Dovolená v pohodě a bez nehod

Dovolená v exotické cizině už dávno není pro Čechy žádný luxus. Sbalit si kufry a odjet do Thajska, Maroka, Egypta nebo Tunisu je pro mnoho cestovatelů vlastně samozřejmost. Jen malá část z nich ale přemýšlí nad prevencí v podobě očkování. Pokud jste ten správný čas propásli i vy, sbalte si alespoň vhodné léky do své cestovní lékárničky.

O tom, jaké léky si vzít na dovolenou, rozhoduje více faktorů – kromě lokality je to hlavně to, kdo se „zahraniční mise“ zúčastní – zda jde o malé či dospívající děti, dospělé či seniory. Důležité také je, co chceme na místě dělat – tedy zda budeme jen ležet na pláži, nebo se vydáme někam za dobrodružstvím. „Kdybychom to úplně zobecnili, jsou základem pro všechny cestovatele do jakékoli destinace světa léky proti horečce a bolesti. Důležité je také nezapomenout na léky proti alergii. Ty by si měl vzít i člověk, který doma není alergik, protože na cestách se setkáváme s novými alergeny, novými druhy ovoce, koření nebo třeba exotického hmyzu a můžeme na ně nepříjemně zareagovat,“ vysvětluje odborník na cestovní medicínu doc. Rastislav Maďar a připomíná, že v příruční lékárničce by neměl chybět ani kvalitní repelent a lék na průjem. Pokud je v posádce „rizikový pacient“, tedy malé dítě, těhotná žena nebo senior nad 65 let, měli bychom obsah lékárničky rozšířit o léky, které se hodí na nejběžnější diagnózy, s nimiž se setkáváme u nás. „Zdravotní problémy mohou začít už na letišti nebo cestou v letadle, kde je velké množství lidí na malém prostoru. V letadle je často překlimatizováno a střídání tepla a chladu není pro lidský organismus nic příjemného. Dochází totiž k otoku sliznic a k poklesu jejich obranyschopnosti. Pokud se v takové chvíli vyskytne v našem okolí v okruhu dvou metrů nějaká infekční osoba, můžeme velmi lehce onemocnět ještě dříve, než do té exotické destinace odletíme,“ varuje doc. Rastislav Maďar, odborný garant Center cestovní medicíny Avenier.

Zkažená dovolená

Na zkaženou dovolenou na ostrově Kréta vzpomíná Lenka: „Náš roční syn měl před odletem angínu. Asi týden před odjezdem dobral antibiotika a byl zcela v pořádku. Poté, co jsme absolvovali noční let a do hotelu jsme přijeli kolem čtvrté hodiny ranní, jsme konečně ulehli ke spánku. V pokoji, kde spaly děti, však jela klimatizace naplno a nešlo s ní nic dělat,“ vzpomíná maminka, která si vytouženou týdenní dovolenou nakonec ani trochu neužila. „Hned druhý den začalo dceru bolet ucho a přidala se vysoká teplota. Navečer se přestal cítit dobře i starší syn. Lékař usoudil, že jde o virózu, a tak jsme s dětmi zůstali na hotelovém pokoji. O dva dny později znovu onemocněl ten nejmenší. Z dovolené jsme vůbec nic neměli – na pláži jsme byli všehovšudy dvakrát a přemýšleli jsme jen nad tím, zda dětem konečně klesne vysoká teplota,“ vzpomíná na nevydařenou dovolenou Lenka. „Únava, časový posun, nevyspání – právě tyhle zdánlivé banality mohou rozhodnout o tom, jestli se dovolená povede nebo ne,“ konstatuje doc. Rastislav Maďar. Pravdou je, že když náš organismus oslabí stres, a navíc se cestou setkáme s nějakým patogenem, může to vést k poměrně závažnému zdravotnímu riziku a ke zkažené dovolené. „Lidí, kteří sednou do letadla nedoléčení s tím, že u moře se jim udělá lépe, je pořád dost. Bohužel přitom nemyslí na ostatní,“ konstatuje zkušený lékař.

Lékař na místě jen tlumí příznaky

Mnohdy riziková je v zahraničí také návštěva lékaře. Často totiž, zejména v rozvojových zemích, platí, že jeho hlavní motivací není zjištění příčiny zdravotních potíží pacienta, ale utlumení příznaků bez ohledu na jejich původ. „S odstupem času, po příletu do Evropy, už často nejsme schopni určit příčinu problémů daného cestovatele. Po návratu z dovolené jsou už totiž v krvi přítomné jen paměťové protilátky, které svědčí o prodělané nákaze. Nevíme ale úplně přesně, jestli k onemocnění došlo před třemi týdny nebo před několika lety. Z tohoto ohledu je mnohem lepší, a my to zdůrazňujeme všem pacientům, když pacient nemusí vyhledat lékařskou péči v cizině a své potíže si vyřeší sám z vlastní lékárničky,“ upozorňuje doc. Rastislav Maďar, odborný garant Center cestovní medicíny Avenier.

Do nemocnice raději ne

Další velkou potenciální hrozbou, s kterou se můžeme potkat v cizině, je antimikrobiální rezistence. I dobře vypadající zahraniční nemocnice mají totiž úplně jinou mikrobiální flóru než zdravotnická zařízení u nás. A tyto patogeny mohou díky pohybu lidí po celém světě cestovat poměrně rychle a velmi efektivně i na velké vzdálenosti. „Je známý případ americké cestovatelky, která utrpěla zlomeninu nohy v Indii, byla operována ve velmi kvalitní soukromé nemocnici, ale dostala bohužel nemocniční infekci. Po převozu do USA se zjistilo, že původce je rezistentní na všechny druhy antibiotik, které jsou v USA registrovány. Nakonec ji to stálo život,“ líčí doc. Rastislav Maďar, který radí všem cestovatelům, aby v cizině zbytečně neriskovali, nikdy neodjížděli bez sjednaného cestovního pojištění, a hlavně si s sebou vzali pro všechny případy dostatek vlastních léků. Před dovolenou je také dobré vyhnout se stresu. „Lidé často odjíždějí na dovolenou velmi unaveni poté, co finišovali v práci. Právě to je faktor, který oslabuje náš imunitní systém, a člověk může snáze onemocnět. A to je přesně to, co na dovolené nechceme,“ uzavírá doc. Rastislav Maďar.

Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce

Ptali jsme se za vás
Pokud bydlím v hotelovém komplexu, kde je přítomen i lékař, mohu ho s klidným svědomím navštívit?

V případě akutních potíží je prvním kontaktem skutečně hotelový lékař. I když není úplně kvalifikovaný (alespoň podle našich kritérií), kvůli akutním potížím je cesta k němu logická. Pravidlem nejen u něj, ale i při případné hospitalizaci v místní nemocnici je, že se nesnaží dořešit příčinu nemoci, dát kauzální léčbu, ale jenom se snaží potlačit příznaky. V praxi to probíhá tak, že lékař naordinuje léky na horečku, bolest, křeče, ale nepátrá po tom, co nemoc způsobuje a jestli nejsou na místě například antiparazitika. Platí to nejen pro severní Afriku, ale i pro všechny asijské země.

A jak je to v bohatších zemích, třeba ve Spojených arabských emirátech?

Bohaté země mají na první pohled vyspělou zdravotní péči, ale pokud se člověk dostane do soukromé nemocnice, měl by si uvědomit, že motivací lékařů, kteří zde pracují (a často jsou z celého světa), je hlavně finanční prospěch. Léčba tam se nedá srovnat s tím, jak bychom pacienta léčili ve zdravotnickém zařízení stejné velikosti a důležitosti u nás.
Odpovídá doc. MUDr. Rastislav Maďar, odborný garant Center cestovní medicíny Avenier (www.ockovacicentrum.cz)

Rady pro rodiče aneb Cestujeme s dítětem

Riziko představuje už samotná cesta, resp. transport. Přenos nákaz je možný ve všech zalidněných prostorách. Malé děti bychom měli chránit mimo jiné i před chladným vzduchem v letadle.
Pohyb dětí ve vodě musí být vždy pod přímým dohledem dospělé osoby – nečíst, netelefonovat s pohledem odvráceným od vody, platí to i pro mělkou vodu.
Pozor dávejte i na různé barevné plody, bobule, keře nebo mořské živočichy, které děti přitahují.
Při volném pohybu cizích psů a koček na pláži trávit čas na dece, ne přímo na písku. Hrozí totiž riziko parazitárních nákaz.
Myslete i na prevenci úrazů – při výletech na kole používejte helmy, děti vozte i v zahraničí v autosedačce. Raději se vyhněte půjčovnám motorek a skútrů.

Senior na cestách

Dobrá příprava na cestu, včetně aplikace očkování – to je to, nač by měli myslet před odjezdem na dovolenou senioři. Na místě by se pak měli vyhýbat nadměrným fyzickým výkonům, zejména v teple, vlhku, ve vysoké nadmořské výšce nebo na přímém slunci.
Doporučuje se nevystavovat se nadměrnému slunění a pít dostatek tekutin, které nemají odvodňovací účinek.