Dietní chyba, nebo alergie na potraviny?

Máte často nafouklé břicho k prasknutí, aniž byste jedli luštěniny? Trpíte nevysvětlitelnými průjmy? Anebo se zdánlivě bez příčiny osypete? Pak byste měli navštívit lékaře. Za vašimi problémy se totiž může skrývat potravinová alergie.

Je to paradox. Nejčastějšími alergeny jsou potraviny, které obecně považujeme za zdravé – kravské mléko, zelenina, ovoce, a také třeba ryby. Potravinová alergie se objevuje i v dospělosti, ale největší problémy s ní mají děti do šesti let. Trpí jí podle odhadů šest až osm procent kojenců, tři až pět procent malých dětí a dvě až čtyři procenta dospělých. Viníkem je, jako u každé alergie, imunitní systém. Všechny látky, které se dostanou do trávicího traktu, totiž podrobuje přísné kontrole. Ty, které vyhodnotí jako nevhodné či nebezpečné, zneškodní. Někdy ale dojde na sliznici trávicího traktu k pomýlení a armáda imunitních buněk zaútočí na látky, které by normálně měla vyhodnotit jako prospěšné. V těle se rozeběhne celá řada „vojenských operací“, jejichž výsledkem je zánětlivá reakce na sliznicích střeva. Ta se později promítne jako směs potíží různé intenzity, jako jsou atopický ekzém, kopřivky, otoky, rýma, zvracení, průjem a bolesti břicha. Podle odborníků se můžeme se setkat s mírným svěděním v ústní dutině, ale také s plně rozvinutou anafylaxí s otoky, obstrukcí dýchacích cest a oběhovým selháním, a to třeba už několik minut od konzumace spouštěcího druhu potraviny. Výjimkou ale není ani nástup projevů až po několika hodinách. Potravinová alergie podle nich navíc těsně souvisí s atopií, zhruba třicet procent lidí trpí ještě některým dalším typem alergií.

Roli hrají geny a to, kde a jak žijete

Proč k něčemu takovému vůbec dochází? Svou roli hrají genetické vlivy – to znamená existence astmatu, ekzému či třeba pylové alergie v rodině. K výskytu potravinové alergie ale může přispět i místo, a také způsob našeho života – znečištění životního prostředí, stres, málo pohybu, nevhodné stravovací návyky, a také špatné složení střevní mikroflóry. Dlouhodobě je známo, že alergické potíže nejčastěji způsobují například vaječné bílky, kravské mléko, ořechy, rajčata, celer, špenát, petržel, jablka, hrušky, meruňky, broskve, jahody, med, mák, koření, sójové výrobky, také ryby (většinou jen jeden druh či několik příbuzných druhů) a mořské produkty jako langusty, krabi a krevety. Přitom většina nemocných trpí přecitlivělostí na více druhů potravin současně.

Poznat alergii z potravin dokáže jen lékař

Diagnostika potravinové alergie je poměrně složitá a patří výhradně do rukou lékařů – alergologů a imunologů. Můžeme se setkat se třemi způsoby vyšetření. Nejméně často se dnes používá takzvaný zátěžový test, kdy pacient pojídá zvyšující se množství problematické potraviny a v odborné ambulanci sledují reakce jeho organismu. Druhou možností jsou kožní testy, při nichž se extrakt z potraviny nebo přímo potravina aplikují na kůži nebo se vpíchnou pod ni. Nejmodernější metodou je však vyšetření specifických protilátek třídy IgE vůči určité potravině z krve. Sama léčba je poměrně jednoduchá. Spočívá v úpravě jídelníčku, z něhož jsou podezřelé potraviny buď úplně vyloučeny, nebo zásadně omezeny. Zjednodušeně řečeno: pokud nám vadí oříšky, nesmíme jíst nic, co je obsahuje. Ale pozor! Neznamená to, že se vyhneme jen samotným plodům či z nich připraveným pokrmům. Zbytky oříšků se totiž mohou skrývat i ve výrobcích, kde je vůbec nečekáme. Proto je třeba, abychom vždy četli informace na obalech výrobků. Je však nutné připomenout, že zelenina a ovoce jsou důležitými zdroji vlákniny a stopových prvků a lidský organismus se bez nich neobejde. Naštěstí však naprostá většina ovoce a zeleniny, vyjma celeru, ztrácí svou schopnost vyvolat alergickou reakci tepelným zpracováním.

Text: Soňa Zvadilová, foto: Shutterstock

Pozor na pseudoalergii

Velmi bouřlivě může organismus reagovat i na čínská jídla obsahující glutamát či různá dochucovadla, barviva a konzervační látky. Příznaky jsou sice podobné, ale ve skutečnosti v těchto případech o alergii nejde. Reakce je totiž vyvolána větším množstvím histaminu (je obsažen přímo v potravinách a uvolňuje se z nich během chemických reakcí v zažívacím traktu nebo působením bakterií). To znamená, že například konzerva tuňáka nebo makrely, které obsahují vysoké množství histaminu, může vyvolat příznaky podobné alergickým projevům.