Která je lepší?

Tukové polštářky, které se nahromadí v zimě, zahání řada lidí nejrůznějšími dietami. Nebývá ale snadné vybrat mezi nimi tu pravou. Vědci z amerického Bostonu se proto rozhodli porovnat čtyři skutečně ověřené diety. První byla zónová dieta doporučující přijímat energii z cukrů, tuků a bílkovin v poměru 40:30:30. Druhou byla kontroverzní Atkinsonova dieta založená na redukci příjmu cukrů při zachování příjmu tuků. Třetí byla založena na celkové redukci množství potravy a její energetické hodnoty a čtvrtá dieta byla vegetariánská. Výsledky byly překvapivé. Po roce shodila v každé skupině asi čtvrtina dobrovolníků více než pět procent ze své původní tělesné hmotnosti. Ale mezi dietami nebyl patrný žádný rozdíl! Projevil se jenom mezi tlouštíky, kteří zásady diety striktně dodržovali, a těmi, kteří si ji různě ulehčovali. Co z toho plyne? Že když už člověk hodlá hubnout, není důležité ani tak to, jakou dietu si zvolí, ale spíše to, do jaké míry bude respektovat její pravidla.


Nebezpečná sluchátka

Největším semeništěm mikrobů nejsou záchody, jak by si mohl leckdo myslet, ale klávesnice počítače, myš a telefonní sluchátka.Vyplývá to ze studie arizonské univerzity, která doporučuje pravidelně dezinfikovat pracoviště. Může na něm totiž být v průměru až čtyřistakrát více mikrobů, než najdete například na prkénku záchodové mísy. Mezi nejnebezpečnější předměty patří telefonní sluchátko. Je na něm v průměru 25 127 mikrobů, zatímco počítačová klávesnice „jen“ 3 295 a myš 1 676. V případě epidemie rýmy nebo chřipky stačí zakašlat nebo kýchnout a při tom si nezakrýt nos nebo ústa, a mikroby se bleskurychle rozšíří a kontaminují celé okolí. Pokud někdo v kanceláři dostane rýmu nebo chřipku, stane se prostředí kolem něho, zvláště plochy, kterých se dotýká, semeništěm mikrobů, upozorňují vědci, podle kterých některé viry rýmy nebo chřipky na těchto místech přežívají až tři dny.


Puberťáci a vstávání

Společným rysem dětí v pubertě je odpor k časnému rannímu vstávání. Rodiče nejsou s to pochopit lenost svých potomků a ta se stává častou příčinou vzájemných konfliktů. Jsou ale teenageři skutečně tak líní, jak se nám jeví, anebo má jejich vyspávání nějakou biologickou příčinu? Pokus zodpovědět tuto otázku učinili v Německu. Posvítili si tam na spací zvyklosti dvaceti pěti tisíců osob. Získané výsledky svědčí o tom, že za ranní lenost teenageři zase až tak nemohou. Zatímco děti mají tendenci vstávat ráno stále později a později, ve dvaceti letech se to rázně mění. Změna je přitom tak razantní, že ji vědci nyní navrhují jako oficiální znak charakterizující ukončení adolescence.


Pestrá strava zvyšuje IQ

Konzumace pestré stravy ve věku do dvou let úzce souvisí s výkonností dětí ve škole. Vědci z univerzity v Severní Karolíně zjistili ve studii, které se zúčastnilo více než tisíc dětí, že ty z nich, které dostávaly v dětství pestrou, energeticky vydatnou stravu obsahující hojnost ovoce a zeleniny, měly lepší výsledky ve škole i při testech IQ. Ty, které jedly nízkokalorickou, méně pestrou stravu, měly podprůměrné výsledky. U dětí, jejichž diety se v průběhu let zlepšovaly, bylo zaznamenáno určité zlepšení školních výsledků, ale přece se nevyrovnaly dětem, které začaly brzy v dětství konzumovat pestrou stravu.