Atopický ekzém. Jak na něj?

Stále více dětí dnes trpí alergiemi; odhaduje se, že už to je každé třetí. K prvním projevům přecitlivělosti, které často rodiče zaznamenají, patří atopický ekzém. Především u nejmenších umí rodinu pořádně potrápit.

Když se malý Pavlík narodil, nic nenasvědčovalo tomu, že by měl trpět alergickými problémy: jeho prarodiče ani jiní příbuzní tyto problémy neměli. Když mu byl měsíc, udělal se mu pod krčkem na kůži flíček, který nemizel. „Ve třech měsících se mu udělaly pupínky i na zádíčkách. Bylo patrné, že ho svědí, protože se před usnutím snažil škrábat a plakal,“ popisuje jeho maminka, lékařka Linda.

Škrábání nešlo zastavit

Postupně míst, která si Pavlík škrábal, dále přibývalo. Žádný recept, který by chlapečka nepříjemného svědění zbavil, rodiče ani pediatr nenašli. „Jen jsme mu vyrážku mazali, aby kůže nevysychala, a snažili jsme se mu bránit ve škrábání,“ vysvětluje maminka, jak zvládali měsíce, kdy Pavlíkovi nebylo pomoci. Snažili se mu dávat na ruce rukavičky a později ponožky – pro děti starší tří měsíců se už totiž rukavičky zabraňující poškrábání nedělají. „Stejně se je naučil svlékat, a pak už nepomáhalo nic. Když se v noci začal škrábat, museli jsme se mu věnovat, dokud zase neusnul,“ líčí mnohaměsíční soužení Linda.

Zabraly až kortikoidy

Vyrážka ustoupila až v Pavlíkových deseti měsících. Tehdy mu odborný lékař nasadil kortikoidy. „Snažil se tuto léčbu oddalovat. Nic jiného ale nepomáhalo,“ přiznává matka. Rodiče přitom zkoušeli i homeopatika, s nimiž má řada maminek dobrou zkušenost; Pavlíkovi ale nezabrala. Od patnácti měsíců, které chlapec dovršil na jaře, se jeho stav zlepšil opravdu výrazně. „Vyrážku už nemá, ale občas se škrábe, jako by měl kůži citlivou a stále ho někdy trochu svědila. Je ale možné, že se dře i pod vlivem stresu, třeba když se mu něco nelíbí,“ přemítá Linda, která nyní s obavami čeká na podzimní měsíce. Je totiž známo, že na podzim a v zimě se projevy ekzému často zhoršují.

Co je atopický ekzém?

Atopický ekzém je onemocnění kůže, k němuž mají někteří lidé vrozenou dispozici. Jejich kůže je citlivější a snadno se zanítí. Spouštěčem zánětu často bývá alergická reakce, není tomu tak ale vždycky. Škodit mohou i nevhodné oblečení, kosmetika nebo stres. Typicky se u pacienta, který atopickým ekzémem trpí, střídají období akutního zánětu s klidovými fázemi; definitivně vyléčený ale není člověk nikdy. Odhaduje se, že ve střední Evropě má tento problém každý pátý až šestý člověk. Rozlišujeme tři formy nemoci: ekzém kojenecký, dětský a dospělý. Kojenci začnou mít problémy obvykle mezi druhým a šestým měsícem věku a vyrážka se jim postupně šíří na celé tělo. Často špatně spí a nevypočitatelné potíže mohou zhoršovat nejen alergeny ve stravě kojící matky nebo dítěte, ale i zapocení, růst zoubků, očkování a podobně. V mnoha případech potíže do druhého roku věku zmizí nebo přejdou do dětské formy. Předškoláci a školáci mívají ekzém nejčastěji v loketních a podkolenních jamkách nebo pod krkem. Stále je svědí, dobrá zpráva ale je, že u většiny dětí (asi tří čtvrtin) potíže během školního věku zmizí; někdy se zase vracejí v pubertě. V dospělosti atopický ekzém tak častý není, i když se také objevuje. Kromě akutních potíží, tedy vyrážky nebo puchýřků, které se při rozškrábání mohou i zanítit, mají někdy lidé s atopickým ekzémem i chronické následky. Jejich kůže je na některých místech ztloustlá, suchá a někdy praská; proto je o ni třeba důsledně pečovat. Nepříjemné je, že děti trpící ekzémem často postihují další problémy způsobené alergickými reakcemi: senná rýma, alergie na potraviny, astma. Proto lékaři zdůrazňují, že je třeba malé pacienty hlídat, v případě potíží okamžitě začít měnit jejich životní podmínky a případně nasadit léky, které předejdou zhoršování stavu.

Jak se ekzém léčí?

