Život je křehký a nesmíme ho promarnit!

Zpěvačka Tereza Kerndlová je mladá, krásná a úspěšná. Z vlastní zkušenosti ale ví, jak by ve zlomku vteřiny mohlo být všechno jinak.


Jako dítě jste se plavila na zaoceánských lodích, na kterých vystupoval váš otec, což zní romanticky. Vnímala jste to tak?

Myslím, že momentálně je pro mě ta vzpomínka o dost romantičtější než tehdejší skutečnost, kdy jsem to reálně prožívala. Nicméně bylo to krásné, kouzelné a dokonalé dětství, na které nejde zapomenout. Hodně jsem toužila vrátit se do Skandinávie a mnoho let jsem o tom mluvila. Můj muž mi na můj poslední svátek naplánoval překvapení a prostě a jednoduše mě tam vzal. Jen tak jsme si sbalili pár věcí a sedli na letadlo do Kodaně. Moc to pro mě znamenalo a byly to nádherné dva dny. Místa, která jsem jako malá navštívila, vypadala jinak, než jsem si je pamatovala, ale přesto jsem cítila silné pouto. Prostě krása. Určitě tam zase chci. Dánsko je nádherná země.


Díky tatínkovi jste vyrůstala obklopená jazzovou a swingovou muzikou. Máte pocit, že to pro vás byl ten nejlepší hudební základ, i když se věnujete hlavně popu?

Lepší základy jsem nemohla dostat. Jazz a swing a „černá muzika“ vůbec je podle mě pro začátek to nejlepší. I dnešní pop nese prvky právě z těchto stylů. Takže ano, jsem tomu ráda a jsem vděčná. Už tenkrát jsem si nacházela a vybírala, co se mi líbilo nejvíc, a nikdo mi v tom nebránil. Spíš jsem vždy a ve všem cítila ze strany mých rodičů podporu, to bylo v mém rozvoji důležité.


Na jaře loňského roku jste vydala nové album S tebou, na kterém jste pracovala tři roky, což je poměrně dlouhá doba. Je to proto, že jste perfekcionistka a nepustíte do světa nic, s čím byste nebyla maximálně spokojená?

Je to dlouhá doba, ale vše potřebuje svůj čas – tak to bylo i s albem. Napřed se začaly „vylupovat skladby“ jedna po druhé a pak přišlo rozhodnutí, že uděláme celou desku. A ano, jsem perfekcionistka a platí to i o mém týmu, takže proto jsme pracovali tak dlouho, dokud jsme nebyli všichni spokojeni a jisti si tím, že nám celé album sedí pospolu, každá skladba je osobitá a přitom nám zvukově do sebe všechno zapadá. Nyní je venku už čtvrtý singl a tyto nové skladby si už našly své místo u mých fanoušků, takže mám jednoduše radost. Stejně tak, když je hraji live na koncertech se svojí kapelou.


V čem se liší S tebou od předchozích alb?

Tato deska je pro mě úplně jiná než všechny předchozí proto, že vznikala jako týmová práce, velmi pozvolna v úzkém kruhu mých přátel a mého partnera. Při tvorbě jsem se opřela o mého osvědčeného autora Chrise Neala, který stojí za Schody z nebe, Přísahám či Tepe srdce mý, ale u tohoto alba se zapojil také jako producent a na pomoc si přizval ještě Grahama Marshe oceněného několika Grammy například za album Bruna Marse, nebo také českého producenta ODD Ondřeje Turtáka. Všech 11 skladeb je autorských a převážně v češtině, za což jsem ráda. České texty mi napsal, jako už tradičně, můj muž René Mayer. S tebou se liší hlavně v tom, že cítím posun a vývoj mě samotné v hudební sféře. Doufám, že je to znát a v tomto případě hlavně slyšet.


Vydání alba ale nebyla jediná zásadní událost, kterou jste prožívala. Bohužel jste si vyslechla i nepříjemnou zprávu ohledně svého zdraví…

Ano, a nebylo to lehké ani pro mne, ani pro mé blízké. Před necelým rokem, akorát na narozeniny mého muže, jsem se dozvěděla, že se mnou není něco v pořádku, ale nevěděla jsem, jak vážné to je. Zkrátka jsem hned nasedla do kolotoče kontrol a vyšetření a dostala se naštěstí rychle do dobrých rukou. Zažila jsem si nervy, když jsem čekala na výsledky z biopsie, ale mezi tím vším jsem vlastně fungovala naprosto normálně a pro veřejnost jako by se v mém životě nic nedělo. Vyšla deska, odehrála jsem koncerty s kapelou a dělala rozhovory k albu, kde jsem sršela dobrou náladou. Vlastně jsem ale ráda za to, jak to probíhalo. Že jsem se neuzavřela do sebe a se vším nesekla. Práce, moje rodina a přátelé mě podrželi. Mezi tím vším jsem zjistila, že se v mém případě jedná o nejtěžší předrakovinové stadium a musím podstoupit operaci. Pak jsem si vzala měsíc volna a absolvovala, co bylo třeba, a následně odpočívala. Dnes jsem zdravá, v pořádku a šťastná za to, jak to dopadlo. Přijít později, tak nevím. Bylo mi řečeno, že by netrvalo dlouho a byl by to vážný onkologický problém. Ještě že jsem nikdy nezanedbávala prevenci.


Takže jste zastánkyní preventivních prohlídek a nabádáte k nim i své fanoušky?

