Nepletete si chřipku s nachlazením?

Prozradíme vám, jak tyto nemoci rozpoznat a také jak je léčit.

Chřipka má obecně rychlý nástup a zpravidla začíná poměrně vysokou teplotou okolo 38 °C, výjimkou není ani 40 °C. Horečku pak provází zimnice a třesavka, k nimž se přidávají silné bolesti hlavy, někdy spojené se světloplachostí či ztuhlostí šíje, a nastupuje také suchý a dráždivý kašel. Častým příznakem chřipkového onemocnění jsou bolesti kloubů, svalů, zad, nohou a celková zchvácenost. Dalšími možnými projevy, které upozorňují na to, že se potýkáme s chřipkou, jsou nevolnost, zvracení, průjem nebo naopak zácpa a nechutenství. U nekomplikovaného průběhu trvá chřipka sedm až deset dní a obvykle postačí léčba zaměřená na zmírňování jejích příznaků. „Kromě podání léků proti bolesti a horečce, nejčastěji s obsahem paracetamolu, jako je například Paralen, je při léčbě chřipky důležitý fyzický i duševní klid. Rozhodně nechoďte do zaměstnání či do školy, nesportujte ani nevykonávejte žádné náročnější fyzické úkony. Dále je potřeba doplňovat v dostatečném množství tekutiny, abyste nahradili ztráty vzniklé pocením. Odlehčete také stravu a zvyšte příjem vitaminu C,“ doporučuje praktický lékař MUDr. Michal Lazák. Pokud se ovšem nedostavuje během několika dnů úleva nebo patříte do některé z rizikových skupin, raději vždy co nejdříve navštivte lékaře.


Respirace znamená dýchání

Tím pádem je jasné, čeho se týkají sezonní onemocnění označovaná jako respirační. Příčiny, které způsobují jejich šíření, jsou rozličné. Může se jednat o řadu respiračních virů, o bakteriální infekce, kvasinky a plísně, ale viníkem může být i vdechování prachových částic nebo inhalace dráždivých plynů. Právě tato různorodost možných příčin vzniku respiračních problémů prakticky znemožňuje účinnou obranu proti nim. Obecně se ovšem dá říci, že infekce horních cest dýchacích, kam řadíme rýmu, zánět nosohltanu, hrtanu a mandlí, mají většinou virový původ. Infekce dolních cest dýchacích, tedy zánět průdušnice, akutní zánět průdušek nebo zápal plic, kromě virů způsobují hlavně bakterie. Průběh respiračních onemocnění může být velice rozdílný, od zcela lehkého a nezávažného nachlazení až po těžký stav s komplikacemi.


Příznaky a léčba

Jedním z nejčastějších příznaků virových onemocnění horních i dolních cest dýchacích je kašel, nejprve suchý a dráždivý, který později přechází ve vykašlávání hlenů. Mezi další běžné symptomy patří otok a překrvení sliznice, pálení v nose, zvýšená teplota až horečka, únava, bolest kloubů a svalů, bolest na hrudi, afty nebo nechutenství. U dětí se může objevit zvracení, řídká stolice a problémy s pitím, což dospělé jedince většinou nepostihuje. Léčba respiračních onemocnění spočívá především v klidu na lůžku, přísunu vitaminů a v konzumaci lehce stravitelných jídel bohatých hlavně na vitamin C. Antibiotika se nasazují jen při komplikacích, jinak stačí běžně dostupné léky na snížení teploty a zmírnění nachlazení. Pamatujte však, že zvýšená teplota je přirozenou reakcí organismu při boji s infekcí a je známkou aktivace imunitního systému. Její předčasné potlačení tělu zkomplikuje a znesnadní tento souboj. Dospělí by měli sáhnout po léku až ve chvíli, kdy teplota dosáhne 39 °C. U dětí, starších osob a chronicky nemocných je ale nutné vždy navštívit lékaře a nespoléhat na samoléčbu.


Rýma není pouze jedna

Platí o ní ono otřepané, že léčená trvá sedm dní a neléčená týden. Někdy s ní ale můžete bojovat i měsíce, což je znamení toho, že byste měli urychleně navštívit lékaře, protože se může jednat o rýmu bakteriální. Při ní se střídají stavy zlepšení, které nastávají ve chvílích, kdy imunitní systém zvládá škodlivé bakterie na nosní sliznici, ale nikdy se jich nezbaví zcela. A právě ony pak mají na svědomí opětovné zhoršení stavu. Bakteriální rýma a její léčba patří výhradně do rukou lékaře, té obyčejné, ale neméně protivné, se zbavíme sami nejpozději do týdne, ať už ji léčíme nebo nikoliv. Pokud ovšem neustupuje, je vhodné podstoupit vyšetření, které určí, o jaký typ rýmy se jedná.


