Prevence,  Problém a řešení

Proč si hlídat krevní tlak

Vysoký krevní tlak má skoro každý třetí obyvatel České republiky. O tom, kolik lidí má tlak naopak nízký, žádná studie nemluví. Ale jedno je jasné – ani k jedné z variant bychom se neměli otočit zády a neřešit ji.

Hypertenzi se oprávněně říká tichý zabiják. Je to přezdívka, která opravdu sedí. Řada lidí o svém onemocnění až do chvíle, kdy se něco stane, vůbec neví. Vysoký krevní tlak totiž nebolí. Většinou se choroba přihlásí teprve ve chvíli, kdy způsobila těžké postižení životně důležitých funkcí, zdůrazňují odborníci..

Co vás může upozornit

Varovnými signály, že něco není v pořádku, mohou být bolesti hlavy, závratě, hučení v uších či krvácení z nosu. Tyto potíže by vás měly určitě přivést do ordinace lékaře. A pokud potvrdí podezření, můžete být oproti jiným ve výhodě – při mírném zvýšení tlaku totiž často stačí jen změna životního stylu a jídelníčku. Co to znamená? Že budete muset trošku převychovat své chuťové buňky a nahradit co největší část soli bylinkami a kořením. Měli byste také omezit alkohol a nekouřit. Máte-li nadváhu, budete muset přebytečná kila postupně shodit. Velký význam má také pohyb – stačí třikrát týdně půlhodina rychlé chůze, běhu, plavání, jízdy na kole nebo aerobiku.

Pomáhají i léky

V některých případech vám lékař předepíše i léky – antihypertenziva. Ty mají podle slov kardiologů rozdílné mechanismy účinku. Nejčastěji snižují napětí periferních cév nebo je roztahují a tím se krevní tlak snižuje. O výběru léku rozhoduje specialista – podle stavu a potřeb konkrétního pacienta. Nemocní se někdy domnívají, že poté, co jim léky pomohly snížit krevní tlak na optimální hodnotu, je už nemusí užívat. To ale není pravda. Jakmile léky vysadí, tlak se zase rychle zvýší. Podobně jako například u cukrovky je v případě hypertenze nutné s velkou pravděpodobností počítat s doživotní léčbou.


Při mírném zvýšení tlaku totiž často stačí jen změna životního stylu a jídelníčku. Foto: Shutterstock

Může být hypertenze i váš případ?

Zvýšenému riziku vzniku hypertenze jsou vystaveni lidé, kteří trpí cukrovkou, mají vysoké hladiny cholesterolu, jsou obézní, hodně solí a konzumují větší množství alkoholu. Nespornou roli hrají i genetické vlivy. Odhady hovoří o tom, že až čtvrtina lidí ve věku nad 40 let je nějak ohrožena vysokým krevním tlakem. Nevyhýbá se však ani mladistvým. V případech geneticky podložené hypertenze mohou mít vyšší krevní tlak již mladí lidé kolem 20 let. Zvláštní kapitolu tvoří hypertenze vyvolaná těhotenstvím. Postihuje asi 10 procent všech nastávajících maminek. Dalšími rizikovými faktory je i chronický stres a nízká aerobní pohybová aktivita.

Co když je tlak nízký

Viníkem nízkého krevního tlaku je velmi zjednodušeně řečeno gravitace. Když se postavíte, nahromadí se vám působením gravitace krev v cévách trupu a dolních končetin. Tím se sníží žilní návrat a srdeční výdej a krevní tlak poklesne. Za tuto regulaci jsou odpovědné receptory, které se reflexivně aktivují. Jestliže některá z kaskád regulace selže, dochází k hypotenzi. Za nízký se považuje tlak pod 100/56. Na rozdíl od hypertenze není hypotenze (nízký krevní tlak) považována za nemoc. Mnohým lidem nepůsobí vůbec žádné potíže, jiným však může udělat ze života peklo. Nejčastějšími příznaky jsou slabost, únava, studené ruce a zimomořivost. Může se však také objevit rozmazané vidění, mžitky před očima, nevolnost, bušení srdce, pocení a točení hlavy – tyto symptomy se objevují především při náhlé změně tělesné polohy či po dlouhém stání. Okamžitou úlevu přináší udělat v místnosti průvan, položit se do vodorovné polohy, zvednout nohy, dát si na čelo chladivý obklad a hodně pít. Vlastní léčba se odvíjí od příčin nízkého tlaku. Většinou stačí pravidelně cvičit, více solit a pít dostatek tekutin včetně nápojů s kofeinem. Volba medikamentů, jsou-li vůbec potřeba, vždy záleží na výběru lékaře.

Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock

Kde jsou ty správné hranice

Krevní tlak se nejčastěji udává v milimetrech výšky vytlačeného sloupce rtuti (mm Hg) klasického rtuťového tlakoměru neboli tonometru. Jako první se vždy udává hodnota systolického tlaku a jako druhá hodnota diastolického. Horní hranice tlaku, nad niž je již považován za hypertenzi, je 140/90, u nemocných s cukrovkou je to 130/80. Akutní, život ohrožující stav, který by měl okamžitě řešit kardiolog podáním intravenózních léků, je charakterizován prudkým zvýšením krevního tlaku, leckdy až na hodnoty vyšší než 220/130. Při takových hodnotách hrozí akutní mozkové krvácení a selhání dalších životně důležitých orgánů, jako jsou srdce či ledviny. Naštěstí je tato „hypertenzní krize“ není příliš častou komplikací.







Koupit časopis