Jak být dobrým otcem? Je to jednodušší, než si myslíte

O roli otce se dřív nemluvilo a bralo se jako samozřejmé, co to tak asi obnáší. Dnes se nad tím ale řada lidí zamýšlí a rad a doporučení je přehršel. Pár jich máme i my.

Když se před třiceti lety narodilo dítě, šlo v podstatě o reprodukci občana státu. Zdravotníci zaměstnaní státem si ho po porodu odnesli, takže s ním matka nemohla navázat první kontakt, a tatínkům se novorozeňata poprvé ukazovala z okna porodnice, protože luxus návštěv – natož neomezených – se nepěstoval. Přítomnost otce u porodu byla zážitek z říše sci-fi. A po návratu domů – že by otec vyvářel nebo žehlil pleny? Výjimkou bylo, když miminko přebalil, protože péče o děti byla „výsada“ maminek.

Nejistota je normální

Dnes je tomu naopak. Od tatínků se čeká, že budou své partnerce oporou během těhotenství, nepřítomnost u porodu je spíše výjimkou, a i po narození by měl tatínek – snad kromě kojení – zvládat všechny povinnosti kolem dítěte stejně jako matka. Splnit očekávání kladená na nové otce ale může být pro mnoho tatínků pořádný strašák. Tomu, jak se o dítě starat a jak se angažovat ve výchově, se totiž dnešní mladí muži neměli od koho naučit. Cestu k tomu, jak být dětem citově a fyzicky nablízku, si hledají sami s různou úspěšností. Mnoha z nich se přitom nechce proměnit se z tradiční role živitele rodiny v toho, kdo mixuje mrkvičku a přebaluje. Jak tedy najít rovnováhu?

Podporujte maminku!

Psychologové se domnívají, že není třeba se stresovat příručkami ani nekompromisními pravidly. Jde především o dialog. V první fázi po porodu, kdy péče o dítě včetně kojení leží spíš na ženě, by se muž měl soustředit jednoznačně na ni. Úkolem muže je zajistit rodinu finančně a zajistit spokojenost své ženy. Je pak věcí dohody obou rodičů, jak bude otec s péčí o domácnost a dítě pomáhat; důležité ale je, aby se na tom oba partneři domluvili a aby muž náročnou situaci novopečené mamince co nejvíc usnadnil podle jejího přání. Příchod dítěte je vždycky pro vztah velmi těžká situace. Přichází velká změna a hodně povinností a je třeba, aby se o ně manželé podělili. Jak to zvládnou, rozhodne o tom, jestli příchod dítě jejich vztah obohatí a posílí nebo ho spíše zničí, tvrdí psychologové.

Citlivá témata: sex a chůvy

Příkladem tématu, u něhož je citlivá komunikace zvláště nutná, je sex. Matky o něj po porodu často ztratí zájem, muž má ale své potřeby a cítí se bez intimního vyžití frustrovaný. „Když na sex tlačí, žena získá k intimnostem odpor, takže má zájem ještě menší. Muži z toho často začnou vinit i dítě a žárlí na ně. To roztáčí spirálu odporu na straně ženy a pocitu frustrace z nedostatku sexu a pozornosti u muže. I o těchto věcech je potřeba otevřeně mluvit a najít kompromis, který takové situaci zabrání. Druhou věcí, která souvisí s proměnou role muže a ženy, je pracovní uplatnění matky. Muži často nesouhlasí s tím, aby jejich žena šla brzy po porodu do práce a dítěti se věnoval někdo jiný – například babička nebo chůva. (Na rodičovskou „dovolenou“ mohou jít pochopitelně i oni, ale mnozí se na to necítí, jiným to zase nedovolí finanční situace rodiny.) Rozšířená teorie, že dítě potřebuje celodenní péči matky až do tří let, ovšem neplatí. Naopak, Česko je se svou tříletou rodičovskou dovolenou výjimkou – běžnější jsou rodičovské dovolené trvající několik týdnů až měsíců. Pokud žena trpí, že má být stále doma, je lepší, když se vrátí do práce – i kdyby měla to, co si proti mateřské vydělá navíc, zaplatit za chůvu. Finančně na tom bude rodina stejně, ale ona bude spokojená, protože se může realizovat, což je nejdůležitější. Dítě trpí víc tím, když jsou jeho rodiče nespokojení, než když s ním matka část dne není.

Trpělivost a běžný život

Zatímco malé miminko tatínek obvykle tak leda přebaluje, chová nebo vozí v kočárku, batole nebo předškolák už si s ním začne chtít hrát. Jako nejjednodušší řešení se jeví nakoupit v obchodě didaktické hračky, jichž se dětem nabízí přehršel, podle psychologů ale tajemství není v pomůckách rozvíjejících osobnost. Dítě mnohem víc potřebuje něco jiného. Je důležité, aby tatínek měl nějaké zájmy a činnosti, ke kterým potomka přibere. Obrní se trpělivostí a místo toho, aby říkal – neotravuj a jdi si hrát, naopak dítě zapojí do svých koníčků a práce. Dítě si určitě užije a poučí se, když ho otec vezme na fotbal, na ryby nebo třeba i na zahrádku hospůdky, kam chodí s kamarády na jedno. Důležité je, aby to, čemu se s dítětem věnují, rodiče bavilo. Je nesmysl, aby jezdili na výlety na kole, které nesnášejí, jen proto, že se někde dočetli, že je to pro dítě dobré. Pokud rádi malují, potomek s nimi bude nadšeně malovat, jestliže rádi lyžují, není důvod nebrat ho odmala na lyže. Kvůli dítěti se nemusíte měnit v někoho, kým nejste, ani ho nemusíte chránit před každodenností. Dítě nevytrhujte ze svého běžného života. Neposílejte ho pryč, když přijde návštěva nebo když jdete za babičkou do LDN, nebo dokonce na její pohřeb; dítě by se mělo stát součástí všeho, co zažíváte; právě tím se připravuje na vlastní život.

Místo kritiky ocenění

Jedné věci by se ale tatínkové určitě měli vystříhat. Model otce, který si udržuje odstup, pěstuje si autoritu a své potomky chce vychovávat náročnými požadavky a dobře mířenou kritikou, pro děti rozhodně vhodný není. Pro dobrý vývoj dítěte je důležité, aby ho otec přijímal. Aby ho oceňoval za to, co umí, a aby mu dával najevo, že je dobré. Pochvaly od otce dítě potřebuje podle její zkušenosti ještě víc než od matky. Důvod, proč říci potomkovi, že je chytrý nebo šikovný, se přitom vždycky najde. Dítěti je třeba vyjadřovat ocenění a mamince projevovat respekt, což je podle odborníků základem dobrého vztahu mezi partnery.

Text: Beata Křeneková, foto: Shutterstock