Osamělým lidem hrozí více infarktů!
Žádní kamarádi, vztahy s rodinou na bodě mrazu, osamělost – to vše má drtivý vliv na srdce a cévy.
Odborné studie jasně potvrzují, že nedostatek sociálních vazeb škodí srdci stejně jako kouření nebo nadváha. Podle dlouhodobých analýz čelí lidé s omezenými sociálními kontakty o 30 % vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění. I když se běžně předpokládá, že izolací trpí spíše starší lidé, osamělí jsou i mladí, kteří tráví více času na sociálních sítích a méně v přímém kontaktu s ostatními vrstevníky. Tento trend ještě zhoršila pandemie covidu-19. Jen pár dní před Vánocemi na to upozorňují čeští kardiologové, kteří čelí neustále rostoucímu počtu lidí s nemocným srdcem. Vánoční svátky podle nich mohou pocit osamělosti vystupňovat.
Osamělost a srdce
„Dlouhodobé studie ukazují, že špatné sociální vztahy, izolace, slabá podpora a osamělost zvyšují o 29 % riziko srdečního onemocnění a o 32 % riziko mrtvice. Podobný trend vidíme u lidí s depresí, kteří přijíždí do nemocnice s infarktem. Celkem 30–50 % z nich jej po propuštění dostane znovu, a více ti, kteří trpí depresí,“ říká přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC. Osamělost podle kardiologů negativně ovlivňuje i srdeční rytmus, zvyšuje riziko jeho poruch. Výsledky dlouhodobých a průřezových studií ukazují, že lidé ve středním a vyšším věku, kteří se cítí osaměle, mívají také vyšší krevní tlak. Čím je člověk starší, tím je tento vztah mezi samotou a hypertenzí výraznější. „Při osamělosti se člověk navíc obvykle méně hýbe, hůře se stravuje, jí méně ovoce a zeleniny, často kouří a neužívá předepsané léky,“ pokračuje prof. Linhart.
Na sociální vazby by se měl lékař ptát
Jak říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, faktor izolovanosti by měli lékaři brát v potaz už při vyšetření pacientů. „Dostatečná síť sociálních kontaktů není jen příjemnou součástí života, ale faktor, který ovlivňuje celý kardiovaskulární systém. Při prohlídkách bychom se měli pacientů ptát i na frekvenci sociálních kontaktů a na to, zda jsou s touto úrovní kontaktů spokojení. Zvláště u těch, kteří prodělali mrtvici nebo se léčí se srdečním selháním. Pokud zjistíme, že sociální vazby nefungují, měli bychom se ve spolupráci s dalšími profesionály – psychology, či sociálními pracovníky pokusit pacientovi pomoci i v této rovině,“ vysvětluje prof. Ošťádal. To potvrzuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. „Duševní onemocnění se u kardiaků vyskytují 3× častěji než v běžné populaci. Aktivní vyhledávání psychických potíží a jejich léčba je zásadní součástí péče o srdeční zdraví. Stačí, když se lékař pacienta zeptá na dvě otázky: zda měl v poslední době menší zájem o věci, které ho obvykle těší, a zde se cítil smutně, bez energie nebo beznadějně,“ říká doc. Anders. Zásadní je především šíře a kvalita sociální sítě lidí. Na propojení duševního a kardiovaskulárního zdraví upozorňuje také Evropská kardiologická společnost a apeluje na mezioborovou spolupráci – zejména mezi kardiology a psychiatry. „Stačilo by, aby při kardiologických klinikách fungoval na malý úvazek psychiatr, který by stav pacientů hodnotil a doporučil řešení,“ dodává doc. Anders.
Text: redakce, foto: Shutterstock