňují vykašlávání a zlepšují funkci sliznic dechového ústrojí. Předepisovány jsou dospělým i dětským pacientům, kteří trpí chronickým bronchiálním astmatem. To se projevuje ztíženým dýcháním, sípáním při dýchání či dráždivým suchým kašlem. Pomáhají ale i s alergiemi či chronickou obstrukční plicní nemocí.

Při lázeňské léčbě v luhačovických lázních je využívána k inhalacím směs vícero minerálních pramenů, z nichž k nejznámějším patří Vincentka. Ta má totožnou strukturu jako Janova voda, která obsahuje jedinečné složení minerálů a vysoký obsah oxidu uhličitého. Účinek léčivých vod je především protizánětlivý, čili zklidňuje chronickým zánětem změněnou sliznici. Výsledný zdravotní efekt je pak u všech minerálních pramenů stejný. Nejdůležitější je již zmíněné uvolnění dýchání, snadnější odkašlání hlenů a očista dýchacího ústrojí.

Jak na to…

Očista sliznic kloktáním a proléváním nosu a následné vdechování mlhy minerální vody… tak by se dal celý postup zjednodušeně popsat. Podrobněji ho však opět vysvětlí MUDr. Petr Pšenica: „Samotný inhalační proces začíná kloktáním a proléváním horních cest dýchacích léčivou minerální vodou, tím se sliznice důkladně očistí. V indikovaných případech pak provádíme inhalaci bronchodilatačního medikamentu. V opačném případě se rovnou přistupuje k inhalaci Janovy minerální vody zvlášť nosem a ústy. Nejčastěji po pěti až deseti minutách každým způsobem. Potom zpravidla následuje 15 minut inhalace prostorové a na závěr inhalace olejová, neboli medikamentózní. Inhalační postup a pořadí jednotlivých úkonů stanovuje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu při vstupní prohlídce.“ Obecně platí, že inhalovat by se nemělo 20 až 30 minut před jídlem a po jídle. Nedoporučuje se ani při akutním onemocnění.

Text a foto: redakce, ve spolupráci s Lázněmi Luhačovice, a.s. (www.lazneluhacovice.cz).

MUDr. Petr Pšenica, hlavní lékař
společnosti Lázně Luhačovice, a.s.

Inhalovat můžete i doma!

Pokud se do lázní nechystáte, nezoufejte. Zázračný proces inhalace můžete svým plicím dopřát i v pohodlí domova. „Pravidelné prolévání nosu například volně dostupnou Vincentkou působí preventivně tím, že pomáhá otužovat nosní sliznici. Ta je pak odolnější vůči infekcím. Pomáhá ale také třeba při obtížích s ucpaným nosem následkem rýmy, ať už senné, chronické nebo v rámci nachlazení, nebo při zánětu dutin,“ sděluje MUDr. Pšenica a dále radí: „Pro inhalace z domova se využívají domácí inhalační přístroje. Řada našich pacientů s CHOPN jej doma má a pravidelně s nimi inhaluje. O vhodnosti jeho nákupu nebo parametrech přístroje se doporučuji poradit s dispenzarizujícím plicním lékařem či alergologem.“ Uvolnit dutiny lze v domácím prostředí i napařováním nad nádobou s minerální vodou a přidanými silicemi – například v podobě eukalyptu. Pokud si ale nejste samoléčbou jisti, raději se poraďte s lékařem.







Koupit časopis