Chutě Slováků

Slováci stále častěji mění brynzové halušky a řízek se salátem za ovoce a zeleninu. Týká se to zejména mladších a vzdělanějších lidí. Ti také pijí méně než starší generace a lidé se základním vzděláním. Skladba jídelníčku je v posledních letech na Slovensku pestřejší. Těžká masitá jídla, jako např. vepřové, bůček a fazolačku, nahrazuje lehčí kuchyně středomořského typu včetně ryb. Zvyšuje se také poptávka po kysaných mléčných výrobcích, lidé nakupují více ovoce a zeleniny, kupují se kvalitní slovenská vína. Lidé se ale také častěji stravují mimo domov, a tak častěji konzumují nepříliš zdravé hamburgery.


Krásní muži

Zdá se, že pohlední muži to mají dobré po všech stránkách. Španělští vědci nyní zjistili, že mají také kvalitnější a zdravější sperma. V rámci studie odebrali vědci z valencijské univerzity vzorky spermatu od 66 mužů a všechny si zároveň vyfotografovali. Skupina 66 žen poté ohodnotila zkoumané muže podle jejich vzhledu. Muži, u nichž zjistili nejkvalitnější sperma, také dostávali od žen nejvyšší bodové ohodnocení za svůj vzhled. Ženy nejčastěji hodnotily jako přitažlivé ty muže, kteří měli symetrický obličej. Už dříve se potvrdilo, že muži, kteří mají symetrický obličej, jsou zdravější a trpí méně často nemocemi.


Hormony a demence

Pro mnohé ženy je hormonální substituční terapie možností, jak zmírnit nepříjemné klimakterické potíže jako návaly horka či pocení. Zdá se však, že k rizikům, která tato léčba nese, přibude další. Podle série článků, které byly nedávno publikovány v časopise Americké lékařské asociace JAMA, totiž zvyšuje riziko rozvoje demence. Demence postihuje ženy starší 65 let častěji než muže. Vědci dosud soudili, že na její rozvoj má vliv úbytek ženského hormonu estrogenu v menopauze. Proto substituční hormonální terapii přisuzovali spíše ochranný efekt. Autoři nové studie sledovali pět let 4532 žen starších 65 let. Polovina z nich dostávala kombinaci estrogenů a polovina placebo. V první skupině zjistili už první rok téměř dvojnásobné riziko demence než u druhé. Navíc léky neměly žádný pozitivní účinek na paměť či myšlení žen.


Úzkost a rakovina

Lidem, kteří často pociťují úzkost, možná hrozí větší riziko, že dostanou rakovinu. Vyplývá to ze studie norských vědců. Do studie bylo zařazeno šedesát tisíc obyvatel Norska. Ukázalo se, že u těch, kteří o sobě vypověděli, že často trpí úzkostnými stavy, je o 25 procent vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine zhoubné bujení. Autoři studie sledovali velký počet osob, ale nebyli s to říci, zda úzkostné stavy jsou hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny. Kromě toho nezjišťovali, zda lidé, s nimiž pracovali, kouřili nebo vedli nezdravý způsob života. Už z předchozích výzkumů se ví o možných spojitostech mezi slabším imunitním systémem a některými druhy rakoviny.


Videohry

Možná tomu nebudete věřit, ale vášeň pro videohry může mít i svá pozitiva. Lidé, kteří tráví celé hodiny pobíjením virtuálních zlosynů zřejmě mají větší schopnost se soustředit i na zbytek činností. Nasvědčuje tomu studie zveřejněná v britském vědeckém časopise Nature. Fanoušci videoher totiž tráví spoustu času tím, že hlídají příchody a odchody "nepřítele" na obrazovku, vymýšlejí, jak se bránit před různými typy smrtících zbraní. Časem se tak stávají mistry v tom, jak zpracovat v jednom okamžiku množství informací. Navíc jsou schopni pokrýt okem mnohem širší úhel než ostatní lidé. Autoři studie tvrdí, že videohry, jakkoli bývají násilnické, prý neovlivňují chování lidí, kteří se jim pravidelně věnují. Agresivita se podle nich zvyšuje jen během hry, po jejím skončení pomine. Nicméně u dětí vede násilí na obrazovce k tomu, že je začnou brát jako normu chování.