Letní vedra a zdraví -

Vedra s teplotami nad 30 stupňů ale jsou pro tělo velkou zátěží. Jak se chovat, abychom takovéto dny zvládli ve zdraví?

V horku na sebe musejí dávat největší pozor pacienti s onemocněním srdce a cév. V teple se totiž cévy roztahují a srdce zvyšuje výkon, aby urychlilo objem krve; nemocné srdce ale může mít s prací na vyšší obrátky problém. Kardiaci by proto měli zvláště pečlivě dbát na pitný režim, aby k zátěži pro tělo nepřidávali ještě další komplikaci v podobě dehydratace; ta může zvýšit riziko embolie nebo omdlení. A více než ostatní by se měli šetřit, odpočívat v případě námahy, zbytečně nevycházet kolem poledne a nezpůsobovat tělu šoky v podobě prudkého ochlazení například skokem do studené vody. Stejně opatrní by měli být i diabetici, jimž může kvůli horku kolísat hladina cukru v krvi, a lidé s vysokým tlakem, kterým hrozí celé spektrum komplikací, v němž nechybí mozková mrtvice nebo srdeční selhání. Pro prevenci je u nich nejdůležitější dodržování pitného režimu. A pozor: jestliže užíváte léky na srdce, myslete na to, že nemusí zachránit všechno! Pokud potíže neustoupí po podání druhé dávky medikamentů, je lepší zavolat lékaře a poradit se s ním o dalším postupu. Možná vám řekne, že spíš než další léky potřebujete doplnit tekutiny nebo se ochladit.

Astmatikům vadí sucho

I když se v seznamu osob ohrožených výkyvy počasí obvykle hned vedle kardiaků objevují astmatici, není léto pro lidi s tímto dýchacím onemocněním nejhorším obdobím roku. Astmatikům totiž škodí především pyly a prach, a těm neprospívá ani tak horko, ale sucho. Pokud dlouho neprší, dráždidel ve vzduchu přibývá a potíže se zhoršují. Problémy také mohou být nepříjemnější před bouřkou, kdy změny počasí naruší pylová zrna a ta vypustí do vzduchu velké množství alergenů. Nemocné pak postihuje takzvané bouřkové astma, které je časté hlavně ve městech. Úlevu od astmatu proto najdou při pobytu na venkově a ve vlhčím prostředí, jak radí odborníci. A samozřejmě je třeba dodržovat i všechna ostatní pravidla bezpečného chování v horku.

Senioři musejí být opatrní

Zvláštní pozornost by svému stavu v horku měli věnovat starší lidé. Pocit žízně u nich totiž nastupuje později, takže jim hrozí ve zvýšené míře dehydratace a úpal: nevolnost, bolesti hlavy, zmatenost, zvracení, nebo dokonce bezvědomí. Šetřit se a vyhýbat se polednímu slunci pro starší lidi nebývá takový problém, ale dbát na pitný režim je věc, kterou je třeba jim stále připomínat. Navíc senioři často užívají léky, jejichž účinek může být ovlivněn horkem. Proto by se měli vždy zeptat lékaře, na co si mají dávat pozor. (Podobné upozornění ostatně platí pro všechny, kdo potřebují trvale nějaké medikamenty, například na kardiovaskulární choroby nebo deprese.)

Nikdy nenechávejte dítě v autě

Velmi pečlivě na sebe musí dbát i těhotné ženy a děti, jejichž termoregulační schopnost je menší. Je potřeba dbát na pitný režim dětí a u nejmenších miminek na pravidelné kojení. Rozhodně nutné jsou vzdušné kloboučky, které stíní hlavičku, a případně slunečníky nebo jiné zdroje stínu. Menším dětem také hrozí v horku potničky, proto je třeba hlídat, jestli mají faldíky čisté a bez vyrážky. Každý rok čteme i tragické příběhy dětí (či domácích zvířat), jejichž rodiče či majitelé je ponechali v autech a ony nepřežily nápor horka. Nemusí přitom ani stát na přímém slunci a nemusí jít jen o kojence, ačkoliv ti jsou nejcitlivější: vedro, které se v nevětraném autě kumuluje, spolu s nedostatkem tekutin mohou opravdu zabíjet. Proto v tomto smyslu rozhodně neriskujte!

Pokud chcete ochladit rozpálené tělo, nedávejte si ledovou sprchu. Mnohem lépe vás ochladí voda vlažná, která není pro tělo takový šok, a přitom uleví od přehřátí. Ještě více pomůže, pokud se nebudete utírat a necháte vodu postupně odpařovat – to vás zchladí ještě víc. Foto: Shutterstock

Letní pravidla sebezáchovy

Doporučení pro dny, kdy teploměr šplhá přes 30 stupňů, jsou stále stejná a chronicky známá, ale přesto je každoroční skutečností, že záchranáři mají v tomto období nadbytek práce a řada lidí své síly přecení. Proto si připomeňte základní pravidla:

Pijte co nejvíc. Nečekejte na pocit žízně, ve vedru si nalévejte pravidelně, při namáhavé činnosti třeba až čtyři skleničky vody za hodinu. Tři až čtyři litry tekutiny by měly být samozřejmostí.
Myslete na soli a minerály, které vypotíte. Do pitného režimu proto dočasně přidejte minerální vodu nebo třeba izotonický nápoj s minerály pro sportovce.
Nezapomínejte na opalovací krém a vhodné oblečení. Oděv by měl být světlý, prodyšný, a klidně s velkým výstřihem. Neměly by vám chybět pokrývka hlavy a tmavé brýle.
Buďte opatrní. Pokud cvičíte, rozmyslete si dobře, jakou sportovní aktivitu budete vykonávat. Jestliže nejste zvyklí na pohyb, začněte postupně, a v případě, že vám není dobře, okamžitě zajděte do stínu a odpočiňte si.
Chlaďte se. Pomůže vám pobyt v klimatizovaném prostředí, chladná sprcha nebo třeba ponoření rukou po lokty (nebo nohou po kotníky) do chladné vody. Uleví i přiložení chladného mokrého ručníku na čelo nebo krk. Zchladí vás také spreje s vodou, jimiž si můžete postříkat obličej.
Myslete na lidi, kteří jsou hodně ohroženi. Jde o děti, lidi starší 65 let, těžce pracující, obézní nebo nemocné s kardiovaskulárními problémy nebo depresemi. Pokud někoho takového znáte, ujišťujte se, že je v pořádku, a případně dohlédněte na to, aby se více hlídal.
Myslete na to, abyste v zaparkovaném autě nenechali své dítě nebo domácího mazlíčka.
Vyhýbejte se zbytečnému horku: nevařte doma teplá jídla a nechoďte ven kolem poledního. Pokud jde o jídlo, je vhodnější lehká strava – zelenina (například salát, rajčata, okurky), ovoce bohaté na vodu (třeba melouny), z masa kuřecí a rybí.

Text: Anna Skalská, foto: Shutterstock