Opět nastává čas šípkobraní

Pokud jste si v loňském roce nasbírali a nasušili šípky a nějaké vám ještě zbývají, je nejvyšší čas zužitkovat je a vytvořit si nové zásoby. Tyto plody bychom neměli skladovat déle než rok, protože pak začnou ztrácet řadu cenných látek. Proto vyrazte do přírody na sběr, neboť právě nastala doba šípkového zrání.

Pro ty, kteří si nepotrpí na přešlechtěné obrovské květy růží všech možných barev, patří ta šípková k nejkrásnějším. Její růžové voňavé květy nás provázejí především v květnu a červnu, po opylení se začnou proměňovat v jedlé plody známé jako šípky. Růže šípková (Rosa canina) je považována za nejběžnější volně, tedy planě rostoucí druh růže ve střední Evropě. Pro její přirozenou krásu si ale stále více lidí vysazuje šípkové keře i na zahrádkách, jenom je zapotřebí patřičný dohled, protože tyto keře se rády rozrůstají a utlačují to, co se nachází v jejich okolí. Až si čerstvou sklizeň šípků přinesete domů, pusťte se do sušení. Pro jistotu plody prohlédněte, zda jsou všechny tvrdé a mají oranžovou či červenou barvu. Změklé nebo nahnědlé vyhoďte, nejsou vhodné ani ke kuchyňské úpravě stejně jako ty, které už přešly mrazem. Šípky můžete usušit v sušičce, v obyčejné troubě nebo jen tak na slunci, ale nesmí to probíhat ani moc rychle, to by se mohly připálit, ani příliš pomalu, protože by mohly být nedosušené a podlehnout plísni. Optimální teplota pro sušení šípků je 60 °C. Pak je skladujte v dobře uzavíratelných nádobách v suchu a temnu.

Vitaminová bomba

Plody šípkové růže jsou velice bohaté na vitamin C, což oceňujeme především na podzim a v zimě, kdy nám nejvíce hrozí nachlazení a nemoci z něj plynoucí. Vitamin C pomáhá i při onemocnění a krvácivosti dásní a při parodontóze. Ani množství vitaminů B1, B2, které jsou důležité pro metabolismus cukrů, tuků a bílkovin, vitaminu K, což je vitamin ovlivňující srážlivost krve, a vitaminu E fungujícího jako přírodní antioxidant není zanedbatelné. Stejně tak nám šípky dodají hořčík, vápník, železo, fosfor a draslík, tedy důležité minerály. Šípkový čaj je nejen léčivý, ale navíc lahodný tak, že dokonce chutná i těm, kteří se bylinným čajům vyhýbají obloukem. A proto bychom si ho měli dopřávat nejen v zimě nebo pouze tehdy, když bojujeme s nachlazením a infekcemi. Šípky zlepšují trávení, mají pozitivní vliv na žaludek a pomáhají nám čelit únavě a zlepšují schopnost soustředit se. Ulevují i při revmatických potížích. Jediné, s čím musíme počítat, je častější chození na záchod, protože šípky jsou močopudné. A pokud za žádnou cenu nechcete pít čaj, zkuste něco jiného.

Šípkové víno bez kvasinek

Zastánci tradičních vinných moků se asi nebudou tvářit nadšeně, ale třeba změní názor, když ochutnají víno vyrobené ze šípků, které pochopitelně není primárně určené k popíjení ve větším množství například při oslavách. I ono si uchovává léčivé účinky, což je jeden ze zásadních důvodů, proč šípky sbíráme a v různé formě je užíváme. Takže za zkoušku nic nedáte, a proto si připravte čistě vymytou asi pětilitrovou zavařovací láhev. Pak důkladně přeberte čerstvě natrhané šípky, měl by jich být kilogram a půl, a nechte pouze ty zcela zdravé. Odstraňte z nich případné zbytky okvětních lístků a stopek a šípky dobře omyjte pod tekoucí vodou a vsypte do lahve. V hrnci za občasného míchání povařte kilo a půl krystalového cukru ve třech litrech vody. Cukerný roztok nechte vychladnout a pak jím zalijte šípky. Hrdlo láhve přikryjte pergamenovým papírem, dobře upevněte provázkem, do papíru udělejte tři nebo čtyři malé dírky, aby při kvašení mohl unikat vzduch. Lahev postavte třeba na parapet nebo jiné vhodné místo a při teplotě okolo 20° C nechte kvasit. Během tohoto procesu budou šípky postupně klesat ke dnu a až na něm budou všechny, což potrvá pár týdnů, bude proces kvašení u konce. Pak můžete obsah lahve přecedit, slít do lahví a ihned zazátkovat. Hotovému vínu najděte chladné a temné místo a pak už si můžete dopřávat sklenku pro zdraví. Mějte na paměti, že šípkové víno se pije opravdu jen v malých dávkách jako lék.

A co pro děti?

Těm víno, ani to bez kvasinek, ani s kvasinkami, pochopitelně dávat nebudeme, ale vyrobíme pro ně sirup. Kilogram šípků očistíme, opláchneme a zhruba v litru a půl vody povaříme 10 až 15 minut. Po vychladnutí rozmixujeme a v případě, že je hmota příliš hustá, přilijeme vodu (celkové množství použité vody jsou dva až dva a půl litru), propasírujeme přes řidší síto a necháme stát do druhého dne. Pak směs promícháme, přecedíme přes husté síto nebo plátno do hrnce, přidáme kilo cukru, nejlépe Korunního určeného na přípravu sirupu z bobulového ovoce, přivedeme k varu a za stálého míchání vaříme 10 minut. Horký sirup nalijeme do lahví a pak ho můžeme skladovat zhruba půl roku na tmavém a chladném místě. Před použitím je nutné sirup, který ředíme v poměru jeden díl sirupu na pět dílů vody, protřepat. Šípkovým sirupem můžeme ochutit i čaj, nejlépe šípkový.

Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Jak zacházet s šípky

Čerstvé šípky vaříme na mírném ohni asi 10, maximálně 20 minut. Tuto proceduru můžeme opakovat až čtyřikrát, pak šípky vyhodíme. Údajně nejsilnější a nejúčinnější je druhý a třetí výluh. Sušené šípky je dobré nechat přes noc namočené v litru vody a pak je 10 minut povařit. Chybu neuděláte, když je napřed vaříte a pak necháte několik hodin vyluhovat. Čaj je možné připravit i z nadrcených sušených plodů, ale v takovém případě je nutné nálev přecedit přes papírový filtr nebo přes pláténko.