Umělá inteligence pomáhá odhalovat skryté poškození zraku u diabetiků!

Cukrovka může dlouhé roky poškozovat sítnici, aniž by člověk pozoroval sebemenší problém se zrakem. Moderní diagnostika ale dokáže zachytit rizikové změny včas – a stále významnější roli v ní hraje umělá inteligence. V České republice už speciální kamery s AI vyšetřily téměř 80 tisíc diabetiků a u více než 13 procent z nich upozornily na podezřelý nález.

Vývoj se přitom nezastavuje. Nejnovější poznatky z letošních světových oftalmologických kongresů ukazují, že lékaři hledají cesty, jak rozpoznat poškození sítnice ještě dříve, přesněji předvídat jeho vývoj a nabídnout pacientům účinnější a méně zatěžující léčbu. Na význam včasného záchytu upozorňuje i Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu.

Zákeřný soupeř

Diabetes neohrožuje pouze srdce, ledviny nebo nervový systém. Jedním z jeho nejcitlivějších terčů je také sítnice lidského oka. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi může poškodit její jemné cévy i další struktury a postupně vést k diabetické retinopatii nebo diabetickému makulárnímu edému, tedy otoku v oblasti nejostřejšího vidění. V pokročilých případech hrozí závažné a někdy nevratné poškození zraku. Zákeřnost těchto komplikací spočívá v tom, že se zpočátku nemusí nijak projevit. Člověk dál bez obtíží čte, pracuje nebo řídí, zatímco na sítnici už mohou probíhat změny, které je potřeba sledovat a případně léčit. „Diabetes je z pohledu očního lékaře trochu zákeřný soupeř. Pacient může mít pocit, že vidí dobře, zatímco na sítnici už probíhají změny, které bychom měli zachytit. Proto dnes nechceme čekat, až pacient začne špatně vidět. Chceme změny odhalit ve chvíli, kdy máme ještě mnohem větší prostor je ovlivnit,“ říká MUDr. Pavel Němec, lékařský ředitel sítě očních klinik Lexum a prezident České vitreoretinální společnosti.

Podezřelý nález má téměř každý sedmý

Význam včasné diagnostiky ukazují výsledky českého screeningového programu, do kterého postupně vstupuje umělá inteligence. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny absolvovalo od ledna 2023 do konce června 2026 vyšetření sítnice pomocí speciálních kamer s AI celkem 79 882 jejích klientů s diabetem. U 10 899 z nich, tedy u 13,6 procenta, vyšetření upozornilo na podezřelý nález. Do programu se zapojilo již 201 pracovišť po celé České republice. Podezřelý nález sám o sobě ještě neznamená potvrzenou diabetickou retinopatii. Je však důvodem k dalšímu odbornému posouzení. Právě v tom spočívá jeden z největších přínosů nové technologie: pomáhá rozpoznat pacienty, kteří potřebují podrobnější vyšetření, ještě předtím, než začnou pociťovat zrakové obtíže. Speciální kamera pořídí snímky očního pozadí, které následně vyhodnotí software využívající umělou inteligenci. Screening tak může probíhat i v zapojených diabetologických ambulancích, aniž by každý pacient musel kvůli základnímu vyšetření nejprve navštívit očního specialistu. To může být významné zejména v regionech, kde je dostupnost oftalmologické péče omezená. Oftalmologové se díky tomu mohou více soustředit na pacienty s podezřelými nebo již potvrzenými změnami. „Umělá inteligence podle mě nebude nahrazovat oftalmologa. Může ale velmi zásadně změnit způsob, jakým k němu pacient přichází. Pokud dokážeme pomocí AI vytipovat člověka, který potřebuje podrobné vyšetření, může se dostat k účinné léčbě mnohem dříve,“ vysvětluje Pavel Němec. Právě propojení diabetologů, praktických lékařů a oftalmologů je podle odborníků zásadní. Samotný záchyt podezřelého nálezu totiž nestačí. Pacient musí mít zajištěnou také návaznou diagnostiku a v případě potřeby včasnou léčbu.

Budoucnost léčby? Méně injekcí a menší zátěž pro pacienty

Pokrok se netýká pouze diagnostiky. Moderní léčba diabetické retinopatie a diabetického makulárního edému dnes zahrnuje podle typu a závažnosti onemocnění laserové zákroky, nitrooční injekce léčiv i chirurgické výkony. Velký význam má zároveň správná kompenzace samotné cukrovky. Na letošním kongresu EURETINA se odborníci věnovali také novým léčebným postupům a způsobům podávání léčiv, které by mohly prodloužit účinek terapie a snížit potřebu opakovaných nitroočních injekcí. Právě četnost návštěv představuje pro mnoho pacientů významnou zátěž. Léčba diabetických komplikací sítnice může trvat dlouhé měsíce či roky a její úspěch závisí nejen na účinnosti přípravků, ale také na pravidelnosti kontrol a dodržování léčebného režimu. „V medicíně máme někdy tendenci mluvit především o tom, jestli je nový lék účinnější. Pro pacienta je ale stejně důležité, kolikrát kvůli němu musí přijet do nemocnice nebo na kliniku. Budoucnost proto podle mě není jen v účinnější léčbě, ale také v léčbě, která bude pro pacienta jednodušší a dlouhodobě udržitelná,“ říká Pavel Němec.

Kdy by měl diabetik absolvovat oční vyšetření?

I když vidí dobře, neměl by na pravidelné kontroly zapomínat. Diabetická retinopatie totiž může dlouhou dobu probíhat bez příznaků.

• Při zjištění diabetu: V České republice se doporučuje vstupní screening diabetické retinopatie již při stanovení diagnózy.
• Při normálním nálezu: Screening by se měl opakovat nejméně jednou ročně.
• Při zjištěné retinopatii: Četnost dalších kontrol určuje oční lékař podle závažnosti nálezu, často v kratších intervalech.
• Při náhlém zhoršení zraku, záblescích, nových tmavých skvrnách nebo výpadku zorného pole: Nečekat na plánovanou kontrolu a vyhledat neodkladně odborné vyšetření.

Důležité je také dodržovat léčbu diabetu a doporučení diabetologa. Samotné dobré vidění totiž není zárukou zdravé sítnice.

Text: Karolína Krausová, foto: Shutterstock