Ateroskleróza: Dlouho nebolí, o to je pak závažnější

Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou smrti ve vyspělých zemích včetně České republiky. A už dávno také neplatí, že se týká starých lidí. Čím hůře se o sebe staráme, tím větší riziko rozvoje onemocnění máme. Bohužel kornatění tepen zpočátku probíhá bez příznaků a bezbolestně. Osmapadesátiletá Hana z Prahy trpí ischemickou chorobou dolních končetin, která je důsledkem aterosklerózy. Před pěti lety začala pociťovat bolest v nohách, a to i tehdy, když v noci ležela v posteli. Někdy byla bolest doslova nesnesitelná. Má vysoký krevní tlak, cholesterol a kouří. Její stav je už tak vážný, že je nutný chirurgický zákrok, aby se obnovil průtok krve v tepně. „Za dva týdny mě čeká bypass,“ říká Hana a dušuje se, že přestane kouřit, začne se více hýbat a změní životosprávu. Bohužel za pět minut dvanáct.


Nemoc dvacátého století

Tak se jí někdy taky říká, protože jde o jednu z nejčastějších civilizačních chorob, která je ve vyspělých státech číslem jedna. Kornatění tepen je totiž také jedním z nejčastějších důvodů úmrtí. Navíc v poslední době dochází k velkému nárůstu této nemoci, a to z důvodu nevhodného životního stylu. O co vlastně jde? Jak říká MUDr. Eva Tůmová z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, jde o degenerativní onemocnění cévní stěny, kdy dochází k hromadění lipidů (tuků) pod výstelkou cév. „Utvářejí se aterosklerotické pláty a postupně se zužují průsvity tepen, což vede ke zhoršení průtoku krve za místem poškození.“ Tkáň trpí nedostatkem kyslíku a živin. Ovšem nemyslete si, že k tomuto procesu začne docházet až třeba ve čtyřiceti. „Ateroskleróza probíhá u každého člověka prakticky od narození, jen různou rychlostí, což je ovlivněno mnoha faktory,“ vysvětluje lékařka.


Kdo za to může?

Hlavní příčinou vzniku aterosklerózy je zvýšené množství krevních tuků, zejména LDL cholesterolu a triglyceridů. „Mezi hlavní původce patří vysoká hladina cholesterolu. Mnohokrát bylo prokázáno, že u jedinců s vysokou hladinou cholesterolu dochází dříve k ukládání lipidů do cévní stěny, což vede v nižším věku k nemocem srdečně-cévního systému. Dále k urychlení procesu onemocnění přispívá vyšší prozánětlivý stav organismu, k němuž vede především kouření a špatné stravovací návyky,“ vyjmenovává MUDr. Eva Tůmová. Mezi další faktory patří vyšší věk, mužské pohlaví, zvýšený krevní tlak, kouření, stres, nedostatek tělesného pohybu i nadměrný příjem alkoholu či nadbytečný příjem energeticky bohatých a tučných jídel.


Dědičnost versus naše životní návyky

„V naší rodině měly asi tři osoby problémy s cévami, babičce dokonce amputovali nohu kvůli ischemické chorobě dolních končetin. Vím, že bych se měla o sebe více starat, abych minimalizovala riziko vzniku aterosklerózy,“ říká čtyřicetiletá Radka. Proto nekouří, pije střídmě, pravidelně cvičí a snaží se jíst zdravě. Genetické (vrozené) předpoklady totiž skutečně mohou hrát při vzniku onemocnění roli. „Ano, dědičnost hraje velice významnou roli, především v případě geneticky podmíněných velmi vysokých hladin cholesterolu u pacientů s tzv. familiární hypercholesterolémií. U těchto lidí dochází k velmi rychlému rozvoji aterosklerózy, což je následováno brzkým výskytem akutního infarktu myokardu (ve věku 20–30 let). V běžné populaci je ale zásadní především životní styl, hlavně kouření, stravování a fyzická (ne)aktivita,“ říká lékařka.


Diagnostika pomocí ultrazvuku

Rozhodně platí, že čím dřív se začnete o své srdce a cévy zajímat, tím lépe. Spoléhat se na to, že nějak bude, a ono vlastně o nic nejde, není ani trochu v pořádku. Když si upravíte životosprávu, budete chodit pravidelně k praktickému lékaři a pokud to je nutné, budete užívat pravidelně léky, můžete riziko vzniku onemocnění snížit téměř na nulu. A začít se dá i ve vyšším věku, třeba když už jste infarkt prodělali nebo měli mozkovou příhodu.


Jak se nemoc diagnostikuje?

„Ke stanovení tíže aterosklerotického postižení je nejlépe užít zobrazovacích metod, převážně diagnostiku pomocí ultrasonografie krčních tepen,“ říká MUDr. Eva Tůmová, PhD. Tímto vyšetřením lze orientačně posoudit i stav dalších cév v těle. „V případě podezření na ischemickou chorobu srdeční lze přistoupit pomocí srdeční katetrizace i k vyšetření věnčitých tepen zásobujících srdce. Takto je možné odhalit případné zúžení průsvitu cév, které lze současně ošetřit pomocí plastiky,“ dodává lékařka. V případě aterosklerózy je ovšem ideální nemoci předcházet a eliminovat veškeré možné komplikace.


