Nezapomínáte pravidelné lékařské prohlídky a screeningy?

 Nejenže na ně máte nárok z veřejného zdravotního pojištění, ale hlavně chrání to nejcennější, co máte – vaše zdraví.Podívejte se s námi na stručný přehled preventivních a screeningových vyšetření, abyste nic nepromeškali.

Praktický lékař

Pravidelná prohlídka: jednou za 2 roky.

Kontrola krevního tlaku, krevního obrazu, cholesterolu a dalších parametrů pomůže odhalit zdravotní rizika dřív, než se stanou vážným problémem.

Stomatolog + dentální hygiena

Pravidelná prohlídka: jednou ročně.

Zdravé dásně a zuby jsou základ a často dokážou upozornit i na jiné zdravotní potíže. Zdraví dutiny ústní souvisí i s celkovou imunitou.

Gynekolog / urolog

Pravidelná kontrola u gynekologa: ženy jednou za rok.

Gynekologické preventivní prohlídky jsou zásadní pro časné odhalení problémů přednádorových nebo již nádorových změn. Díky nim (např. stěr z děložního čípku, ultrazvuk, kontrola prsou) je možné zachytit změny ještě v raném stadiu, kdy je léčba snadnější a úspěšnější.

Pravidelná kontrola u urologa: Muži 35–50 let jednou za 2 roky, muži nad 50 let jednou za rok.

„Onemocnění prostaty, ledvin, močových cest nebo močového měchýře mohou poměrně dlouho probíhat bez výrazných příznaků. Pravidelné kontroly mohou odhalit problém včas a nemusí se jednat hned o rakovinu prostaty, která se řadí mezi nejčastější nádorová onemocnění. Odhaduje se, že zhruba 10 % obyvatel České republiky trpí chronickým onemocněním ledvin, které bývá velmi dlouho bez výrazných příznaků,“ popisuje MUDr. Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP

Kožní lékař/dermatolog

Preventivní kontrola kůže je pro dospělé od 18 let součástí povinných prohlídek u praktického lékaře 1x za 2 roky. „Dermatologové doporučují preventivní prohlídku u specialisty jednou ročně, a to zejména pro osoby nad 35 let nebo s rizikovými faktory, jako je světlá kůže, více znamének, častá expozice slunci apod. Preventivní vyšetření u dermatologa bez indikace není hrazeno zdravotní pojišťovnou, ale při podezření ano – doporučení vám dá praktický lékař,“ zmiňuje lékařka.

Oční lékař

Pokud jste zdraví, bez očních potíží, zrak si nechte změřit každých 18–24 měsíců. Po 40.– 45. roce věku zkraťte interval vyšetření na 12 měsíců, nebo alespoň každých 18 měsíců, ideálně dle doporučení lékaře. Stoupá totiž riziko vývoje glaukomu a změn sítnice. „Mnoho onemocnění očí, například glaukom, čili zelený zákal, se rozvíjí potichu, bez výrazných příznaků. Proto je klíčová včasná diagnostika. Odhalení a korekce vad jako je krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus znamená nejen lepší komfort, ale i nižší riziko druhotných komplikací,“ vysvětluje MUDr. Valér Vojník, oční chirurg a oftalmolog z Očního centra Poděbrady.

Onkologické screeningy hrazené ze zdravotního pojištění

V ČR se screeningové programy na onkologická onemocnění zaměřují na vybrané věkové skupiny. Hlavní programy zahrnují: karcinom prsu, děložního hrdla a kolorektální karcinom. Screeningy na karcinom plic a prostaty probíhají ještě v pilotním režimu. Intervaly a podmínky screeningů se liší podle typu programu, ale všechny jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

• Screening karcinom prsu – mamografické vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění ženám od 45 let.
• Screening karcinomu děložního hrdla – pro ženy od 15 let vyšetření stěru z děložního hrdla, navícženy ve věku 35, 45 a 55 let podstupují HPV test (vyšetření přítomnosti papilomaviru ve stěru)
• Screening kolorektálního karcinomu (tlusté střevo, konečník) – pro osoby od 50 lettest na okultní krvácení ve stolici jednou za 2 roky nebo kolonoskopické vyšetřenís frekvencí 10 let. Test či žádanku na kolonoskopii dostanete u praktického lékaře či gynekologa.
• Screening časného záchytu karcinomu prostaty – pro muže od 50 do 69 let bez historie léčby karcinomu prostaty. Praktičtí lékaři nebo urologové oslovují pacienty, provádí odběr krve na PSA (prostatický specifický antigen), kdy se dle hladiny antigenu volí další strategie sledování nebo další ‚dovyšetření‘ – např. magnetická rezonance či biopsie.
• Screening časného záchytu karcinomu plic – pro lidi od 55 do 74 let, kuřáky či bývalé kuřáky se zátěží alespoň 20 „balíčkoroků“ (člověk kouřil 1 rok jednu krabičku cigaret denně). „Vyšetření zahrnuje nízkodávkové CT, což je vyšetření, které vytváří detailní snímky plic s výrazně nižší radiační zátěží než klasické CT. Často se kombinuje s dalšími plicními vyšetřeními. Podmínkou je doporučení plicního lékaře, nejde tedy o plošný screening pro všechny, ale o cílený program pro rizikovou skupinu, kterou vyhledávají buď praktiční lékaři nebo přímo pneumologové“ upřesňuje za OZP doktorka Ježková.

Doporučení pro ledviny

Pravidelná prohlídka: V rámci preventivní prohlídky,populace nad 50 let ideálně jedenkrát za 2 roky. Rizikové skupiny (chronická onemocnění jako je cukrovka, vysoký krevní tlak či kardiovaskulární onemocnění) jednou ročně bez ohledu na věk. „Rozšíření screeningu chronického onemocnění ledvin na osoby ve věku 50 let a více, účinné od ledna 2026, má za cíl zlepšit včasný záchyt onemocnění, která v časných stadiích často probíhají bez příznaků, avšak v dalším průběhu mohou významně zhoršovat kvalitu života a zkracovat délku dožití,“ upozorňuje na novinku MUDr. Ježková.

Doporučení pro slinivku

V ČR zatím neexistuje národní populační screeningový program pro nádorová onemocnění slinivky břišní, protože plošné vyšetření bezpříznakové populace není prokázáno jako efektivní. Pro rizikové jedince od roku 2023/2024 běží pilotní programy a screeningové iniciativy koordinované Českou gastroenterologickou společností. „Do rizikové skupiny patří lidé s chronickým onemocněním slinivky, s dědičnou dispozicí dle výsledků genetického vyšetření (např. BRCA mutace, hereditární pankreatitida) nebo s pozitivním výskytem v rodině – více než 2 příbuzní s rakovinou slinivky – bez prokázaného dědičného syndromu,“ uzavírá MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP.

Text: redakce, foto: Shutterstock