Co nás čeká v léčbě alergií? -

Několikvědeckých zjištění, která možná budou pomáhat při léčbě a prevenci alergií.

S tím, jak stále přibývá alergiků, sílí i snahy vědců přijít na poli boje s alergií s něčím novým. Bádá se proto ostošest. Věda v medicíně se pochopitelně nedělá jen tak, že lékaři vezmou nějakou látku a začnou zkoušet, zda pacientům zabírá jako lék. Způsobů, jak hledat pomoc pro alergiky, je celá řada:

Hledání vnějších faktorů

Například se zjišťuje, jak vznik a průběh alergií ovlivňují vnější faktory. Jde například o prostředí, v němž člověk žije, o vliv dědičnosti, ale třeba i o mnohem subtilnější faktory jako přítomnost stresu nebo stravovací návyky. Příklad: Nedostatek vitaminu D zhoršuje příznaky alergie a astmatu. Na základě těchto studií mohou lékaři doporučit preventivní opatření lidem, u nichž alergie hrozí či už propukla, nebo lépe předvídat, co se pacientovi může stát.

Vliv dostupných léků

Také se zkoumá se účinek jednotlivých už dostupných léků. Jde nejen o celkový efekt, ale i o nežádoucí účinky nebo o vhodnost jednotlivých medikamentů pro pacienty s dalšími zdravotními problémy. Příklad: Cetirizin není účinnější než fexofenadin, a naopak způsobuje větší ospalost.

Účinek netradičních terapií

Pochopitelně k vyléčení alergie či astmatu nejsou nutné jen léky. Vědci se zabývají i tím, nakolik může pomoci psychoterapie, alternativní metody nebo jiné způsoby úlevy. Příklad: Akupunktura ulevuje při alergické rýmě.

Pokud jde o výzkumné objevy, možná z nich brzy budeme těžit. Třeba se budeme vakcínou chránit před alergickou reakcí na kočku a kolonie střevních bakterií budou potomky alergiček chránit už od narození. Foto: Shutterstock

Vědecké objevy

Vynálezu mnoha léků předchází zkoumání procesů, které alergii provázejí nebo ovlivňují. Na základě takového výzkumu mohou vědci začít hledat látku, která zmíněný mechanismus ovlivní. Příklad: Vědci identifikovali nový mechanismus, který přispívá ke vzniku alergie (konkrétně je klíčem látka TSLP). U těchto typů studií ale platí, že jsou často poměrně malé a jejich výsledky nejsou příliš průkazné. Mají jednu skupinu pacientů, jeden soubor dat, a může se stát, že jiná studie bude mít výsledky jiné. Pak se většinou dělají analýzy mnoha těchto zpráv, z nichž se formuluje konečný verdikt.

Nové léky a vakcíny

Samozřejmě se testují i nové medikamenty či vakcíny. Ty musí prokázat účinnost v několika fázích studií: na tkáních nebo na zvířatech, pak se u lidí testuje, jestli neškodí, následně jestli pomáhají, a nakonec jestli jsou v něčem účinnější než dosud dostupné léčebné metody. Postupně se zvětšuje počet osob (až na tisíce), které musí potvrdit účinek léku a účinky včetně nežádoucích se sledují i po jeho uvedení na trh.

Text: Jana Brodanská, foto: Shutterstock