Uvažujete o elektrokole?

Než však vyjedete na kopec, na který byste se dříve sotva vyškrábali, prozkoumat lesní cesty daleko za městem nebo se bez námahy projet krajinou, kde i auto mívá problém, přečtete si pravidla, která vám začátky s elektrokolem usnadní a zvýší vaši bezpečnost. Připravil je pro vás Richard Gasperotti, známý freeridový jezdec a ambasador značky Bosch eBike Systems.

1. Pěší mají vždy přednost

Představte si, že jdete lesem a zničehonic kolem vás prosviští cyklista. Nepříjemné, že? Proto platí základní pravidlo – když potkáte pěší, zpomalte. „Ideálně až na rychlost chůze, klidně pozdravte a projděte kolem s úsměvem. Nejenže tím zlepšíte reputaci všech cyklistů, ale často si i vysloužíte přátelské kývnutí zpět. A pokud se k někomu blížíte zezadu, dávejte o sobě vědět – i tichý ebike dokáže nepříjemně vylekat.

2. Jezděte jen tam, kde smíte

Přestože se s elektropohonem dostanete „všude“, neznamená, že všude smíte. V přírodních rezervacích, chráněných oblastech nebo u některých památek platí omezení nejen pro auta, ale i pro kola. V Rakousku za jízdu po zakázané cestě hrozí pokuta až 500 eur – a podobná pravidla platí i u nás. Než vyrazíte, ověřte si trasu. Pomoci mohou i aplikace jako Mapy.cz nebo Outdooractive zohledňující omezení pro cyklisty.

3. Než vyrazíte, zkontrolujte si baterii

Může to znít banálně, ale kolikrát se stalo, že jezdec ráno vyrazil… a po pár kilometrech zjistil, že v noci nebyla nabíječka zapojená do zásuvky. Proto platí: před každou jízdou si zkontrolujte baterii. Ujistěte se, že svítí všechny diody a že máte skutečně 100 %. A pokud plánujete delší trasu, přibalte si powerbanku nebo záložní baterii – existují i přídavné akupacky přímo na rám.

4. Plánujte podle dojezdu – a reálně

Dojezd elektrokola není jen o čísle na krabici. Záleží na terénu, hmotnosti jezdce, stylu jízdy i nastavení přípomoci. „Když šlapete na „turbo“, baterie ubývá podstatně rychleji. Stejně tak v kopcích nebo na podhuštěných pneumatikách. Proto doporučujeme: vyzkoušejte si elektrokolo na kratších trasách, než se vydáte do hor. Poznáte tak jeho chování a naučíte se plánovat trasu s rezervou.“

5. Nepodceňte cestu dolů

Nahoru to díky motoru zvládne skoro každý. Ale dolů? Tam už je to často o zkušenostech. Strmý sjezd na lesní cestě může být pro začátečníka noční můra. Než vyrazíte do výšek, ujistěte se, že zvládnete i sjezd – nebo si trasu pečlivě naplánujte tak, aby vedla bezpečně zpět.

6. Nepoužívejte zbytečně těžké převody

Jízda na nejtěžší převod a maximální přípomoc možná vypadá pohodlně, ale ničí baterii i celý pohon. Přetížený řetěz, pastorky i motor vám to vrátí v podobě drahého servisu. Chovejte se k elektrokolu s respektem – šlapejte s rozumem a nezatěžujte ho víc, než je třeba.

7. Šlapejte efektivně: kadence je klíč

„Ideální frekvence šlapání je 60–80 otáček za minutu. Tím šetříte motor, prodlužujete dojezd a zároveň aktivujete kardiovaskulární systém. To znamená, že děláte něco pro své zdraví. A to je přece jedna z hlavních motivací, proč vyrážíme do přírody.“

8. Správná pozice nohou = větší stabilita

Na pedály patří chodidla tak, aby třetina nohy byla před osou a dvě třetiny za ní. Nešlapejte jen špičkami ani patami. Špatná pozice může vést nejen k bolestem kolen, ale i k horší ovladatelnosti kola. A pozor – špičky nohou by měly směřovat rovně – žádné „A“ nebo „V“.

9. Brzděte s citem – a oběma brzdami

Zadní brzda zpomaluje, přední zastavuje – a tvoří až 70 % brzdného výkonu. Ale jen když ji použijete správně. „Prudké brzdění přední brzdou ve sjezdu může znamenat pád. Proto brzděte oběma brzdami současně, s rozvahou a s předstihem. Moderní elektrokola už dnes nabízí i brzdový asistent ABS, který rozloží sílu mezi obě kola a minimalizuje riziko smyku.“

10. Nepřeřazujte pod zátěží

Motorová přípomoc dokáže šlapání znásobit – a právě proto byste neměli měnit převod v plném záběru. Řetěz je pak extrémně namáhaný a hrozí jeho přetržení. Změnu režimu přípomoci také provádějte včas. Ne až ve chvíli, kdy je pozdě. Platí: předvídejte, plánujte a nechte elektrokolo pracovat s vámi, ne proti vám.

Text: Šárka Podlenová, foto: archiv