Zdraví v kuchyni

Zkuste špaldu, jáhly nebo bulgur

V poslední době se ale stále víc lidí zajímá i o to, jaké potraviny jsou právě „in“. Jedním z nových trendů jsou například netradiční obilniny.

Když se dnešních třicátníků zeptáte, jaké obilniny si ze svého školního jídelníčku pamatují, dostanete nejspíš velmi jednotvárné odpovědi: žito, a hlavně pšenici v pečivu, knedlících a podobně, ovesnou kaši, rýži, občas kukuřici, v pozdějším věku do své stravy přidali ječmen (dělá se z něj pivo). Dnes je ale nabídka mnohem širší – nejen přílohy ve vašem jídelníčku je tak možné nečekaně obohatit.

Špalda je chutná i zdravá

Všude tam, kde dnes používáme bílou pšeničnou mouku, ji může nahradit špalda. Můžete si udělat špaldové knedlíky i moučníky, koupit se ale dají také špaldové těstoviny a velmi zdravá jsou i naklíčená špaldová zrna. Tato nešlechtěná odrůda pšenice má zajímavou ořechovou chuť a díky tomu, že je vzácná, je prakticky veškerá její produkce certifikovaná jako bio. Kromě bílkovin obsahuje také vitaminy skupiny B, betakaroten, draslík, hořčík, fosfor a zinek. Špaldové klíčky pak mohou obohatit váš jídelníček především na konci zimy o vitaminy, minerály a rostlinné enzymy.

Nečekaně užitečné jáhly

Malé kuličky jáhel vznikají loupáním méně běžné obiloviny – prosa. Jejich využití v kuchyni je ale neobyčejně všestranné: dají se připravovat nasladko i naslano a dají se s nimi připravit chutné alternativy například k jídlům z rýže. Je také možné si z nich doma umlít mouku. Jáhly mají výjimečný obsah vitaminů a minerálů: jde především o vitamíny skupiny B a železo, draslík, fosfor, hořčík, křemík a měď. Jáhly jsou dietní, takže je možné je podávat i při žaludečních obtížích a bezlepkové dietě.

Zkuste exotický bulgur

I když se jedná o velmi tradiční surovinu, v Česku je bulgur stále spíše výjimečnou potravinou. Jedná se přitom o pšenici, ovšem předvařenou a nalámanou na kousky – bulgur se tak snadno připravuje a je stravitelnější. Má zajímavou oříškovou chuť a obsahuje vitaminy (především vitamin A) a z minerálů například fosfor, železo a hořčík. Bulgurem stejně jako jáhlami můžete nahradit rýži: dá se použít jako zavářka do polévky, přísada do karbanátků nebo prostě jako příloha. Jeho výhodou je také to, že se dá připravovat bez vaření – jen se nechá nabobtnat ve vodě a je možné ho smíchat s dalšími surovinami pro přípravu například studených salátů (nejznámější je libanonský salát tabbouleh s petrželkou).


Recept pro vaši inspiraci aneb Jahelník z hub
Potřebujeme 300 g jáhel, 2 vejce, 350 g sušených hub, majoránku, zázvor, sůl, 4 rohlíky, 250 ml mléka, mletý černý pepř, 750 ml vody a česnek. Jáhly uvaříme ve vodě doměkka. (Před vařením je třeba je několikrát spařit horkou vodou!) Na 300 g jáhel budeme potřebovat asi 750 ml vody nebo se řídíme podle návodu. Sušené houby namočíme do vlažné vody. Rohlíky nakrájíme a namočíme do mléka. Houby a rohlíky promícháme s uvařenými jáhlami, vmícháme vejce a koření a směs rozložíme do vymaštěné a strouhankou vysypané zapékací mísy. Povrch směsi v míse urovnáme a vložíme do předehřáté trouby. Pečeme dozlatova. Hotový jahelník podáváme ještě teplý společně s kyselou okurkou, zelím nebo zelným salátem. Pokud kousek jahelníku zbude, můžeme ho nakrájet na plátky a podávat studený.

Pozapomenuté kroupy

Není to tak dlouho, co kroupy patřily do tradičního českého jídelníčku. Až v posledních desítiletích je vytlačila – to asi nepřekvapí – rýže; dnes je proto lidé znají hlavně jako zabijačkovou ingredienci nebo součást tradičního vánočního kuby. Přitom obroušená zrna ječmene se mohou používat i jako zavářka do polévek nebo příměs do dušených jídel či karbanátků. Ječmen patří k nutričně hodnotným potravinám, obsahuje mimo jiné vápník, hořčík, fosfor, zinek a selen. V kroupách – což jsou semena zbavená slupek – je ovšem obsah živin nižší; pokud si chcete zdravotní výhody ječmene užít naplno, dopřejte si spíše jeho naklíčená zrna nebo celozrnné ječné vločky.

Pohanka: zdravá náhrada obilí

I když pohanka mezi obilniny nepatří, často se díky svému zpracování a použití v kuchařkách i regálech prodejen mezi ně řadí. Z rostliny příbuzné šťovíku či rebarboře se používají plody – nažky s jemně oříškovou chutí – a do stravy mohou dodat řadu důležitých živin: vitaminy skupiny B, vápník, draslík a fosfor, aminokyselinu lysin a bioflavonoid rutin, který prospívá cévám (například při křečových žilách). Pohanku si můžete doma oloupat nebo koupit už loupanou, případně si koupit či namlít pohankovou mouku. Je z ní možné připravovat přílohy, polévky, pomazánky nebo kaše, ale také třeba sekanou či saláty. Je ale třeba dbát na to, že i voda, v níž se pohanka vaří, obsahuje zdraví prospěšné látky – a proto se nevylévá, ale vždy se využije při přípravě jídla.

Vzhůru na nákupy!

Pokud vás článek oslovil a vy právě přemítáte, kde tyhle exotické suroviny nakoupíte, vězte, že tak složité to nebude. Největší sortiment sice mají prodejny se zdravou výživou, celou řadu výrobků z netradičních obilovin dnes už ale koupíte i v běžných hypermarketech nebo i řetězcích drogerií, které mají koutky s bioprodukty.

Text: Beata Křeneková, foto: Shutterstock







Koupit časopis