Jak probíhá léčba

V ideálním případě se léčí lidé v rámci preventivních programů, tedy osoby s vysokou hladinou cholesterolu, ale bez jakýchkoli příznaků onemocnění. „Touto léčbou se snažíme oddálit výskyt komplikací aterosklerózy, tedy akutního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin. Další skupinou pacientů jsou jedinci, kteří již prodělali některou ze zmíněných komplikací a léčbou se snažíme zabránit opakování příhody,“ vysvětluje MUDr. Tůmová. Mnoha studiemi bylo také prokázáno, že léčbou statiny (což je hlavní skupina léků snižujících hladinu cholesterolu) došlo k redukci aterosklerotických plátů v krčních či věnčitých tepnách. „Je tedy zřejmé, že vhodnou léčbou lze významně snížit pravděpodobnost výskytu akutního infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody,“ dodává lékařka.


Kontrolujte si příjem cholesterolu

Máte-li v rodinné anamnéze riziko onemocnění nebo vám prostě záleží na vašem zdraví, hlídejte si denní příjem cholesterolu. U zdravých lidí by se měl pohybovat mezi 100-400 mg/den, u lidí, kteří mají zvýšenou hladinou cholesterolu, je to maximálně 300 mg/den (to odpovídá zhruba jednomu vaječnému žloutku). Kromě toho má na koncentraci cholesterolu v krvi vliv také příjem tzv. saturovaného tuku, především živočišných tuků. Obvykle bývají v potravinách cholesterol i tyto tuky současně, takže omezení se vlastně týká stejného druhu. Omezte podíl tuků v denním energetickém příjmu na 30 procent, živočišné tuky by měly tvořit maximálně 10 procent energetické potřeby a denní příjem cholesterolu by měl být pod 300 mg. Pokud to nestačí, příjem cholesterolu by se měl snížit na 200 mg. Vždy je ale nutné poradit se s lékařem, jídelníček musí být vyvážený.


Text: Ivana Ašenbrenerová, foto: Shutterstock a archivy redakce a firem

Zeptali jsme se za vás


Co všechno můžeme pro zdraví svých cév udělat sami?

V rámci prevence mnoha onemocnění je naprosto zásadní zdravý životní styl, prospěje tedy jistě i našim cévám. Především je nutné nekouřit a pravidelně se hýbat s ohledem na možnosti a zdravotní stav. Racionální jídelníček je další důležitá součást zdravého života – především bychom neměli zapomínat na dostatek zeleniny, ovoce, obilnin a luštěnin, pravidelně do jídelníčku zařazovat ryby, ořechy a semínka, kvalitní rostlinné oleje. Pokud potřebujeme snížit hladinu cholesterolu, je vhodné omezit máslo, plnotučné mléčné výrobky a nahradit je polotučnými. Všichni bychom měli jíst méně cukrářských výrobků, uzenin, pokrmů z rychlého občerstvení a sladkostí. Jinak v rámci prevence se lékaři snaží vyhledávat osoby s vysokou hladinou cholesterolu a pomocí úpravy životního stylu nebo farmakoterapie cholesterol snížit, čímž současně klesá riziko rozvoje aterosklerózy a jejích komplikací.

MUDr. Eva Tůmová, PhD., z 3. interní kliniky 1. LF a VFN v Praze

K čemu všemu může dojít, máte-li aterosklerózu?

Když se zúží koronární tepny v srdci, dojde k angině pectoris. Její projevy zpočátku moc necítíte, nanejvýš při fyzické námaze. Pak se ale zhoršují a potíže máte i v klidu.
Když se koronární tepna v srdci zcela uzavře, vznikne infarkt myokardu.
Když se přeruší tok krve v některých mozkových tepnách, vznikne cévní mozková příhoda (mozková mrtvice).
Aterosklerotické pláty v tepnách na nohou mohou způsobit, že vznikne ischemická choroba dolních končetin a bolest při chůzi.

Ženy a ateroskleróza

Je známo, že ženy v produktivním věku mají ve srovnání s muži nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění, a to díky ženským pohlavním hormonům estrogenům. V menopauze ale dochází k poklesu estrogenů až na jednu desetinu hodnot před menopauzou – v té době je hlavním zdrojem estrogenů estradiol, v přechodu je to estron, který vzniká konverzí androgenů v tukové tkáni. Změny jsou tedy nejen kvantitativní, ale i kvalitativní. V mnoha studiích bylo prokázáno, že snížení hladiny estrogenů je vysoce významný faktor pro rozvoj změn na koronárních tepnách. Mají-li mladé ženy nízkou hladinu estrogenů, mají vyšší riziko vzniku předčasné ischemické choroby srdeční.


Ateroskleróza je nevratná, vhodnou dietou a léky lze ale nemoc stabilizovat.


Při prevenci dbejte na omezení živočišných tuků ve prospěch rostlinných. Více se hýbejte, nekuřte a omezte alkohol.





Další informace najdete v lednovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět