Proč nás pálí žáha a co s tím

Podle lékařů ve většině případů ke zmírnění pálení žáhy stačí úprava stravy a chování. Co ještě funguje?

Pálení žáhy vzniká v důsledku zpětného návratu žaludečních kyselin spolu s natrávenou potravou nahoru do jícnu. Za normálních okolností natrávená potrava putuje ze žaludku do dvanácterníku a pak dál ve směru zemské přitažlivosti. Pálení žáhy způsobuje porucha uzávěrového mechanismu ve spodní části jícnu, který má zabraňovat zpětnému chodu. Selhání tohoto uzávěrového mechanismu umožňuje zpětný návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu, který je tímto obsahem bolestivě drážděn. Někdy se objeví i nepříjemný hořkokyselý pocit v ústech podobný pocitům krátce po zvracení.

Co ji způsobuje

Podle odborníků může být jednou z častých příčin poruchy uzávěrového mechanismu tzv. hiátová kýla. Při ní je žaludek zdvižen na úroveň jícnu z břišní dutiny do spodní části hrudníku. Vyskytuje se často při nadváze a může být důsledkem poruchy vazivového aparátu. Občasné pálení žáhy může být způsobeno dietní chybou, alkoholem, kouřením, některými léky, nadměrnou tvorbou kyseliny v žaludku, prací v předklonu, zvýšenou fyzickou aktivitou po jídle nebo naopak při ulehnutí v krátkém časovém odstupu po jídle. Zvláštní příčiny má pálení žáhy v těhotenství, kdy se vyskytuje nejčastěji. Vyšší hladina hormonů způsobuje ochabnutí svěrače jícnu, a navíc rostoucí plod tlačí žaludek vzhůru. Po porodu se vše upraví většinou samo. Kromě těhotných žen dochází k těmto potížím u lidí, kteří mají sklony k nadměrné tvorbě žaludeční kyseliny. Mezi rizikové faktory patří hektický životní styl, nepravidelné stravování, velké jednorázové porce jídla a nedostatek přirozeného odpočinku po jídle. Nemalý podíl na vzniku zažívacích obtíží provázených nepříjemným pálením žáhy může mít i obezita.

Pomocníci z lékárny

Nejstarším prostředkem proti pálení žáhy je jedlá soda rozpuštěná v troše vody, která žaludeční kyseliny neutralizuje, využívá reakce kyseliny a zásady. Stejný princip účinku využívají i některé volně prodejné léky, tzv. antacida. Komerčně jsou dostupné ve formě tablet nebo suspenze pod různými názvy. Dalším stupněm jsou léky, které potlačují tvorbu žaludeční kyseliny. Ze starších přípravků to jsou blokátory H2 receptorů a v poslední době spíše častěji inhibitory protonové pumpy. Na úplně jiném principu fungují tzv. prokinetika, léky podporující pohyblivost trávicího traktu ve správném směru. Usměrňují tak i posun stravy a omezují návrat žaludečního obsahu do jícnu. Výdej těchto léků je však vázaný na lékařský předpis.

Kdy navštívit lékaře

Pálení žáhy ve většině případů nepředstavuje žádné velké ohrožení, je však nepříjemné a reflux žaludečních šťáv může při častém opakování poškodit sliznici dolní části jícnu agresivním působením žaludečních kyselin. Jícen není před kyselinou dostatečně chráněný. Může docházet ke změně jeho vnitřní výstelky a v tomto terénu se může vytvořit vřed a zvyšuje se i riziko vzniku zhoubného nádoru. V případě, že úprava životního stylu a občasné použití volně dostupných léků nevedou k odstranění obtíží, je čas na návštěvu lékaře. Obecně platí, že pokud se pálení žáhy vyskytuje a vyžaduje užití některého z léků častěji než dvakrát týdně po dobu více než dvou až tří měsíců, je čas navštívit lékaře. Léčba opakovaného a častého pálení žáhy patří vždy do rukou lékaře. Základní vyšetřovací metodou k objasnění příčiny pálení žáhy je endoskopické vyšetření neboli gastroskopie. Přínos tohoto vyšetření pro posouzení závažnosti refluxní choroby je nenahraditelný, čímž je vykoupena jeho jistá nepříjemnost. Jedině tak je možné pečlivě prohlédnout jícen a žaludek a posoudit funkčnost dolního jícnového uzávěru. Kabel gastroskopu je opatřen kamerou a světelným zdrojem. Je možné jím zavést i tenké nástroje, s jejichž pomocí lékař při vyšetření odebere nepatrné vzorky jícnové nebo žaludeční sliznice, a tento odběr je nebolestivý.

Text: Soňa Zavadilová, foto: Shutterstock