PREFERUJI ZDRAVOU VÝŽIVU,
ale nejdu do extrému!

Doma už několik let nepoužíváme cukr. Sázíme na zdravé slazení od včeliček, což je skvělá prevence před různými zdravotními neduhy. Navíc máme štěstí, že med kupujeme rovnou od včelaře, svěřuje se herečka Lucie Benešová.

Lucie Benešová potvrzuje, že herci bývají v soukromí velmi často přesným opakem rolí, které ztvárňují. Tato usměvavá sympatická blondýnka by nedokázala žít bez herectví, kultury a své rodiny. Ta v současné době čítá tři děti, manžela a dva psy.

Už od dětství jste prý měla sklony k samaritánství. Jak to, že u vás vyhrálo herectví a ne například práce lékařky nebo zdravotní sestry?

Přiznám se, že to mě nelákalo. Můj první sen byl stát se veterinářkou. To mě drželo až osmé třídy, než jsem dělala talentové zkoušky na konzervatoř. Zdravotní sestra ani lékařka mě nikdy nenapadla, ale zachraňovat zvířátka, to jsem chtěla.

Nosila jste zvířátka z ulice domů, abyste je zachránila?

To by vám mohla povídat moje maminka, co všechno za zvířátka jsme doma měli! Od koček až po holuby. A musím říct, že to zdárně pokračuje, protože Lucián je po mně, a tak máme doma každou chvíli nějaké zvířátko, které musíme zachránit. I na holuba už došlo.

Nelze nezmínit, že kromě synů Luciána a Štěpána máte s manželem také osvojenou holčičku Sáru. Proč padla volba na osvojení a ne adopci?

U starších dětí se přistupuje k osvojení z toho důvodu, že při adopci se musí měnit spousta věcí, jako například rodný list. A proč osmiletému dítěti najednou překopávat život tím, že se bude muset všechno přepisovat a měnit. Jednodušší volba je tedy pěstounská péče, která je také administrativně rychlejší. Chtěla bych ale říci, že my jsme si Sáru nevzali kvůli tomu, abychom si tím vylepšovali image nebo abychom se zviditelnili, ale abychom jí pomohli.

Jeden citát říká, že vychovávat dítě znamená vychovávat sám sebe. Co vám osobně dává výchova vašich dětí?

Je to hodně velké cvičení nervů. Člověk si občas sáhne až na pomyslné dno a zároveň zjistí, kolik je schopen vydržet. Docela mě ale dostalo, že jsem zjistila, že umím být i velká fúrie, a to jsem opravdu nikdy nebyla! Takže výchova dětí mě rozhodně učí tomu, abych ovládala emoce. Když mě rozčílí, řeknu si: napřed se uklidni, zhluboka nadechni a pak to teprve řeš.

Co byste naopak chtěla, aby si odnesly děti z vaší výchovy do života?

Mám tři hlavní zásady. První je nelhat – to se u nás opravdu netoleruje. Děti vědí, že máma snese cokoliv, ale nesmí se jí lhát. Další zásada je, že se musí pomáhat slabším, a to jak lidem, tak i zvířatům. Prostě těm, kteří to potřebují. Poslední zásada je důvěra. Chci, abychom dodržovali to, co si slíbíme, a mohli si věřit, že ten druhý přijde včas a že pomůže nebo udělá, co slíbil. Sice to asi nebudou mít s takovou výbavou v životě jednoduché, ale doufám, že si opravdu tyhle tři zásady do života odnesou.

Výchova dětí, starost o domácnost, hraní v seriálu, dabování… Máte vůbec čas na odpočinek?

Možná se vám zdá, že toho mám hodně, ale já si udělám čas, když potřebuji, a opravdu odpočívám hodně. Určitě nejsem typ člověka, který by jel v plném zápřahu 12 hodin denně. Chodím na keramiku, na jógu, často jezdíme na výlety, v zimě se snažíme alespoň měsíc, i když ne vcelku, strávit společně na horách. Ale bez důkladného plánování by to samozřejmě nešlo.

Jak jste se dostala k józe?

U dětí v základní škole otevírali kurzy pro seniory. Škola udělala pro babičky a dědečky hodiny angličtiny, počítačů a jógy. Právě na ni začala chodit moje maminka, která mi řekla, že je tam volné místo. Takže chodí senioři a já. (smích)

Dáváte přednost lékům, nebo spíše přírodním prostředkům?

Tomu druhému. Například od září jsem každý den pila čaj z čerstvého zázvoru s citronem a medem, protože je to podle mě lepší než nějaké multivitaminy z lékárny. I když mě chřipka nakonec stejně dostala, tak se opravdu snažím řešit zdravotní neduhy přírodními prostředky. Podobně léčím i své děti. Samozřejmě v okamžiku, kdy mají zánět nebo angínu, to už bez léků nejde. Máme také rádi fresh džusy, které jsou plné vitaminů a určitě jsou lepší než ty krabicové.

Pokračování rozhovoru najdete v dubnovém vydání měsíčníku Zdraví.

Kateřina GRIMMOVÁ
Foto titulní Lenka Hatašová, ilustrační Lenka Hatašová, Marie Votavová, archiv TV Nova a archiv redakce