Několik tipů na snížení hladiny cholesterolu
I když vysokým cholesterolem sice trpí hlavně lidé s nadváhou, na pozoru by měli být i lidé štíhlí. Zvýšená hladina cholesterolu se totiž týká až sedmdesáti procent české populace!
Cholesterol je látka tukové povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební látkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Většinu cholesterolu si organismus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Cholesterol je pro náš organismus sice nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek. Vyšetření hladiny cholesterolu je pro pacienta velmi nenáročné – stačí jen jedno drobné píchnutí do prstu nebo běžný odběr krve a hned budete vědět, jak na tom jste. Pokud je hodnota celkového cholesterolu méně jak 5 mmol/l, můžete být relativně v klidu. Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Pokud se ale při vyšetření dozvíte, že máte cholesterol vyšší než 6,5 mmol/l, patříte do rizikové skupiny, tedy mezi lidi, kterým hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. V takovém případě už byste měli být v péči lékaře.
Léčba? Více pohybu, změna jídelníčku
Prvním krokem je vždy zhodnocení aktuálního stravovacího režimu a jeho úprava. Při dodržení změněných pravidel stravovacího režimu v kombinaci s přiměřenou pohybovou aktivitou – například pravidelnou chůzí, plaváním nebo jízdou na kole – lze očekávat snížení hladiny cholesterolu. Úprava stravovacího režimu se může výrazně odlišovat právě na základě rozboru dosavadního stravovacího režimu a konkrétních hodnot nejen celkového cholesterolu, ale i složek LDL a HDL – tedy „zlého“ a „hodného“ cholesterolu. S vhodnou skladbou jídelníčku vám může pomoci některý z nutričních terapeutů, o případném podávání léků snižujících cholesterol však rozhoduje vždy lékař na podkladě zhodnocení celkového zdravotního stavu.
Ozdravte svůj jídelníček
Pokud jde o vhodný jídelníček, je dokázáno, že roli hraje hlavně vysoký podíl energie ve stravě a nadbytečné a nevhodné složení tuků ve stravě – tedy vyšší podíl nasycených mastných kyselin ze živočišných tuků než nenasycených mastných kyselin z rostlinných tuků. Přesvědčení, že je potřeba hlídat pouze příjem cholesterolu, je tedy pouze mýtus. Proto dnes již doporučení pracují s ozdravěním životního stylu, skladby a frekvence jídel a zastoupením jednotlivých složek stravy (tedy tuků, sacharidů a bílkovin) a jejich vhodně sestaveným poměrem. Spolupráce či konzultace s nutričním terapeutem je tady skutečně na místě – nejprve je totiž vždy třeba posoudit aktuální režim stravování a pak na něj, podmínky a možnosti konkrétní osoby nastavit individuální ozdravění. Pochopitelně s ohledem na případná chronická onemocnění, podávané léky a podobně.
CO JE DOBRÉ VĚDĚT
Cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, která způsobují přes polovinu všech úmrtí u nás. I proto je nutné se o jeho hodnotu zajímat. U dospělých se vysoký cholesterol většinou nevyskytuje samostatně. Dalšími rizikovými faktory jsou kouření, neléčený vysoký krevní tlak, onemocnění srdce a cév v rodině, nedostatek pohybu nebo stresové situace. Kombinace těchto rizikových faktorů významně zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, které může vést k infarktu či mozkové mrtvici. Největší problém je v tom, že se navenek nijak neprojevují, takže případný nezájem se nám může krutě vymstít.
Co by měl obsahovat jídelníček při zvýšené hodnotě cholesterolu?
- celozrnný chléb, tmavé pečivo
- cereálie bez přídavku cukru
- brambory vařené ve slupce
- celozrnné bezvaječné těstoviny
- čerstvá zelenina a ovoce
- libové maso, drůbež, ryby
- celá vejce
- nízkotučné nebo polotučné mléko
- sýry se sníženým obsahem tuku
- rostlinné tuky, oleje
- nápoje bez cukru, ovocné a zeleninové šťávy
- nealkoholické pivo