Že neznáte pásový opar? Buďte rádi!

Jde o velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Nejčastěji se objevuje u lidí po padesátce. Provází ho nejen výsev puchýřků, ale také neuralgické bolesti, které dokážou člověka velmi potrápit. Není proto divu, že zájem o očkování mají především lidé, kteří se s touto nemocí už někdy setkali. Bylo by však lepší, kdyby se nechali naočkovat preventivně.

Pásový opar neboli herpes zoster vyvolává Varicella-zoster-virus. Jde o stejný virus, který u dětí způsobuje plané neštovice. „Ty se projevují malými svědivými puchýřky. Zvláště v nízkém věku se bez jakýchkoli problémů odhojí, i když někdy zanechají drobnou jizvičku, pokud si dítě puchýř rozškrábne, protože pak se rána může prohloubit, “ vysvětluje prof. Petr Arenberger. Virus, který způsobuje tohle relativně lehké dětské onemocnění, kterým si prošel takřka každý z nás, o sobě ale může dát ještě vědět.

Vyčkává na svou příležitost

Schovává se totiž v nervových buňkách vedle míchy – v tzv. míšních gangliích – a čeká na svou další příležitost. V šachu ho drží náš imunitní systém. Ten ale s přibývajícím věkem – zejména po padesátce – může polevit. „Aktivita imunitního systému u starších lidí jednak přirozeně klesá, jednak může být pásový opar spojený s jinou nemocí, někdy to bývá cukrovka, velký stres, těžká operace nebo dokonce počínající nádorové onemocnění,“ upozorňuje prof. Petr Arenberger. Virus, který po léta „spal“ v nervových buňkách, u oslabených jedinců vyběhne po nervových vláknech ze své skrýše v oblasti míchy a na kůži pak vytvoří výsev puchýřků. Zároveň, protože putuje nervovými vlákny, vysílá informace, které připomínají bolest, a to bolest velmi výraznou, neuralgickou, která navíc může přetrvávat řadu měsíců po vymizení kožních projevů. Tento tzv. post-herpetický syndrom není bohužel ničím neobvyklým.

Útočí na mnoha místech

Míst, kde se pásový opar může objevit, je nespočet. Ať už je to oblast břicha nebo zad, horních, nebo dolních končetin či obličeje. Zde je obzvlášť nepříjemný, protože se může objevit například na tváři, čelisti, v ústní dutině nebo v oku, kde může dokonce poškodit oční rohovku do té míry, že člověku hrozí oslepnutí. Virus ale může „běžet“ i po tzv. interkostálních nervech, které probíhají v mezižebří – pak se objeví na trupu. Co však rozhoduje o tom, kde přesně se pásový opar objeví? „Záleží na tom, v jakém nervovém segmentu se virus aktivoval,“ vysvětluje zkušený dermatolog a upozorňuje, že nemocný pociťuje velmi nepříjemné pocity na kůži už před samotným výsevem puchýřků. Charakteristická je například zvýšená citlivost na dotek nebo chlad. Silné neuralgické bolesti mohou někdy pacienta dokonce poněkud mást. Když například zasáhne virus oblast trupu, může své problémy zaměnit za infarkt myokardu.

Peklo ze života

Pásový opar sice nepatří k onemocněním, která by člověka ohrožovala na životě, ale jeho prodělání přiměje mnoho pacientů k tomu, aby se začali – bohužel už trochu pozdě – zajímat o očkování. To je u nás k dispozici od roku 2014. „Vakcína proti pásovému oparu je mimořádná v tom, že nebrání nákaze organizmu. Pásový opar totiž můžeme dostat jen v případě, když už daný virus máme v těle, což se stane zpravidla v dětství, když proděláme plané neštovice,“ připomíná doc. Rastislav Maďar, odborných garant očkovacích center Avenier a dodává, že toto očkování brání právě proti tomu, aby se virus „spící“ v nervových buňkách aktivoval a vyrazil podél nervových drah do příslušného segmentu kůže, kde způsobí vyrážku a bolestivost. Zájem o očkování mají podle doc. Rastislava Maďara především lidé, kteří již pásový opar zažili nebo byli jeho svědky u rodinných příslušníků či jiných blízkých osob. Vědí totiž dobře, jaké peklo dokáže postherpetická neuralgie člověku ze života udělat.

Herpes zoster vs. herpes simplex

Pásový opar se pacientům v drtivé většině případů nevrací. Zcela výjimečně se tak ale může stát u lidí, kteří se léčí s některou ze závažných nemocí. „Jde třeba o pacienty na biologické léčbě, která tlumí imunitní systém – a používá se u zánětů, ať už střevních, kloubních nebo kožních. S pásovými opary se také setkáváme u lidí, kteří se léčí s nádorovým onemocněním,“ dodává profesor Arenberger, který zároveň upozorňuje na to, že laici někdy zaměňují pásový opar za běžný herpes simplex. Tento opar ale způsobuje úplně jiný typ viru. „Zpravidla se objevuje na rtu, ale i on se může objevit kdekoli jinde na těle. Pokud je to od pasu dolů, jde o typ 2, který se označuje jako opar genitální. Právě tento typ oparu si někdy lidé s pásovým oparem pletou. Hlavní rozdíl je v tom, že herpes simplex, který se také někdy může objevit v jakémsi pruhu, vyvolává pouze svědivé puchýřky. Ty jsou ale na rozdíl od pásového oparu jen minimálně bolestivé,“ doplňuje prof. Petr Arenberger.

Léčba virostatiky

Pásový opar se léčí pomocí virostatik. „Jde o léky, které blokují množení viru, který nemoc způsobuje. Po počátečním podávání infuzí se ještě několik dnů pokračuje tabletovou léčbou, tak, aby se co nejvíce viry potlačily a aby zbytečně nedošlo k poškození senzitivního nervu. Léčba je nesmírně důležitá i proto, aby se pacient netrápil dlouho bolestmi, které jsou tak výrazné, že většinou vyžadují i opiátovou léčbu,“ uzavírá prof. Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech.

Text: Andrea Skalická, foto: Sutterstock

Pásový opar krok za krokem

1. V první fázi nemoci se objevuje únava, teplota, svědění a výsev puchýřků. Pacient začíná pociťovat silnou bolest. Právě bolesti dovedou nemocného k lékaři. Ten by měl co nejdříve nasadit virostatika v tabletách nebo infuzích, aby se co nejdříve zastavilo další poškozování nervu a omezila se tak jinak dlouhodobá bolest. Na kůži posetou puchýřky se aplikuje tekutý pudr, genciánová violeť nebo zinkový olej. Ten pomáhá zasychání puchýřků a tlumí jejich svědění. Vhodné je překrýt postižené místo obvazem, aby nedošlo k přenosu infekce na druhé osoby. Léčba musí být zahájena do 72 hodin od prvotních příznaků, aby byla co nejúspěšnější a nedošlo ke komplikacím.
2. Asi po týdnu začnou puchýřky zasychat a vytvářejí se strupy. Od tekutých pudrů a roztoků se přechází k aplikaci protizánětlivých mastí, aby se stroupky dobře hojily, kůže byla vláčná a po odloupnutí nezůstaly jizvy. Zasychající puchýřky by se neměly ničím překrývat, je lepší je nechat dýchat. Stroupky se odlupují v rozmezí asi dvou týdnů.
3. Po odloupnutí stroupků nastává fáze rekonvalescence. V této době je vhodné kůži zvláčňovat, promazávat a hydratovat. Postižená místa však bývají i nadále bolestivá, zvláště tehdy, když se nasadí virostatika pozdě. Doporučuje se posilovat imunitu a užívat vitamin C.