Problém a řešení,  Psychologie

Jak zvládnout první lásku naší ratolesti

Umění naslouchat, pochopení, ale i pravidla. To všechno od vás bude vyžadovat období, kdy se vaše pubertální dítko poprvé vážně zamiluje.

Puberta je samo o sobě náročné období jak pro jejího nositele, tak pro jeho okolí. Vedle všech vzdorů a radikálních názorů je puberta také časem objevování. Naše ratolesti zjistí, že nejsme tak úžasní rodiče, jak si o nás mysleli, ba co hůř, že jsme naprosto nemožní rodiče. Dostaví se i osten pochybnosti o důležitosti vzdělání a monotónního navštěvování školy. Na obzoru jsou ale také první, rozumějte vážné a jistě osudové lásky, které už mají mnohem příjemnější nádech příslibů odhalení něčeho nového a dosud nepoznaného, než bylo handrkování se o bábovičku v mateřské škole či naprosté ignorance opačného pohlaví na prvním stupni základní školy. Tato nová situace si bude žádat i z naší strany značkou dávku pochopení, tolerance a posléze možná i dostatečný nákup kapesníků.

Vítejte ve světě aprílového počasí

Puberta je zkrátka časové období, kdy jednou je na pořadu dne láska až za hrob, ale za pár dní se již bavíme o „totálním blbci“, kterého už nikdy nechceme vidět. Nikdo ovšem neříkal, že to bude jednoduché, a teď je možná načase vzdát hold našim rodičům, jak trpěliví a chápaví byli, když jsme tento emocionální kolotoč roztáčeli my sami. I když vám možná přijde, že takhle jste rozhodně nevyváděli a že jste nebyli zamilovaní tak, abyste druhý den ráno cítili jen lhostejnost a odpor, které musíte završit rozchodem, protože se na obzoru objevil mnohem, ale fakt mnohem zajímavější objekt, není tomu tak. Byli jste naprosto stejně pod vlivem hormonálních výkyvů, a tak rozhodně nekomentujte toto poletování slovy, že by se nad sebou vaše ratolest měla zamyslet a nestřídat tolik své lásky. Speciálně pokud se jedná o lásku platonickou.

Buďte shovívaví

Zkuste teď zapomenout, že jste moudrý rodič, který přece ví, jak to na světě chodí, a vžijte se do kůže své ratolesti a zkuste mu být dobrým průvodcem či lépe řečeno parťákem. Že až na pár výjimek první láska nevydrží na celý život, víme všichni, není ale sebemenší důvod brát tuto iluzi vašemu potomkovi. Na druhou stranu by asi nebylo správné ukolébat synátora či dceru tím, že jeho vyvolený s ním od tohoto okamžiku bude kráčet životem a ruku v ruce společně dojdou až na konec své životní cesty. Jistě, zní to jako protimluv, a také to je, ale uvědomte si, že pracujete s nepopsaným listem papíru. Právě na vás záleží, jak bude tato tabula rasa popsána a jestli případné rány budou zaceleny bez větších následků.

Zachovejte klid

Klasická modelová situace: váš syn nebo dcera se odebírá kamsi a na otázku s kým tam kamsi míří, vám odpoví, že s XYZ. Na vaši doplňující otázku pátrající po původu onoho neznámého, se vám dostane odpovědi, že to je přece ten nebo ta, se kterou chodí. Hlavně nepanikařte, nepromítejte si v hlavě katastrofické scénáře o blížící se roli mladého prarodiče, kterou vám jistě ti mladí dnes v noci napíšou přímo na tělo. S kamennou tváří hráče pokeru popřejte hezkou zábavu, ale nezapomeňte na určení času, kdy se má vaše dítě vrátit domů, a jen tak mezi řečí prohoďte: „Budeš mi pak vyprávět, jak jste se bavili s tím tvým XYZ.“ Získáte body, že jste neztropili scénu, a ještě budete vypadat jako vcelku in rodič. Až se zavřou dveře a vy se vzkřísíte ze stavu bližšímu omdlení než nadšení ze zprávy, že vaše dítě s někým chodí, připravte si plán.

Vyzvídejte… ale nenápadně

Jen co se naskytne vhodná příležitost, pokuste se odhalit roušku tajemství, kterou je neznámý zahalen. Jde-li o spolužáka, spolužačku nebo sourozence některého z přátel, jak je starý a tak dále a tak dále. Nesmí to ale v žádném případě vypadat jako výslech. To byste se toho věru moc nedozvěděli. Prostě si jen tak povídejte. Zavzpomínejte na svoji první lásku, aniž byste se snažili své ratolesti namluvit, že jste si v patnácti šestnácti „jen“ povídali a pak se opravdu úžasně bavili nad partií šachů. Bez obav se přiznejte k nějaké té pikantnosti, jako například jaká byla první pořádná pusa nebo milostný dopis, který jste dostali. Rozhodně lásku vašeho dítěte neshazujte ani nekomentujte rádoby chytrými ironickými poznámkami o pomíjivosti citů. Příště už vám nic neřekne a zcela logicky začne lhát. Pokud máte v rodině přátelské vztahy, věřte, že se rozpovídá a vy se dozvíte přesně to, co potřebujete vědět, abyste mohli zanalyzovat vzniklou situaci, ale především abyste mohli nastavit pravidla. I když se asi nesetkají s pochopením.

Ani dětské lásky by rodiče neměli bagatelizovat. Pro děti mají velký význam, i když jsou zpravidla rychle pomíjivé… Foto: Shutterstock

Není chození jako chození

I když se vše zrychluje, dospívání nevyjímaje, mělo by mít chození určitá pravidla odvíjející se od věku vašeho dítěte. Do čtrnácti patnácti let by se „schůzky“ měly odehrávat ve větší skupině vrstevníků. Jistě si pamatujete na „kolektivní“ chození párů ze třídy do kina nebo do parku. Trvejte ale na tom, že chcete vědět, s kým a kam vaše ratolest jde. Držte se zavedené hodiny, kterou jste určili pro návraty domů. Ty platí láska neláska. Přijde však okamžik, kdy dojde na randění pouze ve dvou. Rozhodně trvejte na tom, že chcete milovaného nejdříve poznat, než je samotné vypustíte do světa. Jednejte se svým synem nebo dcerou jako se svéprávnými bytostmi. Domluvte si pravidla, která budou pro vás určitou zárukou, že máte dítko pod kontrolou, kdežto u opačné strany budou budit dojem jisté svobody. Ta s sebou samozřejmě nese jistá rizika, která musíte podstoupit, ale pokud jste opravdu rozumný rodič, jistě jste již na ně sebe i svého potomka připravili.

Nechceme sýčkovat…

Ale ať je to jakkoli, první láska povětšinou brzy či jednou skončí. Ať už konec přijde za měsíc, půl roku nebo rok, bolí to vždy stejně. Tedy hodně. Teď vás vaše dítě, pokud je v roli odvrženého, bude opravdu potřebovat. Vaši láskyplnou náruč, ve které se bude moct vybrečet, zanadávat si. Objímejte ho, poslouchejte, a i když vám nebude věřit, že to přebolí a že na světě čeká plno dalších lásek, neustále mu to říkejte. Je-li vaše dítko na opačném pólu, tedy v pozici toho, kdo dává kopačky, měli byste také být tak říkajíc po ruce. Říkat pravdu, která toho druhého bude bolet, je těžké v každém věku. Za každé situace, tedy od období plamenné lásky až po eventuální rozchod, buďte tím nejlepším přítelem, jakého si může váš puberťák přát.

Text: Kateřina Grimmová, foto: Shutterstock







Koupit časopis