O kůži pacientů s atopickým ekzémem se dá pečovat mnoha způsoby; žádný z nich bohužel není stoprocentně spolehlivý. Základem je zanícenou a vysušenou kůži promašťovat speciálními mléky, krémy nebo mastičkami. Pokud kůže mokvá, pomáhají také obklady. Radikálnější léčbou jsou hormony kortikoidy, které dokážou v místě aplikace tlumit zánětlivou reakci. Předepisuje je vždy kožní lékař, který také pečlivě zvažuje jejich dávkování. Kortikoidy by se neměly podávat dlouhodobě a nejsou vhodné k aplikaci na celé tělo. Vždy se jimi ošetřují jen postižená místa, dlouhodobé vystavení těmto hormonům totiž může kůži poškodit. Alternativou k těmto lékům jsou takzvané lokální imunomodulátory, moderní léky, které rovněž tlumí přehnanou reakci organismu v místě zánětu. Jde o moderní léky takrolimus nebo pimekrolimus a předepisují se pacientům, jimž kortikosteroidy nepomáhají, kteří potřebují dlouhodobou léčbu nebo jimž je třeba ošetřovat citlivé části těla (například kolem očí), na něž se kortikoidy neaplikují. V některých případech se imunita tlumí i silnějšími medikamenty (například cyklosporin), ty ale mají velké riziko nežádoucích účinků. Od svědění ulevují i běžné léky na alergie – antihistaminika, ale ekzém sám nijak neřeší. Při infekci kůže předepisují lékaři antibiotika, která hubí původce infekčního zánětu. Některým pacientům pomáhá také léčba světlem – fototerapie.

Alternativní léčba

Zatímco rodiče malého Pavlíka se nebáli zkusit léčit chlapce homeopatiky, v Česku zatím alternativní léčebné metody příliš v kurzu nejsou. V cizině je lékaři běžně podrobují vědeckému výzkumu; pro atopický ekzém ale zatím žádný lék nenašli. Neprokázal se plošný léčivý účinek heřmánku, pupalky, vilínového extraktu ani brutnákového oleje, i když některým pacientům pomáhají. Pokud jste v zájmu boje s ekzémem ochotni vyzkoušet cokoli, radí někteří pacienti i celkovou očistu organismu – ta podle nich totiž nejde jen po příznacích ekzému (poškození kůže, zánět), ale zbaví tělo látek, které mu mohou škodit. Za pokus stojí i výlet k moři. Přiměřený pobyt na jižním sluníčku během delšího pobytu (alespoň několik týdnů) může mít na nemocné blahodárný vliv; v některých případech na tyto pobyty dokonce přispívají zdravotní pojišťovny. Nezanedbatelnou roli může u těchto obtíží hrát také psychoterapie. Alergické reakce jsou totiž v mnoha případech psychosomatického původu, a proto není od věci vyzkoušet i léčbu duše – musíte si jen najít odborníka, který se touto problematikou zabývá.

Chce to pevné nervy

Onemocnění atopickým ekzémem patří k nejnepříjemnějším problémům, které člověka mohou trápit – a je ještě horší, pokud potká malé dítě. Léčba nicméně existuje a ve většině případů problém časem zmizí nebo se ho podaří utlumit léky. Nebojte se vyzkoušet kteroukoli z metod, které vás osloví… třeba právě ona bude ten správný recept pro vás nebo vašeho potomka.

Text: Soňa Zavadilová, foto: Shutterstock

Co je dobré ještě vědět aneb Rizikové potraviny pro ekzematiky

I když každý člověk má alergeny individuální, mají vědci přehled o tom, které potraviny alergizují častěji a které naopak bývají bezpečné. V každém konkrétním případě si ale musíte sami vyzkoušet, jak je tomu u vás nebo vašeho potomka. Například kojícím maminkám, jejichž dítě má ekzém, se doporučuje jíst jen rýži a vařenou zeleninu a pak do jídla postupně přidávat další potraviny – a vždy po dva až tři dny sledovat, zda se problémy miminka zhorší. Podobně se postupuje i v případě, že dítě už dostává příkrmy.

Potraviny s vysokým rizikem alergie:

• Citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, datle, rybíz, angrešt, jahody, maliny, ostružiny, ořechy, mandle, arašídy, pistácie, slunečnicová a dýňová semínka, celer, luštěniny (hrách, fazole, čočka, sója).
• Papriky, ředkev, ředkvičky, křen, celer, rajčata, kyselé zelí, řeřicha, bazalka.
• Cukr a hnědý cukr, sladkosti, med, javorový sirup, čokoláda, kakao.
• Vanilka, skořice, kari, muškátový oříšek.
• Vejce, mléko, mléčné výrobky, ryby a mořské produkty, uzeniny, paštiky, maso velkých zvířat.

Potraviny s malým rizikem alergie:

• Cukety, baklažány, dýně, zelená okurka, fenykl, petržel (kořen), mrkev, tuřín, kedluben, chřest, čekanka, zelené saláty, špenát, červená řepa, pórek, všechny druhy košťálovin (květák, brukev, bílé zelí, červené zelí, čínské zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek, brambory).
• Hrušky, jablka, meloun, avokádo, třešně, vinné hrozny, borůvky, švestky, mirabelky, meruňky.
• Rýže, proso, oves, kukuřice.
• Drůbež, jehněčí, králík.
• Čaj, šalvěj, sléz, lipový květ, černý bez, fenykl, nejrůznější druhy ochucených limonád.
• Jablečná, hroznová, hrušková šťáva.
• Hroznový cukr (Glukopur), zahuštěná jablečná a hrušková šťáva.
• Rýžový, kukuřičný a bramborový škrob.
• Margaríny bez mléčné bílkoviny.