Krása a relaxace,  Pohyb a kondice

Bad Schandau nabízí odpočinek i zážitky

Projděte se romantickou krajinou skalních věží, kaňonů i soutěsek našich sousedů a naberte sílu do dalšího dne naberte ve vodním chrámu, jenž si podmaní všechny vaše smysly.

Vstoupíte do kruhového bazénu s příjemně teplou slanou vodou. Položíte se na záda a necháte se vznášet, kolébat a houpat na hladině. Zaposloucháte se do uklidňující meditační hudby, kterou – když ponoříte uši pod hladinu – začnete vnímat daleko intenzivněji. Na kopuli nad vašima očima se střídají barevné světelné efekty. Tekoucí zvuk umocněný vizuálními dojmy vás zcela pohltí, vaše tělo se pohrouží do stavu beztíže a duše se zcela uvolní.

Chrám vody

Takovýto výjimečný zážitek vás čeká v saském městečku Bad Schandau, v termálních lázních Toskana Therme, v nichž je chrám tekoucího zvuku hlavní atrakcí. V hezkém prostředí s vyhlídkou na Labe najdete několik bazénů s podvodními tryskami, sprškami a proudy, dětský bazén se skluzavkou a proplout můžete také do otevřeného bazénu. Toskana Therme kromě toho nabízí dostatek místa pro odpočinek na lehátkách, a především svět saun, v němž si do sytosti užijete blahodárných účinků tepla a vody na lidský organismus. Kromě klasické finské sauny vaše tělo prohřejí i parní lázně, vyhřívaná lehátka, okusíte aromaterapii a tělo zchladíte v ledové studni nebo ve sprše s dřevěným vědrem, které na sebe obrátíte a ani se nestačíte oklepat. Wellness park Toskana Therme je připraven oblažit vaše tělo a všechny jeho smysly i dalšími radostmi, jako jsou koupel ve vaně plné okvětních lístků růží, ájurvédský způsob lití oleje na čelo, masáž medem, peelingy s využitím chladivých řas a další. Toskana Therme v Bad Schandau nabízí návštěvníkům také terapie sopečným minerálním bahnem a masáže. A pokud budete ve městě pobývat za úplňku, nenechte si ujít jedinečnou atmosféru hudebního koncertu, který tam pravidelně od 22 hodin večer pořádají.

I tradice turistická

Příhraniční městečko Bad Schandau je největší v Saském Švýcarsku a pro turisty jedním z výchozích bodů pro putování po tomto nádherném koutu Německa, který přechází na české straně v České Švýcarsko. V romantických dobách rozvoje turistiky na počátku 19. století nadšení objevovatelé turistických stezek a stavitelé prvních hotelů, vyhlídek a rozhleden pojmenovávali Švýcarskem, jež pro ně bylo zemí turisticky zaslíbenou, ta nejkrásnější místa. Už to je zárukou, že v Saském (i Českém) Švýcarsku prožijete krásné chvíle při výletech a vycházkách. Saské Švýcarsko je kromě toho považováno za turisticky nejstarší oblast v Německu, a tak návštěvníkům poskytuje tradičně kvalitní zázemí v podobě dokonale upravených a značených tras a stejně tak dostatek možností pro přenocování a stravování. První turistickou atrakcí, na kterou v Bad Schandau narazíte, je půvabný secesní ocelový výtah postavený v roce 1904 místním hoteliérem Rudolfem Sendigem. Překonává výškový rozdíl 48 metrů a spojuje centrum města s částí Ostrau, odkud se můžete vrátit do města pěknou lesní procházkou. Pozoruhodný výtah je od roku 1954 chráněnou památkou. Dalším technicky zajímavým dílem, které mělo původně zpestřit lázeňským hostům jejich pobyt v Bad Schandau, je historická elektrická tramvaj, jež projíždí po osmikilometrové trase romantickým údolím potoka Kirnitzsch, česky Křinice. Dráha je zřejmě jediná v Německu, která vede skalní krajinou – Labskými pískovci, a to už více než sto let. Cílová stanice žluté tramvaje leží jen kousek od vodopádů Lichtenhainer.

Po předkrmu hlavní chod

Křinické údolí ale berte jen jako lehký zážitkový předkrm, protože ten pravý bizarní svět pískovcových věží, strmých roklí a skalních vyhlídek máte teprve před sebou – a díky tramvaji jste se k němu přiblížili. Celé Saské Švýcarsko zpřístupňuje hustá pavučina turistických cest a stezek, jež vám dovoluje vybrat si výlet podle chuti, délky i fyzických schopností. Zvolit si můžete jak jednoduché a pohodlné cesty, tak naopak náročný terén, jenž už vyžaduje dobrou kondici. Na některých trasách, například v oblasti Schrammsteine, se už často budete muset pohybovat pomocí železných kramlí nebo po železných žebřících. Pozorovat při tom budete i horolezce, pro něž jsou zdejší skalní věže ideálním lezeckým terénem. K symbolům Saského Švýcarska patří skalní vyhlídka Bastei u stejnojmenného hotelu. Z pískovcové terasy nad pravým břehem Labe se vám otevře jeden z nejkrásnějších výhledů v kraji. Hluboko pod vámi se zaleskne hladina Labe, jež tady plyne v širokém záhybu, v dálce uvidíte typické pískovcové stolové hory, mezi nimiž vyniká Lilienstein, při dobrém počasí rozeznáte i mohutnou pevnost Königstein na protějším břehu řeky. Turistickou lahůdkou je kamenný most Basteibrücke, jenž se klene nad hlubokou strží Mardertelle a spojuje Bastei se skalním hradem Neurathen. Skoro osmdesát metrů dlouhý most tady postavili už v roce 1851 a je dalším důkazem toho, že pěší turistika má v tomto kraji velmi dlouhou tradici. Mezi torzy kamenných staveb a hradeb budete přecházet po železných můstcích i schodech vytesaných do pískovce. Značená stezka vás z Bastei zavede zpátky dolů k Labi do malebného letoviska Niederrathen.

Na výlet lodí

Při pozorování Labe ze skalních vyhlídek si jistě všimnete mnoha přístavišť na obou jeho březích a také malých lodiček i velkých parníků, které se po řece pohybují. V Bad Schandau si můžete vybrat krátký lodní výlet do okolí, ale také čtyřicetikilometrový úsek do Drážďan. Při poklidné plavbě doprovázené pravidelným šploucháním koles a rytmickými údery běžícího parního stroje se seznámíte s mnoha pamětihodnostmi, které se vyskytují na březích řeky. Poplujete například kolem zámku Pillnitz, vystavěného v polovině 16. století jako renesanční šlechtické sídlo. Na strmých teplých svazích nad řekou se daří vinné révě. Vinice uvidíte od Pirny až k Drážďanům, pokud byste pluli ještě dál, tak končí až za Míšní v idylické labské vinařské vesničce Diesbar-Seußlitz. Při pohledu z lodní paluby na labské břehy si ale také všimnete cyklistů, kteří zvláště o víkendech projíždějí po asfaltové cestě lemující řeku. A tak možná zatoužíte napříště zvolit místo parníku kolo.

Text a foto: Andrej Jelínek







Koupit časopis