Vysoký cholesterol

Vysoký cholesterol býval před pár lety strašák, o kterém se mluvilo a psalo téměř všude. Dnes už ale opatrnost lidí opadá. A to i přesto, že rizika způsobená vysokou hladinou cholesterolu, jsou stále stejná!

Každý divák seriálu pro děti Byl jednou jeden život si pamatuje, že cholesterol je nebezpečný tím, že se usazuje v cévách a přispívá k jejich zužování a potenciálnímu ucpání. Co si ale možná nepamatují všichni, je fakt, že vysazení vaječného žloutku – tedy nejznámější potraviny s vysokým obsahem cholesterolu – na hladinu této látky v těle nemá nijak zásadní vliv, a příjem cholesterolu do 300 mg denně (např. jedno vejce) je zcela v pořádku. I když tedy vajíčka nejsou úplně tabu, problémem je, pokud si je budete dávat smažená na pánvičce s plátky pěkně prorostlé šunky: pro hladinu cholesterolu jsou totiž nejhorší potravinou tuky, hlavně ty nasycené a transnenasycené (uzeniny, tučné maso, tučné mléčné výroby, paštiky, jídla připravená na ztuženém tuku – hlavně fast food, sádlo a škvarky, mnohé margaríny, trvanlivé sladké pečivo typu sušenek nebo koláčů atd.). Při přípravě jídel se vyhýbejte smažení: potraviny spíše duste, grilujte, vařte nebo pečte.


Jaká jídla jsou pro snížení cholesterolu vhodná?

Rozpustná vláknina: ovesná kaše, psyllium, ovoce (hruška, citrusy, sušené švestky, banán, broskev, jablko apod.; vždy je také lepší konzumovat celé ovoce než jen jeho šťávu), fazole nebo čočka
Rostlinné stanoly a steroly: přidávají se do některých potravin (například speciální margarín)
Semínka a ořechy: nikoli ale smažené buráky, spíše neloupané mandle, lněné semínko
Ryby: např. ty, které obsahují omega-3 mastné kyseliny (losos, makrela, sardinky, sleď) nebo které mají málo tuku (treska, tuňák, halibut)
Celozrnné a nízkotučné potraviny
Zdravé tuky (pokud už je tuk pro přípravu jídla potřeba): olivový nebo nerafinovaný řepkový olej, avokádo, mandle, vlašské ořechy


A co ještě?

Zdravé potraviny jsou pro snížení hladiny cholesterolu podmínka nutná, nikoli však postačující. Kromě toho je potřeba si také hlídat postavu (nadváha je rizikovým faktorem pro vaši hladinu cholesterolu a zdraví srdce): pokud tedy budete jíst denně spoustu oříšků a avokáda (sice obsahují užitečné látky, nicméně jsou tučné), nejspíš svému tělu příliš neprospějete. A je také potřeba se hýbat: i fyzická aktivita pomáhá udržet cholesterol na uzdě. Doporučuje se cvičit minimálně 30 minut denně, klidně ale i hodinu. Nemusí jít přitom o vrcholový sport: stačí procházky ostrou chůzí, jízda na kole, plavání a podobně.
NÁŠ TIP: Pokud nezvládnete toto množství cvičení naráz (nebo vůbec), není důvod se nehýbat. Je lepší rozdělit si pohybovou aktivitu na desetiminutovky během dne nebo cvičit alespoň patnáct minut – jakýkoli pohyb je lepší než nic.


Poznáváte se? Dejte si pozor

V Česku je vyšetření hladiny cholesterolu součástí preventivní prohlídky dospělých, která by se měla provádět každé dva roky – nemělo by se tedy stát, že svoje cévy budete roky ničit a nepřijde se na to (jinak je totiž obtížné na problém přijít před nástupem nepříjemných komplikací, vysoká hladina cholesterolu zkrátka nebolí). Nicméně pokud patříte k těm, kdo k lékaři nechodí, měli byste prohlídku přece jen zvážit, pokud se u vás objevují následující faktory – ty totiž riziko hypercholestrolemie (tedy zvýšené hladiny cholesterolu) zvětšují:
Nezdravá strava: Tedy opak toho, co je doporučeno výše.
Obezita: Rizikem je především hodnota BMI nad 30.
Velký obvod pasu: U mužů je problém při obvodu nad 102 cm, u žen nad 89 cm.
Malá pohybová aktivita.
Kouření.
Diabetes.
Vysoký tlak: Pokud máte nad 140/90 nebo užíváte léky na vysoký tlak, je riziko vyšší hladiny cholesterolu také větší.


Riziko existuje i u dětí

I když je vysoký cholesterol vnímán jako příznak osobního selhání („to je ten, co je tlustý, blbě jí a necvičí“), ne vždy tomu tak je. Jeho zvýšená hladina se může objevit i u lidí, kteří tyto rizikové faktory nemají, nebo dokonce u dětí. Roli zde totiž může hrát i dědičnost: vysoká hladina cholesterolu se může v rodině předávat. Ale pozor! Při tzv. familiární hypercholesterolemii, která je dědičná, dítě obvykle není obézní. Z tohoto důvodu je potřebná plošná prevence, která zjišťuje anamnézu rodičů a prarodičů – například infarkt v mladším věku a podobně mohou být příznakem rodinné zátěže. Pokud se toto potvrdí, je třeba dítěti věnovat zvláštní péči a případně nasadit léky. Ty se obvykle u chlapců podávají od 10 let věku, u dívek po první menstruaci. Bohužel se ale i u dospívajících objevují případy, kdy je vysoká hladina cholesterolu „vypěstovaná“ – tedy způsobená nezdravým životním stylem, který je u pubertálních dětí ještě umocněn zálibou v nezdravých jídlech (fast food, uzeniny a podobně). Tady je samozřejmě na místě především zásadní změna životního stylu.


Text: Kristina Procházková, foto: Shutterstock a archiv redakce

Co byste měli vědět

Při léčbě vysoké hladiny cholesterolu se můžete setkat i s termínem „metabolický syndrom“. Toto slovní spojení označuje komplex rizikových faktorů, které se často objevují společně a vzájemně posilují rizika, která člověku působí. Jde o vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cukru v krvi, nezdravou hladinu cholesterolu a břišní tuk. Dohromady tyto faktory výrazně zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky. Pokud by se u vás tento syndrom objevil, není třeba propadat panice. Pokud nemáte jiné potíže, můžete tuto diagnózu brát jako varování, že byste měli se sebou rychle něco začít dělat.




Další informace najdete v dubnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět