FYTOESTROGENY
pomáhají nejen v menopauze

Fytoestrogeny jsou přírodní rostlinné hormony, které mají podobné účinky jako lidské hormony. Dokáží částečně kompenzovat pokles hormonální hladiny spojený s menopauzou a nastolují rovnováhu mezi estrogenem a progesteronem. A to není zdaleka všechno, co dokáží!

Hlavními fytoestrogeny jsou izoflavony a lignany. Lignany najdeme v otrubách nebo lněném semínku a izoflavony, o kterých je největší řada výzkumů, se zase nacházejí většinou v luštěninách. Jejich nejdůležitějším zdrojem je sója. Velmi populárním zdrojem jsou i některé léčivé rostliny, jako například ploštičník hroznatý s obsahem izoflavonů a triterpenických glykosidů. Fytoestrogeny mají některé podobné vlastnosti jako ženský hormon estradiol, který se vytváří v ženském těle a dovoluje jim se vázat na receptory estrogenu v buňkách. Estrogeny samy nezvyšují hladinu estrogenu v krvi, ale tím, že se vážou na buněčné receptory estrogenu, dokáží jeho hladinu regulovat. Když je ho málo, zvyšují ji, když je ho moc, působí proti. Těchto vlastností fytoestrogenů se snaží využívat nejvíce gynekologie k oddálení nepříznivých dopadů vyhasínání hormonální činnosti vaječníků žen v přechodu. Kromě toho jsou fytoestrogeny známy svými antioxidačními účinky, ovlivňují krevní srážlivost a mají i další biologické efekty.

Kde najdeme užitečné fytoestrogeny

Dnes samozřejmě najdeme fytoestrogeny především v lékárně – obsahuje je celá řada léků nebo doplňků stravy. Najdeme je ale také v potravinách. Nejpopulárnější je už zmíněná sója a výrobky z ní. Právě díky konzumaci sójových produktů měly ve vědeckých studiích třeba Japonky stokrát až tisíckrát vyšší hladiny fytoestrogenů než Evropanky nebo Američanky. Tím si vědci vysvětlují i fakt, že v Japonsku má daleko menší počet žen potíže s návaly a dalšími problémy klimakteria. Vědci dokonce spočítali, že typická západní strava obsahuje kolem 1 mg izoflavonoidů, tradiční asijská zhruba 50 až 100 mg. Jídlo bohaté na fytoestrogeny (alespoň 40 až 50 mg denně) zmírňuje podle nich návaly o 40 až 50 procent. Pro srovnání: hormonální terapie mívá tento efekt v 80 až 90 procentech případů!

10 dalších zajímavostí o fytoestrogenech
  • Dostatek izoflavonoidů mírní také potíže s nedostatečným zvlhčením pochvy, které často dělá pohlavní styk zbytečně bolestivým.
  • Izoflavonoidy snižují i riziko osteoporózy podobně jako hormonální substituce, i když je nutné zdůraznit, že ne v tak velké míře.
  • Hodně izoflavonoidů najdeme v zelených sójových bobech, v sýru tofu, sójovém masu, mléku, mouce, dezertech nebo izolovaném sójovém proteinu. U sóje a výrobků z ní je nutné upozornit, že u někoho může jejich častá konzumace vést k rozvoji alergických reakcí.
  • Tofu a sójové mléko jsou výrobky, které obsahují největší množství fytoestrogenů typu izoflavonů. Pokusy bylo doloženo, že tyto látky, k nimž patří i genistein, například zastavují růst rakovinných buněk v prsou.
  • Fytoestrogeny, především v podobě izoflavonů a triterpenických glykosidů, se rovněž ve zvýšené míře nacházejí v léčivé rostlině ploštičníku hroznatém (cimicifuga racemosa), hlavně v jeho oddenku.
  • Extrakty této rostliny ve formě léčivého přípravku mají dlouhodobě ověřenou účinnost právě u žen v období klimaktéria a příznivě působí proti psychosomatickým (nervozita, podrážděnost, nesoustředěnost, špatná nálada) i vegetativním (návaly horka, noční pocení, migrény, poruchy spánku) příznakům během menopauzy.
  • Fytoestrogeny jak ze sóje, tak i z červeného jetele chrání organismus před arteriosklerózou a zlepšují zdraví srdce a cév.
  • Fytoestrogeny mohou napomáhat rovněž k úpravě nepravidelností menstruačního krvácení amírně přispívat ke zlepšení nálady.
  • Některé studie prokázaly, že fytoestrogeny zvyšují produkci kyseliny hyaluronové a tím i hydrataci kůže a upravují produkci kožního pigmentu.
  • Vmenopauze odborníci doporučují ženám zařadit minimálně 25 g bílkovin ze sóje denně, což je například 60 g sóje, 60 g sójového masa nebo 200 g tofu.
  • Hodně fytoestrogenů je i ve lněném semínku, které si stále častěji nachází uplatnění v kuchyni. Obohacují se jím snídaně a velice často se jím nahrazuje část mouky při pečení.
  • Kromě plodů sóje nebo také čočky či lnu patří mezi významné zdroje izoflavonů i červený jetel. I ten bývá často doporučován ženám, které mají potíže v období klimakteria.
Detaily najdete v zářijovém vydání měsíčníku Zdraví.

Text: Ivana Dulková, Shutterstock a archiv redakce
 Zpět