Ohleduplnost je na místě

„Jste-li nemocní, měli byste omezit kontakt s okolím a vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Raději zůstaňte doma a nešiřte onemocnění dál. Nejrizikovější je totiž úzký kontakt s kašlajícím nemocným, což je zhruba do jednoho metru,“ varuje MUDr. Michal Lazák. Virus chřipky ale přežívá i v jakémkoliv prostředí několik dní v závislosti na typu povrchu, teplotě a vlhkosti, a je možné se nakazit i z kontaminovaných předmětů. Jste-li nemocní a musíte ven, buďte ke svému okolí ohleduplní a vždy kašlejte a kýchejte do kapesníku, nejlépe papírového, který ihned zlikvidujte. Využít můžete i roušku přes ústa, která rovněž snižuje riziko nakažení okolí. „V době epidemie chřipky pak zvyšte svou hygienu, myjte si často ruce, nemněte si oči a obličej a často větrejte. Pokud to jde, omezte i návštěvy kin nebo divadel a nepobývejte v zakouřených místnostech,“ nabádá MUDr. Michal Lazák.


Imunita je základ

Při chřipce i respiračních onemocněních, ale nejen při nich, hrají zásadní roli prevence a posilování imunity. Základem je dostatek vitaminu C, který najdete vedle citrusových plodů například v domácím kysaném zelí, růžičkové kapustě nebo šípcích. „Volte raději české a lokální suroviny, ve kterých je vitaminů více než v ovoci, které k nám putuje tisíce kilometrů a dozrává pod umělým světlem. Například i rakytník je skvělým zdrojem vitaminu C,“ radí Blanka Procházková, nutriční odbornice společnosti RACIO, která upozorňuje, že je důležité myslet i na vitaminy E, D nebo na zinek a hořčík. K potravinám, které pak mohou komplexně podpořit imunitu, patří například česnek, ořechy, luštěniny nebo listová zelenina. „Česnek je známý jako přírodní univerzální lék, obsahuje přibližně 400 různých látek – k vitaminům A, C, E se přidává i hořčík nebo draslík a také sirné silice s antiseptickými účinky. I proto se mu občas přezdívá přírodní antibiotikum,“ vysvětluje nutriční specialistka, která ale upozorňuje, že důležitá je vyváženost celého jídelníčku. Posílení imunity je komplexní proces – vedle správné stravy a aktivního pohybu je důležité si dopřávat kvalitní a zdravý spánek, nevystavovat se zbytečné stresové zátěži a dodržovat dostatečný pitný režim. „Důležité je být pozitivní, umět relaxovat i odpočívat, správně se stravovat a často se smát,“ dodává Blanka Procházková.


Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Zeptali jsme se za vás
Jaké byliny bychom měli užívat při akutních příznacích i v pokročilé léčbě nachlazení?

Jako bylinu první volby doporučuji Echinaceu purpureu (třapatka nachová), která účinně bojuje proti širokému spektru virů i bakterií. Hodí se tudíž i na pokročilejší stadia rýmy, kdy je už vysmrkávaný hlen zbarvený a není úplně čirý. Tato velmi pěkná rostlinka v sobě skrývá obrovskou sílu: působí protizánětlivě, hojivě, antibakteriálně, antivirově a lymfaticky. Echinacea podporuje pocení a tím posiluje imunitu. Při prvních příznacích nachlazení se k echinacee výborně hodí světlík lékařský, při pokročilé a už zatuhlé rýmě sáhněte po celíku zlatobýlu a květu černého bezu. Pokud se přidá i teplota, nemusíte hned polykat paralen, podobnou službu udělá i silný lipový čaj. Nebojte se sáhnout i po běžně dostupném koření. Použít lze spoustu druhů, od jemně strouhaného kořene zázvoru, stroužku česneku a cibule či kurkumy až po středozemní koření typu tymián, rozmarýn či oregano.
Michaela Carter, klinická naturopatka, která kombinuje tradiční, generacemi ověřené rady s nejnovějšími vědeckými poznatky o bylinné, přírodní a nutriční medicíně, www.michaelacarter.cz


Očkování má smysl

Vhodné je především u starších osob, lidí s chronickým onemocněním nebo u profesí, které jsou vystaveny vyššímu riziku infekce, jako jsou zdravotníci, učitelé, prodavači a další. Očkování sice neposkytuje stoprocentní ochranu před onemocněním, ale výrazně snižuje výskyt komplikací. Rizikoví pacienti a senioři nad 65 let mají očkování proti chřipce hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ostatním lidem na ně přispívají zdravotní pojišťovny v rámci různých benefitních programů. Nejvhodnější doba na očkování je od září do konce listopadu. Tělo si vytvoří protilátky proti onemocnění během 14 dnů po aplikaci vakcíny. „Složení vakcín proti chřipce se každý rok na základě doporučení expertů WHO mění tak, aby vakcíny obsahovaly ty kmeny chřipkového viru, které cirkulují v populaci, a byla tak zajištěna co nejúčinnější ochrana proti onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.






Další informace najdete v záříjovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět