Vrátí se mišpule do našich zahrad i kuchyní?

Lehce bizarní, trochu tajemné a v každém případě nepřehlédnutelné – takové jsou plody mišpule obecné. Někomu připadají pozoruhodně krásné, jinému trochu strašidelné, ale v každém případě na sebe poutají pozornost.

Mišpule má sice latinský název Mespilus germanica, ale s Německem nemá nic moc společného. To se pouze známý přírodovědec 19. století Carl von Linde spletl, protože mišpulím se v té době na německém území velice dařilo a rostlo jich zde značné množství, a tak se domníval, že jsou původními keři či stromy. I takový vědec, jakým byl von Linde, se může zmýlit. Původ mišpule musíme hledat až v dalekém Orientu, odkud se před tisíciletími rozšířila i do Evropy a stala se jak okrasnou, tak užitkovou dřevinou, a to i u nás. Vždy byla vítaným ovocem na našich stolech, ale v posledních desetiletích se k naší velké škodě vytratila jak ze zahrad, tak z kuchyní. Naštěstí se mišpule pomalu vrací, protože je nejen krásná a zdobná, ale i užitečná.

Mráz jim dá správnou chuť

Ne každý asi bude souhlasit s tvrzením, že plody mišpule jsou dobré, i když jejich dužina je jemná, šťavnatá a příjemně sladkokyselá. Ovšem, a to je velice důležité, až poté, co projdou prvním mrazem, protože teprve potom změknou a dostanou tu správnou chuť. Pak si můžete stoupnout pod stromek či ke keři a na ovoci si bez problémů pochutnávat hned po utržení. Do té doby je v syrovém stavu spíše nahořklé, což nemusí být chuťovým pohárkům mnohým z nás příjemné. Pokud plody mišpule sklidíte dříve, než přijde mráz, protože v posledních letech není jisté, že se ho vůbec dočkáme, uskladněte je na několik týdnů rozprostřené v přepravkách a ponechte je v nich, dokud nezměknou. Nenechte se zmást tím, že pak vypadají tak trochu jako zkažené, to rozhodně nejsou, naopak. Mišpule jsou velmi zdravé a obsahují řadu vitaminů, především nepostradatelné céčko, některé vitaminy z řady B a hlavně velké množství vitaminu A. Nabízejí i důležité minerální látky jako vápník, hořčík, draslík, železo, sodík a další, kyseliny, třeba jablečnou známou jako pomocnici při hubnutí, a vlákninu. Vzhledem k tomu, že plody obsahují značné množství tříslovin, slouží také jako vynikající přírodní konzervant, což využijeme při přípravě kompotů, džemů, džusů, sirupů, alkoholických nápojů a celé řady dalších dobrot.

Pomocnice při léčbě

Jakkoliv se to může zdát jako nepravděpodobné tvrzení, několik studií prokázalo, že mišpule, i když obsahuje cukry, může být účinným pomocníkem v boji s cukrovkou, ale nejen s ní. Výtažky z tohoto ovoce se používají jako účinné diuretikum zvyšující tvorbu moči a usnadňující její vylučování. Pro vysoký obsah minerálů a naopak nízký obsah proteinů jsou plody mišpule doporučovány při dně, vysoké hladině kyseliny močové, ledvinových kamenech, zejména urátových, a také při dalších podobných problémech. Mišpule napomáhá i při hepatitidě, steatóze, tedy nadměrném ukládání cukru v játrech, a cirhóze. Dobrým pomocníkem může být také při léčbě kardiovaskulárních chorob a při nemocech oběhového systému. Výborným doplňkem stravy je i pro lidi, kteří potřebují snížit hladinu cholesterolu. Konzumace čerstvých plodů mišpule má zklidňující účinek na celý organismus, zásobuje ho vodou a doplňuje potřebné minerály, i proto ji znalci doporučují pro léčbu infekčního průjmového onemocnění, zejména u dětí. Stejně tak funguje jako obrana proti rinovirům, které způsobují zánět horních cest dýchacích. Zavařováním a jinými, především tepelnými úpravami ztrácí ovoce část svých živin, ale i tak je stále zdravé a můžeme ho konzumovat po celý rok. Výborné je v podobě křížal, které sušením naopak skoro nic nepozbývají ze svých účinků. Vyzkoušet mišpuli obecnou a přijít jí na chuť se rozhodně vyplatí. A pokud ji někdo z vašich známých pěstuje, rozhodně neodmítejte, když vám nabídne část z úrody, v obchodech toto ovoce jen těžko koupíte. Dá se v nich ale sehnat v podstatě stejně zdravá a dobrá mišpule japonská neboli lokvát.

Tipy na využití mišpule

Záleží jen na vás, jaké plody budete používat, zda menší, zhruba dvoucentimetrové, nebo velké, které měří asi pět centimetrů. Maloplodé mišpule oproti velkoplodým vynikají intenzivnější chutí a vůní, i proto se umísťovaly do skříní, aby provoněly prádlo. Naopak do spíží vždy putovaly skleničky s mišpulovou marmeládou, lahvičky s likéry, víny, sirupy a dalšími dobrotami vytvořenými z tohoto ovoce. A v mrazáku může na konzumaci čekat zmrzlina.

Hrnková mišpulová zmrzlina

Připravíme si dva hrnky mišpulové dužiny, čtyři hrnky vody, dva hrnky cukru, dvě polévkové lžíce citronové šťávy a jeden sáček želatiny bez příchuti. Dužinu rozmačkáme, cukr rozpustíme ve vodě a smícháme s dužinou. Poté směs přecedíme a promícháme ji s citronovou šťávou. Želatinu se dvěma lžícemi vody dáme rozpustit do hrnku ve vodní lázni, poté ji spojíme s předešlou směsí a ve vhodné nádobě nebo v různých tvořítkách, která upoutají především děti, necháme zmrazit.

Mišpulová marmeláda

Kilogram omytých mišpulí, z nichž jsme vydloubali semínka, což je méně záživná a trochu pracnější část přípravy, dáme vařit s 250 gramy cukru a trochou citronové šťávy. Jakmile se dostaneme k bodu varu, přidáme dalších 250 gramů cukru a za občasného promíchání vaříme, dokud marmeláda nezhoustne. Po vychladnutí můžeme mišpulovou marmeládu hned konzumovat, ale také je možno ji skladovat ve skleničkách k pozdějšímu upotřebení. Receptů na přípravu této marmelády existuje pochopitelně celá řada, stejně tak jako na další využití plodů mišpule obecné, třeba s různými druhy masa, ale i mléčných nebo cukrářských výrobků.

Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock