RÁDA SE NECHÁM PŘEKVAPIT,
co najdu pod stromečkem

„Energie z publika je pro mě něco úžasného a nabíjejícího. To, co mi fanoušci na koncertech dávají, jim pak můžu mnohonásobně vrátit zpátky – a to je krásný pocit,“ svěřuje se mladičká zpěvačka.

Finalistka loňského ročníku Česko-Slovenská SuperStar, krásná a neobyčejně talentovaná zpěvačka se sametovým hlasem, která má před sebou jistě zajímavou a doufejme i úspěšnou kariéru – to je Monika Bagárová.

Při Česko-Slovenské SuperStar jste působila jako sluníčko, které má neustále dobrou náladu. Jak to děláte?

Ono to tak úplně není. Jsem člověk, kterého docela rychle a snadno něco smete. Když mi někdo ublíží nebo udělá něco ošklivého, dokáže se to se mnou táhnout celý den a někdy i mnohem déle. Ale naštěstí mám okolo sebe lidi, kteří mi pomůžou a podrží mě, a to je to nejdůležitější pro dobrou náladu.

Také jsem na vás často pozorovala projevy trémy, což je zvláštní, vždyť vystupujete od devíti let. Nebo trpíte trémou?

Teď už ani moc ne, ale při soutěži to bylo šílené. Vždycky jsem si řekla, že trému rozdýchám, ale pak bylo vše jinak. Při generálce to ještě šlo, ale přímý přenos, kdy byla hala plná a u televize tolik fanoušků, to už bylo mnohem horší. Soutěž byla celkově hodně náročná a na mě to všechno bylo asi mnohem víc vidět než na ostatních.

Kromě toho, že vám soutěž přinesla splnění snu o zpívání, vám ale asi taky vzala volný čas…

Máte pravdu, teď jsem nastoupila na střední školu, kde můžu zameškat jen dvacet procent, což je jeden den v týdnu – a to se přiznám, že je opravdu hrozné. Na druhou stranu jsem ráda, že nemám žádnou výjimku. Ale těžké to je. Přijedu z vystoupení hodinu po půlnoci a v šest ráno vstávám, jdu do školy, mezitím se musím učit. Teď k tomu všemu navíc přibylo natáčení desky, a to ani nemluvím o tom, že si chci udělat čas také na kamarády.

Studujete na umělecko-manažerské škole, co si pod tím máme představit?

Je to ekonomická škola, která má ale umělecké ateliéry. Multimediální, kde dělají filmy a podobně, pak je výtvarný, dramatický, kde hrají divadlo, ale učí se například i žonglovat, a pak hudební, kam chodím já. Kromě zpívání se učíme i dějiny hudby a noty. No a k těmto uměleckým ateliérům máme také management, právo nebo se učíme psát na počítači všemi deseti, což mi zatím moc nejde.

Už jste zmínila, že připravujete desku. Jaká bude?

Bude ve stylu R’n’B, soulu a popu budu to opravdu já! Z toho mám velkou radost a doufám, že ji budou mít i moji posluchači a fanoušci a bude se jim líbit. Natáčela jsem s muzikanty, kteří jsou opravdu skvělí.

Plánujete i turné?

Na to je ještě plno času. Ale dávám teď dohromady R’n’B kapelu, ve které jsou výborní muzikanti, takže se těším i na koncerty, které asi po vydání desky a jejím křtu přijdou. K tomu mám ale ještě jazzovou kapelu a moc ráda bych si zazpívala s orchestrem. Mám docela hodně plánů, viďte?

Jak přijímají vaši fanoušci, když zpíváte jazz?

Musím říct, že když jsem měla mít na jednom velkém festivalu úplně poprvé jazzový koncert před mými fanoušky, bála jsem se, jak budou reagovat a jak přijmou to, že zpívám jazz. Ve finále to byl skvělý zážitek. Byla jsem mile překvapená z jejich nadšených reakcí. Po koncertě za mnou chodili, že jazz nikdy neslyšeli, ale že se jim to hrozně moc líbilo. Přiznám se, že pokud jsem někoho z nich k jazzu přivedla, tak jsem moc ráda.

Často také podporujete charitativní akce…

Ano a ráda, v minulosti jsem například podpořila akce pro boj s rakovinou nebo proti chudobě, ale soukromě ráda pomáhám hlavně jednomu dětskému domovu. Vozím dětem oblečení nebo teď zrovna jsem jim zařídila kosmetiku, kterou jim, doufám, co nejdřív dovezu. Jsem totiž ostuda a časově mi nevychází jezdit za dětmi tak často, jak bych chtěla. Musím se vám ale přiznat, že po superstar jsem dostala hodně nabídek na charitativní akce a bylo pro mě hodně velké rozčarování, když jsem ve finále zjistila, že se o žádnou charitu nejedná. Bylo mi z toho smutno. Od té doby už si důkladně vybírám, jsem ostražitější a rozmýšlím si, než na něco kývnu.

Pokračování rozhovoru najdete v prosincovém vydání měsíčníku Zdraví.

Kateřina GRIMMOVÁ
Titulní Marie Votavová, ilustrační Marie Votavová, Lukáš Vrtílek, agentura Slavica a archiv M. B.