Ano, to je samozřejmě hlavní důvod, proč o tom mluvím. Chtěla jsem ženy upozornit na riziko, které existuje a je obrovské. Chtěla jsem, aby věděly, že by na sebe měly myslet a nepodceňovat pravidelné prohlídky. Chtěla jsem to říct už jen proto, aby se více mluvilo o tématu, které spousta žen vnímá jako tabu a bojí se o svých problémech promluvit. Moc mě překvapilo, jakou vlnu vzkazů to spustilo a kolik žen má nebo mělo stejný problém a v ten okamžik se nebály o tom napsat.


Změnila tahle zkušenost nějak váš pohled na svět? Třeba tak, že jste přestala řešit banality a nepodstatné věci?

Vždy jsem si rozdíly mezi důležitým a nepodstatným uvědomovala, už proto, co jsem v minulosti prožila. Ale je pravda, že když je to na vlastní kůži, je to silnější a jistě to člověka ovlivní. Uvědomuji si, co mám, a dokáži si toho plně vážit. Vím, jak je život křehký a že ho nesmíme promrhat nesmysly anebo na špatných místech s nesprávnými lidmi. Myslím, že to se ale v mém životě neděje. Je krásné vědět, že jste měli štěstí. Na lásku, na rodiče, na práci…


Velkou oporou vám byli nejen rodiče, kteří také prošli bojem s rakovinou, ale i manžel, s nímž jste už 14 let. Co je podle vás pro spokojený vztah důležité?

Souznění, pochopení, spojenectví. Vztahy jsou komplikované a najít spřízněnou duši je složité, ale můžu s jistotou říct, že to jde a je to možné. Důležité je od života chtít totéž a nikdy nejít jinou cestou. Vždy dělat všechno společně, a to proto, že to tak oba chcete a cítíte. Pak to jde vlastně samo. Být nejlepšími přáteli, kteří mohou mluvit naprosto o všem. To je hlavní ingredience, jak prožívat každý den v harmonii.


Jste jednou z nejkrásnějších a nejupravenějších českých zpěvaček. Jak se o sebe staráte?

Moc děkuji. Starám se o sebe pravidelně, ale nemyslím, že nějak přehnaně. Ženy by se o sebe měly starat, a proto mi na tom nepřijde nic zvláštního. Nejde vlastně jen o vnější vzhled. Je to i o duši a o tom, jak se cítíme uvnitř. Spokojení šťastní a odpočatí. Vše je o zdravé stravě, kvalitním spánku a vnitřní rovnováze a v neposlední řadě o pohybu. Pak také jistě o tom, jak se staráme o své tělo jako takové. O svou pleť, vlasy nebo nehty. A tam byla nejspíše prvotně směřována otázka. Mám za to, že žena by o sebe měla dbát, pečovat o svůj vzhled a starat se o své zdraví. Pokud mám říct pár bodů, kterých se držím, tak nikdy nechodím spát neodlíčená. Stále, každý den hydratuji pleť, ať už používáním dobrého hydratačního krému nebo taky dostatečným množstvím tekutin. Snažím se mít i pravidelný fyzický pohyb, ale to je věc, se kterou mívám problémy. Moje lenost je občas silnější než já. (smích)


Máte také krásné vlasy. Prý ráda objevujte nové produkty a vlasové pomocníky. Co je vaším nejnovějším objevem?

Stále v kosmetických přípravcích nebo výrobcích objevuji nějaké vychytávky a hledám novinky. Teď jsem si jednu takovou zamilovala. Je od značky Rowenta a jde o horkovzdušný kartáč Express Air Brush, který lze použít rovnou na mokré vlasy a během foukání i žehlí, tedy narovnává. Takže se k dokonalému účesu propracujete prakticky za polovinu času. A protože čas je můj věčný nepřítel, velice to oceňuji.


Žehličky, kulmy a horkovzdušné kartáče ale mají pověst, že vlasy spíše ničí.

Když používáte výrobky od kvalitních značek, nemusíte se bát. Dnes jsou opatřeny generátory iontů, díky kterým jsou vlasy lesklé a hladké. Výrobky mají keramický povrch a nastavitelnou teplotu podle toho, na co jsou vaše vlasy stavěné. Myslím, že ty moje už by musely vypadat naprosto hrozně při tom, jak často je vystavuji kontaktu s žehličkou, fénem nebo kulmou na vlasy. Investovat do kvality se zkrátka vyplatí a vlasy vám poděkují.


Máte dokonalou postavu, ale prý není zadarmo. Musíte si odpírat jídlo, nebo trávíte hodiny v posilovně?

Ano, to bohužel musím, protože mé dispozice jsou jasně dané a nejdou změnit. Každá z nás musíme brát své tělo takové, jaké je, a podle toho s ním pracovat. Vše se dá cvičením a stravováním korigovat a tak to dělám i já. Už jako malá holka jsem se pohybu věnovala, takže mi není cizí. Ale jak už jsem se zmínila, bývám na pohyb líná. Když ale vím, že není vyhnutí, mám zase naopak silnou vůli a dokážu se rozhodnout, že chci něco změnit, a hlavně dojít k vytyčenému cíli. Není to ale vždycky hračka. Myslím, že to řešíme všechny, bez rozdílu a stále dokola. (smích)


Právě jsme vstoupili do nového roku. Co vás čeká, na co se těšíte?

Doufám, že jen to dobré, když v tom minulém roce bylo pár „zvrtnutí“, která sice dobře dopadla, ale byla tam. Chci jen štěstí ve všech směrech, pro sebe a pro ty, které miluji. Nic víc.


Text: Kateřina Grimmová, foto titulní: archiv Terezy Kerndlové



Další informace najdete v únorovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět