S neoprávněnými poplatky u lékařů je konec!

Od ledna 2026 nabude účinnosti nenápadná, leč přelomová novela zákona o zdravotních službách. Kromě toho, že nově definuje pohotovostní službu a upravuje řadu povinností poskytovatelů, také oficiálně zakazuje všechny poplatky za zdravotní služby plně hrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění.

Ministerstvo zdravotnictví ČR tak reaguje na rostoucí počet stížností týkajících se neoprávněných plateb, které po pacientech vyžadovali typicky hůře dostupní specialisté, například gynekologové nebo stomatologové. Tyto „poplatky“ byly často spojovány s úkony typu registrace u lékaře, rychlejší sjednání termínu nebo možnost objednat se online. Problém je, že takové praktiky jsou z právního hlediska nelegální. Novela tedy tuto praxi výslovně zakazuje. Poskytovatelé stejně tak nebudou moci poskytnutí zdravotní péče podmiňovat jakoukoli platbou či nákupem jiného zboží a služeb. „Novela chrání pacienty před neoprávněnými poplatky, které si někteří lékaři účtují navíc. V praxi se častěji objevují případy, kdy pacienti platí za registraci u lékaře, internetové objednání nebo obdobné údajně ‚nadstandardní‘ služby. Takové služby v rámci plně hrazené péče však neexistují. Novela proto zakazuje tyto poplatky a upřesňuje pravidla,“ vysvětluje její smysl Kristýna Kovaříková, advokátka ROWAN LEGAL.

Konec skrytých plateb

Kovaříková novelu vnímá jako krok správným směrem, protože dosavadní praxe popírala smysl tuzemského systému veřejného zdravotního pojištění založeného na úhradovém principu. Ten funguje tak, že pojištěnci odvádějí pojistné do fondů zdravotních pojišťoven a z takto shromážděných prostředků jsou následně hrazeny služby, které poskytovatelé zajišťují pacientům. Pokud pojištěnec využívá služeb u smluvního poskytovatele konkrétní pojišťovny, vzniká mu právo na využívání hrazených služeb bez jakékoli přímé úhrady. Z pohledu úhrad se zdravotní služby dělí na tři skupiny: hrazené (plně placené z veřejného zdravotního pojištění a poskytovatel za ně nesmí požadovat žádnou další platbu), částečně hrazené (část ceny hradí pojišťovna a předem známou část doplácí pacient) a nehrazené (pacient je platí celé sám). Nad rámec toho je zákonem předvídán regulační poplatek v částce 90 Kč za využití pohotovostní služby.

 Odlišná je situace u nesmluvních poskytovatelů

Typicky soukromých klinik bez smlouvy se zdravotní pojišťovnou – kde si pacient zpravidla hradí veškerou péči, zákaz poplatků za hrazené služby se na ně z povahy věci nevztahuje. „U plně hrazené péče nelze požadovat žádné příplatky za tzv. ‚nadstandard‘ – mohou být nabízeny pouze doplňkové (nehrazené) služby, které přímo nesouvisejí s poskytovanou hrazenou péčí (např. za samostatný pokoj) a u kterých je předem zřejmé, že si je pacient hradí sám,“ připomíná Kristýna Kovaříková z ROWAN LEGAL a dodává, že novela pamatuje i na velmi přísné sankce pro poskytovatele, kteří by zákaz poplatků ignorovali. „Pacient se může ohradit přímo na místě, případně se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu. Ta může situaci řešit v rámci smluvního vztahu s poskytovatelem. Pacient se může obrátit i na nemocničního ombudsmana nebo na krajský úřad. Ten je oprávněn zahájit přestupkové řízení a uložit poskytovateli pokutu sahající až do výše milionu korun.“

Ceník platí bez výjimky

Další novinka, kterou novela zákona o zdravotních službách zavádí, se týká zveřejňovaných ceníků – ceny v nich uvedené jsou pro poskytovatele závazné a musí se jimi tedy řídit. Touto změnou by měla být zajištěna lepší informovanost pacientů o ceně zdravotních služeb, které nejsou hrazené ze zdravotního pojištění. „Platbu za nehrazené nebo částečně hrazené služby lze požadovat pouze tehdy, je-li to ve zveřejněném ceníku jednoznačně uvedeno v době, kdy o tom poskytovatel pacienta informuje a jen v částce uvedené v ceníku. Pacient se s ceníkem musí mít možnost seznámit předem, a pokud tato možnost zajištěna není, nelze úhradu požadovat. Jinak poskytovateli hrozí pokuta ve výši až padesát tisíc korun,“ upřesňuje Kovaříková.

Text: redakce, foto: Shutterstock