Černý kašel, záškrt, spalničky

Spolu s imunitou, jež klesá s věkem, a s příchodem lidí z oblastí s nižší proočkovaností, se mohou postupně vracet nemoci, které se tu dlouho téměř nevyskytovaly, jako tuberkulóza nebo černý kašel, varují odborníci.

Na území dnešní ČR se začalo s očkováním už v roce 1821, plošné pravidelné očkování všech narozených dětí se zavedlo v roce 1959 a v upravené podobě funguje dodnes. Základem je očkování kojenců dvěma dávkami hexavakcíny (proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b) a kombinovaná vakcína MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Proočkovanost alespoň jednou dávkou hexavakcíny v uplynulých letech přesahovala 96 %. U přeočkování v pěti a deseti letech (záškrt, tetanus, černý kašel, obrna) už jsou čísla nižší, pohybovala se mezi 86 – 90 %.

Vybírat lze i z nepovinných

Je možnost využít i celou řadu nepovinných očkování, jež jsou hrazeny z veřejného pojištění. Jde o očkování proti pneumokokovým infekcím, hepatitidě (žloutenku) A, meningitidě B a lidským papilomavirům, při splnění určitých podmínek i proti klíšťové encefalitidě, chřipce. U rizikových skupin dětí, u kterých lékař doporučí očkování proti tuberkulóze, je i toto očkování uhrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. U nepovinné vakcinace jsou už čísla výrazně nižší a například proočkovanost dětské populace proti pneumokokovým a meningokokovým infekcím se pohybuje mezi 70 – 75 %. Proti lidskému papilomaviru je očkováno cca 70 % dívek a cca 43 % chlapců. Proočkovanost celé populace proti klíšťové encefalitidě je pak zhruba 40 %.

Proč je lepší co nejvíce očkovaných lidí?

„Od určitého stupně proočkovanosti totiž funguje kolektivní imunita. Čím je nemoc nakažlivější, tím víc očkovaných lidí musí být očkováno, aby kolektivní imunita vznikla. Zatímco u dětské obrny stačí 80 % proočkovanost, ale u jiných onemocnění musí být vyšší, např. u spalniček je to 95 %. Zatím to česká populace splňuje, ale jsou tu faktory, které bychom neměli brát na lehkou váhu. Jednak stoupá podíl odpíračů očkování, který se odhaduje kolem 7 %, jednak s věkem klesá imunita a tudíž bude potřeba zvážit u některých nemocí přeočkování. nezanedbatelným vlivem je i příchod lidí ze zemí, kde se vyskytují ve větším počtu nemoci, se kterými se v ČR setkáváme pouze ojediněle – typickým příkladem je tuberkulóza. V každém případě je nutné počítat s tím, že pokud bude proočkovanost v populaci klesat, budeme se s některými nemocemi setkávat častěji, než jsme byli dosud zvyklí,“ říká expertka Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ludmila Plšková.

Text: redakce, foto: Shutterstock