Srdce je symbolem lásky, ale především života

Dalo by se říci, že život sám o sobě je jedno velké riziko. Zatímco řadu jeho nástrah ovlivnit nemůžeme, vyhnout se mnoha zdravotním problémům je v našich silách. Důležité je znát alespoň základní rizikové faktory, například ty, které ohrožují naše srdce a cévy.

Co si máme představit pod pojmem kardiovaskulární onemocnění? V širším slova smyslu se jím označují veškerá onemocnění srdce a cév. V užším smyslu se tento termín používá pro nemoci, které jsou způsobené aterosklerotickými degenerativními změnami, tedy ischemickou chorobou srdeční, ischemickou chorobou dolních končetin a ischemickou cévní mozkovou příhodou. Ateroskleróza je kornatění tepen, které vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny. Ischemie označuje místní nedokrevnost určité tkáně nebo orgánu, což vede k poškození nebo dokonce odumření. O tom, že obojí je velice nebezpečné, netřeba pochybovat.


S čím nic nenaděláme

Například s věkem, který skutečně nikdo z nás nemůže ovlivnit a nikomu z nás neubývá, právě naopak. A s ním vzrůstá i nebezpečí ohrožení některou formou kardiovaskulárního onemocnění i proto, že ateroskleróza je dlouhodobý proces. Za rizikový se u mužů považuje věk nad 45 let, u žen nad 55 let. Roli hraje také pohlaví, a jak naznačuje předchozí věta, muži jsou v tomto směru ohroženější. Těžko ovlivnitelná je také genetická výbava, i když nikde není psáno, že pokud některý z rodičů nebo prarodičů prodělal infarkt myokardu nebo jiné závažné srdečně-cévní onemocnění, ani vy se mu nevyhnete. „I zde umíme pozitivně působit, a to tím, že u takovýchto jedinců aktivně pátráme po přítomnosti ostatních rizikových faktorů srdečních onemocnění, které se snažíme eliminovat,“ říká kardiolog MUDr. Libor Škňouřil.


Srdeční selhání není infarkt

A přitom více než polovina lidí si je plete. Když se řekne onemocnění srdce, většina z nás si vybaví kromě infarktu například anginu pectoris nebo arytmii, na srdeční selhání si vzpomene málokdo. „Kvůli nízkému povědomí o projevech srdečního selhání není toto onemocnění u velkého procenta pacientů včas rozpoznáno, a i když různé obtíže zažívají dlouhodobě, k lékaři nejdou,“ varuje doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF a VFN v Praze a upozorňuje na to, že při včasné diagnostice umí dnešní medicína nemocným poskytnout kvalitní pomoc a následnou péči. Rozpoznat příznaky srdečního selhání není příliš obtížné ani pro laika. K těm nejčastějším patří narůstající únava, otoky kotníků i celých nohou, břicha, někdy nadměrné bušení srdce, náhlý nárůst hmotnosti v důsledku zadržování vody v těle, častější močení a nechuť k jídlu. A především dušnost, která je nejčastější průvodkyní srdečního selhání. Řada lidí si tyto různorodé projevy nedokáže spojit do jedné diagnózy zvané srdeční selhání a připisuje je projevům stárnutí. Ale jenom věkem to být nemusí. Rozhodně není radno žádný, byť zdánlivě nepodstatný, příznak podceňovat, je nutno svěřit se lékaři. A dlouhodobě se snažit všem srdečně-cévním onemocněním předcházet.


Víme, co škodí, ale stejně riskujeme

To, že kouření, nadměrná konzumace alkoholu a naopak podprůměrná fyzická aktivita, obezita, stres a mnohé další nám výrazně škodí, všichni víme. Ale děláme s tím něco? Spíše ne, raději riskujeme. „Faktory, které mají vliv na vznik srdečních onemocnění a které můžeme ovlivnit, jsou většinou spojeny s našimi návyky, zvyklostmi a se současným způsobem života nesprávně označovaným jako moderní,“ tvrdí MUDr. Libor Škňouřil, kardiolog v Nemocnici Podlesí v Třinci, a objasňuje, jaký je současný životní styl: „Fyzická práce ustupuje sedavému zaměstnání, stále méně chodíme pěšky a preferujeme dopravu automobily, strávíme v průměru několik hodin denně před obrazovkou televizoru nebo monitoru počítače. Sedavý způsob života spolu s nezdravými stravovacími návyky představují pro lidi zásadní riziko jak přímé, tak nepřímé.“ Jako zkušený kardiolog doktor Škňouřil dobře ví, že nedostatek pohybu a obezita přispívají k vysokému krevnímu tlaku (hypertenzi) a nepříznivě ovlivňují metabolismus, což může mít za následek vznik cukrovky, vysoké hladiny cholesterolu a tuků v krvi, tzv. hyperlipidémii. „Hypertenze, cukrovka i hyperlipidémiie jsou hlavními rizikovými faktory srdečně-cévních onemocnění. Značným rizikem je kouření, které prakticky zdvojnásobuje naše kardiovaskulární ohrožení a celoživotní kuřák se v průměru připraví zhruba o deset let života,“ varuje MUDr. Libor Škňouřil.


Jak se máme bránit?

