V tom je ten největší problém. Často to totiž vůbec netušíme. Vybíráme z regálů s klasickým zbožím a prostě logicky sáhneme po tom levnějším.

Obaly jsou hezké všechny, názvy nezavdávají důvod k sebemenšímu podezření, abychom pochybovali o tom, že kupujeme pravý taveňák nebo skutečně čokoládovou čokoládu. Možná pak doma poznáme, že to trochu jinak chutná, ale s ohledem na cenu o tom příliš neuvažujeme. I tak bychom si s ohledem na své zdraví měli najít čas a informace na obalech výrobků číst pečlivěji. Na etiketách hledejme především informace o přítomnosti rostlinných tuků. Tak například u (ne)čokolád bychom na obalu měli najít nápis: kromě kakaového másla obsahuje rostlinné tuky. Toto oznámení by se mělo vyskytovat poblíž seznamu složek, ale mělo by být odděleno a uvedeno minimálně stejně velkými písmenky jako složení. Vyhláška přitom povoluje přídavek palmového oleje, oleje z jader manga, salu nebo bambuckého tuku. Jejich podíl ale nesmí být vyšší než pět procent a zároveň by měl být zachován minimální obsah kakaového másla nebo celkové kakaové sušiny. Legislativa umožňuje i přídavek aromatických látek, ale pouze takových, které napodobují chuť čokolády nebo mléčného tuku.

Proč máme dávat pozor na tuky?

Rostlinné tuky jsou k našemu organismu šetrnější než ty živočišné, a měly by tedy být vždy první volbou. To čteme všude stále dokola a tak možná máme i pocit, že výrobek s rostlinným tukem musí být zdravější než ten, v němž je skutečný mléčný tuk. Jenže to tak ve skutečnosti vůbec není! Například právě v tuku z jader palmy, který je často přidáván do čokolád, trvanlivého a sladkého pečivo či do zmrzlin, převažují nevhodné nasycené mastné kyseliny, které nejsou pro naše zdraví zrovna přínosné. Dalším problémem může být přítomnost ztužených rostlinných tuků obsahujících trans mastné kyseliny. Ty totiž zvyšují hladinu cholesterolu. Ve výsledku pak tedy i tyto náhražky potravin mohou přispět ke vzniku srdečně-cévních onemocnění, jako jsou například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Tvrzení, že rostlinný tuk je pro nás lepší právě z hlediska cholesterolu, tady vůbec neplatí.

Měli bychom vědět, co kupujeme

Nechceme tvrdit, že náhražky musí být vždy méně hodnotné a že bychom se před nimi měli mít striktně na pozoru. Je to jako ve všem – výrobky jsou různé a nic nelze paušalizovat. Řada potravinových náhražek může být například dobrá alternativa pro ty z nás, kteří by se měli vyhýbat živočišným tukům. Mohou také lépe vyhovovat při přípravě některých jídel. Chceme jenom říci, že by se tyto imitace neměly oblékat do stejných šatů jako jejich originální vzory. Každý zákazník by měl přesně vědět, že to, co si dal právě do košíku, je potravinová náhražka – a vybrat si ji záměrně. Co přesně musí být na baleném výrobku uvedeno, ukládají české zákony, prováděcí vyhlášky a také nařízení Evropské unie. Údaje na balení potravin musí být v České republice v českém jazyce, výjimkou může být obchodní název potraviny. Pokud jde o potraviny balené mimo provozovnu výrobce nebo potraviny nebalené, musí být informace pro spotřebitele viditelné, srozumitelné, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušované jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě. Neměly by kupujícího uvádět v omyl v souvislosti s charakteristikou potraviny a jejími vlastnostmi, složením, množstvím, trvanlivostí, původem nebo vznikem, způsobem zpracování nebo výroby, přisuzováním účinků a vlastností apod.

Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock