Lidé se chtějí očkovat u praktiků
Většina lidí si přeje být očkována u svého praktického lékaře. Více než polovina občanů by navíc ocenila, kdyby jim mohl praktik vydat potřebné léky v ordinaci. Vyplývá to z reprezentativního sociologického výzkumu společnosti INRES, který na konci loňského roku mapoval postoje občanů ČR ke zdravotnictví a zdravému životnímu stylu.
„Opakovaný výzkum dlouhodobě ukazuje, že většina lidí je spokojena s péčí a časem, který jim praktický lékař věnuje. Od roku 2015 převažuje stabilní důvěra v praktiky,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Sociologický výzkum ukázal jasnou preferenci očkování u praktických lékařů před lékárnami: téměř 83 % lidí si přeje být očkováno u praktika nebo specialisty, případně v očkovacím centru. Pouze 3,4% respondentů souhlasilo s očkováním vlékárnách. „I kdyby v lékárnách dostali vakcínu na chřipku všichni zájemci, s proočkovaností to nepohne. Tu změní k lepšímu pouze komplexní změna celého systému vakcinace v ČR. Spočívá v tom, že necháme očkovat všechny lékaře, umožníme očkování v nemocnicích, úhradu vakcíny proti chřipce všem pojištěncům, nebo alespoň lidem od 40 let. Je potřeba umožnit samostatně očkovat i sestrám v domácí péči a v pobytových zařízeních sociálních služeb. K tomu je třeba dlouhodobě přesvědčovat ty, kteří váhají, moderní, nenásilnou a na konkrétní skupiny pacientů cílenou marketingovou kampaní. Tu by měl iniciovat Státní zdravotní ústav,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.
Prevence a screening v lékárnách?
Lidé se ve výzkumu INRES ohradili proti provádění prevence a screeningu v lékárnách. Většina (65,7 %) si přeje, aby je prováděl lékař, který k tomu má kvalifikaci, a v ordinaci, která poskytuje pro tato vyšetření klid a důvěryhodné zázemí. Lékárník podle těchto respondentů do prevence a screeningu vstupovat nemá. Z dalších dat sociologického výzkumu vyplynulo, že by více než polovina respondentů přivítala výdej všech, nebo alespoň některých léků v ordinaci praktika (50,7 %). „Jedním z důvodů může být to, že lékárenské řetězce systematicky zaměňují námi předepsaný lék za jiný, pouze proto, že na něm mají vyšší marži. Podle našich zkušeností o důvodech záměny pacienty mnohdy ani neinformují. Zejména seniory to mate a mnohdy pak omylem užívají dva léky s jiným názvem, ale stejnou účinnou látkou. Naši pacienti si také stěžují na to, že musí často do lékárny s jedním receptem dvakrát, protože lékárna nemá dostatečné množství předepsaného léku a musí ho objednávat. To komplikuje život starším a handicapovaným a pacientům ve venkovských oblastech, kteří musí do lékárny cestovat řadu kilometrů. Vadí jim také, že jim v lékárně při výdeji léků na recept nabízejí potravinové doplňky, které nepotřebují a znamenají pro ně zbytečný finanční výdaj. Zejména senioři mají problém tomuto tlaku čelit,“ dodává MUDr. Šonka. To potvrdil i výzkum: největší část respondentů (38,5 %) uvedla, že se jim při vyzvedávání léků na recept často stává, že jim lékárník z vlastní iniciativy nabídne také potravinový doplněk. Dalších 34,2 % dotázaných tuto zkušenost uvádí výjimečně. Možnost mít a vydat léky na akutní stav by uvítali dětští lékaři. „Když k nám přijde maminka s dítětem ve zhoršeném akutním stavu, bylo by přínosné, kdybychom mohli rovnou vydat například potřebná ATB, případně lék proti zvracení nebo sirup na sražení horečky,“ doplňuje MUDr. Hülleová.
Text: redakce, foto Shutterstock