Ženský orgasmus a geny

Častou příčinou, proč ženy odmítají sex, je fakt, že nemohou dosáhnout orgasmu. Zcela nekonvenčně k tomuto problému přistoupila americká genetička Khytam Dawoodová. Přišla na to, že zde hrají úlohu nejen vnější faktory, ale i naše geny. Podle ní se ale geny uplatňují velice různě podle toho, zda žena masturbuje, má pohlavní styk anebo praktikuje orální sex. Dawoodová je autorkou první studie, která se věnuje možnému vlivu genetiky na frekvenci orgasmů. Není divu, že reakce na tuto práci zatím nejsou jednoznačné.


Tabák a mozek

Zprávy o tom, že dlouhodobé nadměrné užívání alkoholu, některých léků a drog poškozuje mozek, se objevovaly již dříve. Dlouho se ale opomíjela jedna z nejrozšířenějších psychoaktivních látek, a to tabák. Američtí vědci nedávno zjistili, že u dospívajících, kteří začali kouřit v časném věku, existuje riziko dlouhodobého poškození poznávacích funkcí. Práce navíc potvrdila již známou skutečnost, že výrazné oslabení paměti a dalších poznávacích funkcí nastává i při odvykání. Podle odborníků jde o další pádný důvod, proč nekouřit, nebrat drogy a pít s rozumem.


Bakterie v ústech

Podle nezdravého dechu se posuzovalo zdraví ve středověku, a dokonce již v době starého Řecka. Vědecké práce z poslední doby dávají starověkým léčitelům za pravdu. Ukazuje se, že ústní dutina je rájem pro celou řadu mikroorganismů. Na základě jejich rozboru lze předpovídat například brzký vznik zubního kazu, onemocnění dásní nebo některých infekčních chorob. Snahou vědců je proto přečíst genetický kód většiny mikroorganismů v ústech. Na základě toho by pak bylo možné připravit vyšetřovací nástroje, jednoduché genetické čipy, které by umožnily diagnostikovat řadu nemocí. Testy by bylo možné provádět ambulantně. Už za pár minut bychom tak věděli, jaká nemoc nám hrozí. Obdobné čipy se již začínají prosazovat při zjišťování výskytu patogenů v krvi.


Boj proti rakovině

Mezinárodní tým vědců z Itálie, Dánska a dalších zemí identifikoval molekulu, která hraje významnou roli při šíření rakoviny v organismu. Jedná se o molekulu zvanou uPAR, která je aktivní i po chirurgickém odstranění primárního nádoru. Vědci provedli krevní testy u velkého počtu pacientů trpících rakovinou, kteří absolvovali standardní léčení. Výsledky prokázaly, že nemocní s nízkým výskytem molekuly uPAR v krvi se obvykle dožívají stejného věku jako ostatní lidé, zatímco lidé s vyššími hladinami uPAR jsou náchylní k předčasnému úmrtí na rakovinu. Vliv molekuly na rozvoj obávané choroby navíc potvrdily i další pokusy na laboratorních zvířatech. Vědci proto věří, že narušení cirkulace zmíněné molekuly v krevním oběhu by mohlo zastavit šíření smrtících zárodků rakoviny.