Z výše uvedeného je asi celkem jasné, co bychom měli dělat, abychom snížili rizika, která ohrožují naše srdce a vše, co s ním souvisí. Zdánlivě to nejjednodušší, navíc ekonomicky výhodné, je přestat kouřit. Kdo to už zkoušel, ví, že právě snadné to zrovna není, ale pomoci mohou poradny k odvykání kouření i přechodné užití nikotinových preparátů. „Maximální snaha o každodenní fyzickou aktivitu – používání schodů místo výtahu, cesta do práce pěšky místo tramvají apod. – by měla být samozřejmostí, zvláště pokud máme sedavé zaměstnání. Alespoň tři- až pětkrát týdně bychom měli věnovat minimálně půl hodiny dynamické fyzické zátěži se zapojením velkých svalových skupin – běh, nordic walking, cyklistika, plavání, popřípadě i svižná chůze, turistika a další,“ doporučuje MUDr. Libor Škňouřil. Také dodává, že fyzická aktivita zároveň působí i proti rozvoji cukrovky, pomáhá kontrolovat vysoký krevní tlak, příznivě ovlivňuje cholesterol, zvyšuje naši fyzickou zdatnost, a má tedy velmi komplexní přínos.


Jakou roli hraje jídlo?

Strava je velice důležitý faktor. Za obecně nevhodné jsou považované tučné potraviny, například prorostlé vepřové maso nebo uzenářské výrobky, které obsahují nejen značné množství tuku, ale také nasycených mastných kyselin. Naopak bychom měli konzumovat mnohem více zeleniny a ovoce. Z masa doporučuje doktor Škňouřil preferovat drůbeží nebo rybí, mléčné výrobky nízkotučné a pečivo celozrnné. „Nežádoucí je nadměrné solení a zvláště požívání sladkých nápojů, které se velkou měrou podílejí na tloustnutí dnešní populace. Obecně bychom měli mít zdravý úsudek a náš příjem energie by měl být především adekvátní jeho výdeji,“ připomíná MUDr. Libor Škňouřil. Ale jak je známo, nic se nemá přehánět, takže propečený bůček nebo křupavý rohlík z bílé mouky si jednou za čas dopřát můžeme.


Chce to mazlíčka

Všeobecně známou a populární poučku „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ je nutné pozměnit. Jednak proto, že mýval rozhodně není vhodným zvířetem do domácnosti, a jednak proto, že slovo nuda je lepší nahradit slovem stres. Stresujete se? Pořiďte si domácího mazlíčka. Je totiž prokázáno, že zvířata mají uklidňující účinek, který může být blahodárný především pro srdce. Ale pouhý kontakt s nimi nikoho nezbaví stresu, který si způsobujeme především sami. Nejdůležitější je začít u sebe se změnou životního stylu. A hlavně si nepořizovat žádné, ale opravdu žádné zvířátko, snad kromě rybiček v akváriu, pokud víme, že na ně nebudeme mít čas!


Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Co si pamatovat

„Kardiovaskulární onemocnění zůstávají i přes značné úsilí odborných společností vedoucí příčinou úmrtí dospělé populace vyspělých zemí,“ upozorňuje na neradostný fakt kardiolog MUDr. Libor Škňouřil a dodává: „Podle Zdravotnické ročenky ČR měla tato onemocnění v roce 2015 na svědomí 43 % úmrtí. Tato situace je o to smutnější, že většině kardiovaskulárních příhod – srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, ischemie dolních končetin a podobných – umíme předcházet.“ Naštěstí současná kardiologie dobře zná hlavní rizikové faktory a jejich ovlivněním jim dokáže předcházet nebo alespoň jejich vznik a vývoj příznivě ovlivnit. Ale rozhodně nesmíme spoléhat jenom na lékaře a všechno nechávat pouze na jejich umu a schopnostech. K tomu, abychom se kardiovaskulárním onemocněním vyhnuli, musíme přispět především my sami.


Zeptali jsme se za vás

Co dělat v případě, že úprava životního stylu a návyků nestačí?

Pak je namístě moderní farmakologie. Ta umí dobře kontrolovat jak vysoký tlak, tak poruchy metabolismu tuků a cukrů. Léčba je velmi efektní, ale ideálně vždy navazuje na optimalizaci životního stylu a stravovacích návyků. Rovněž, pokud je vhodná a má být maximálně účinná, měla by být zahájena včas. Proto jsou důležité preventivní prohlídky, které jsou v naší republice plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Zásadní je udělat první krok a po rizicích cíleně pátrat, zvláště s postupujícím věkem, kdy výskyt těchto chorob narůstá. Každý, i zcela zdravý muž starší 40 let a žena starší 50 let by tak měli znát hladinu cukru a tuků v krvi, výši krevního tlaku a měli by být poučeni o prevenci srdečně-cévních onemocnění.

MUDr. Libor Škňouřil, kardiolog v Nemocnici Podlesí v Třinci patřící do skupiny AGEL



Když se řekne onemocnění srdce, většina z nás si vybaví kromě infarktu například anginu pectoris nebo arytmii, na srdeční selhání si vzpomene málokdo.



Sedavý způsob života spolu s nezdravými stravovacími návyky představují pro lidi zásadní riziko jak přímé, tak nepřímé.





Další informace najdete v červencovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět