Vyzrajte na otoky!

Víte, že oteklé ruce a nohy a životní styl mají hodně společného?

S otoky se za svůj život setkal snad každý z nás. Nejčastěji je pozorujeme na dolních končetinách, avšak výjimkou není ani to, když je nalezneme na obličeji, v dutině ústní, v oblasti zad, hrudníku břicha nebo horních končetin. Ať je na svém těle spatřujeme kdekoliv, máme vždy co do činění s tekutinou, která se dostala mimo buňky a mimo náš cévní a lymfatický systém.

Proč je tomu tak?

Příčin, které přispívají ke vzniku otoků, je hned několik. Patří mezi ně žilní nedostatečnost, kdy žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Lidé si v těchto případech stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po celodenní námaze a v horkých dnech. Dalšími důvody vzniku otoku je zhoršená funkce lymfatického systému, zadržování většího množství tekutin v těhotenství, kdy tělo potřebuje více vody pro správný vývoj plodu, a další. Otoky mohou signalizovat i zdravotní problémy vážnějšího charakteru. Například ty kolem kotníků bývají varovným příznakem selhávání čerpací práce srdce a spolu s pocitem „těžkých nohou“ mohou svědčit pro žilní trombózy (krevní sraženiny). Některé případy otoků svědčí dále o poruše funkce ledvin nebo jater. Jelikož škála příčin je opravdu široká, neměli bychom otoky nikdy podceňovat. Konzultace s lékařem je vždy na místě. Zároveň ale platí, že na vznik otoků má vliv několik faktorů, které souvisejí s naším životním stylem. Je tedy mnoho kroků, které pro zdravé tělo bez otoků můžeme podniknout sami. Platí to i tehdy, když trpíme pocitem těžkých nohou, bolestmi, lehkými otoky, mravenčením nebo máme křeče. Právě tyto zdánlivě nenápadné symptomy totiž tvorbu otoku často předcházejí.

Pohyb

Odvodním systémem pro toxiny je v našem těle lymfatický systém. V případě nedostatku pohybu se sníží svalová síla. Dochází ke zpomalení toku lymfy a jejímu hromadění v tkáních a kloubech. Zjednodušeně řečeno: lymfa na sebe přitahuje veškeré škodliviny (chemii, antikoncepci apod.), a když je toho všeho příliš, bez pohybu začíná stagnovat v místě překážky. Drenážní funkce lymfy se stává nedostatečnou a vznikají otoky. Ideální prevencí proti otokům je proto pohybová aktivita. Zdaleka ale neplatí, že čím více si dáme do těla, tím lépe. Při náročné fyzické aktivitě vzniká zvýšené svalové napětí, jež rozhodně lymfě neprospívá. Způsobuje totiž větší hromadění kyseliny mléčné a dalších odpadních látek ve svalech, obzvláště pokud tělu nedopřejeme regeneraci. Kyselinu mléčnou dostaneme z těla pryč naopak tím, že budeme provádět pohybovou aktivitu s nižší tepovou frekvencí. Pokud tedy již velkou fyzickou zátěž podstupujeme (například v posilovně), měli bychom se potom chvíli projít, abychom tělu umožnili zbavit se odpadních látek. Pokud hned po těžkém tréninku usedneme na židli k počítači, lymfatický systém zatížíme. Rizikem pro lymfatický systém je i sedavé zaměstnání. Právě vsedě jsou totiž uskřinuté svody lymfatických cév v oblasti třísel. Tyto svody nepracují dostatečně a lymfa opět neproudí. Dochází k hromadění tekutiny v podkoží. Každý, kdo má sedavé zaměstnání by se měl naučit správný sed na židli, kdy jsou třísla volná. Neměli bychom dávat nohu přes nohu. Problémem pro lymfu je i špatné držení těla na židli. Sedíme-li u počítače zkroucení s hlavou zabořenou do monitoru, nefunguje správně bránice a nedochází tak k aktivnímu pohybu střeva – toxiny z těla neodcházejí v potřebném množství. Správným dýcháním se zapojenou bránicí si tedy nejen ulevíme od bolestí zad, ale podpoříme i činnost lymfatického systému. Při dlouhém sezení je také dobré podpořit krevní oběh v dolních končetinách jejich procvičováním, například krouživými pohyby chodidel. Podstatnou úlevu nám může přinést i to, když si na deset minut dáme nohy nahoru (opřeme je například o zeď). Zlepšíme tak žilní odtok a eliminujeme pocit unavených nohou.

Pitný režim – čím více, tím lépe?

Trendem dnešní doby je hodně pít. Lidé ve snaze žít zdravě často vypijí více než dva až tři litry tekutin denně bez toho, že by vyvíjeli zvýšenou pohybovou aktivitu. Doslova se nutí pít. Cítí se potom nafouklí, těžcí a unavení. Vysvětlit to lze tak, že lymfatický systém spolu s ledvinami nestíhají nadbytečnou tekutinu zpracovávat. Ta potom koluje v těle a vytvářejí se otoky. Generace před námi s sebou na pole rozhodně nenosily láhve vody. V běžném denním režimu je dostatečné vypít 1,5–2 l denně. Pití bychom si měli rozložit alespoň na každou hodinu po jednom až dvou decilitrech.

Proti otokům bychom do své stravy měli zahrnout celozrnné pečivo, luštěniny, rýži, brambory a dostatek zelené zeleniny. Prospěje nám i zelený čaj nebo čaj z mladých kopřiv.

S tvorbou otoků úzce souvisí to, co jíme

Čím méně přídatných látek a chemických konzervantů používaných v potravinářském průmyslu přijímáme, tím méně zatížíme svůj organismus i lymfatický systém. Vyvarovat bychom se měli alkoholu, kouření, tučných mas, uzenin, smažených pokrmů, potravin obsahujících bílý cukr, glutamátu i nápojů kolového charakteru, které obsahují kyselinu fosforečnou. Proti otokům bychom do své stravy měli naopak zahrnout celozrnné pečivo, luštěniny, rýži, brambory a dostatek zelené zeleniny. Prospěje nám i zelený čaj nebo čaj z mladých kopřiv. V souvislosti s otoky je dobré věnovat pozornost následujícím látkám:

Sodík

S otoky souvisí i zadržování vody v organismu. To má často na svědomí vysoký obsah sodíku ve stravě, který v těle zadržuje vodu. Doporučovaný příjem soli na den je pět gramů. Sůl je obsažena nejenom ve slaných potravinách, ale je přidávána i do potravin sladkých, kde bychom ji nečekali. Ve vysoké koncentraci je například obsažena ve „zdravých“ snídaňových cereáliích a i jinde. Přečíst si etiketu tedy není nikdy od věci. Měli bychom se vyhnout i dosolování hotových pokrmů. Soli máme totiž většinou nadbytek.

Bílkoviny

Důvodem otoků může být i nedostatek bílkovin v těle. Bílkoviny totiž udržují tekutinu v našich cévách. Bez nich se může stát, že se tato tekutina rozlévá i do okolních tkání. Navíc při nedostatečném příjmu bílkovin dochází ke svalové ochablosti, která lymfatickému systému opět neprospívá. Zdrojem bílkovin jsou zejména maso, ryby, luštěniny, vejce a mléčné výrobky.

Hořčík

Pro činnost tělesných buněk je nepostradatelný hořčík – dokáže chránit buňky před toxiny. Právě při nadměrném pití alkoholu, konzumaci sladkého, bílého pečiva, ale i dlouhotrvajícím stresu může dojít k vyčerpání jeho rezerv, minerální vody s obsahem hořčíku proto mají tvořit doplněk pitného režimu, ale ne zcela převážnou část.

Rutin

Rutin je látka, která podporuje cévní systém tím, že zlepšuje křehkost krevních kapilár a zvyšuje pružnost cévní stěny. Díky tomu pomáhá při otocích končetin. Zdrojem rutinu jsou zejména pohanka obecná, chřest, slupky jablek a rajčat, nektarinky, broskve, lesní plody, kiwi, banány, švestky, višně a třešně, borůvky, výluh zeleného nebo černého čaje.

Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock