Smích? K čemu je dobrý? A prodlouží nám život?

Veselá mysl půl zdraví, hlásá klasické rčení a vědci se domnívají, že to je pravda. Popsali celou řadu jevů, které naznačují, v čem jsou smích a dobrá nálada prospěšné lidskému zdraví a společenskému životu. Možná osloví i vás, a tak se začnete víc smát také.


Smích odbourává stres

Je nezpochybnitelné, že smích pomáhá uvolnit v člověku napětí a vyrovnat se s pocity stresu. Experimentálně se zjistilo, že v těle při smíchu klesá hladina nejméně čtyř stresových hormonů. Tento účinek smíchu přitom souvisí s dalšími efekty – ať už fyzickými nebo psychickými.
Smích posiluje imunitu

Když v těle ubude stresových hormonů, prospívá to jeho imunitnímu systému – například přibudou T-lymfocyty. Pokud si tedy budete dlouhodobě dopřávat zábavné zážitky, například večer co večer dva díly povedeného komediálního seriálu, může to mít vliv i na vaši celkovou imunitu.
Smích zvyšuje toleranci k bolesti

Zřejmě „vylití“ endorfinů způsobuje, že když se od plic chechtáte, snesete více bolestivých podnětů.
Smích potlačuje zánět

Po zhlédnutí veselého filmu se u pacientů s artritidou ukázalo, že v jejich těle kleslo množství látky, která provází zánětlivý proces. Tento účinek přitom trval až 12 hodin poté, co pořad skončil.
Smích je dobré cvičení

Pokud se intenzivně smějete, zapojujete velké množství svalů (bránice, břišní svaly, svaly ramen) a zvyšuje se váš srdeční tep. Nicméně si nemyslete, že chechtání na gauči u televize vám vynahradí svižnou procházku nebo cvičení v posilovně – tělo potřebuje i jiný pohyb…
Smích chrání srdce

Studie ukázala, že lidé se srdečním onemocněním jsou často typy, které se méně smějí, a naopak mají tendenci se více vztekat. Smích rozproudí krev po těle, čímž klesá riziko kardiovaskulárních onemocnění. Může prý i snižovat vysoký tlak. Doporučená dávka: 15 minut denně.
Smích prospívá dýchání

Zasmát se od opravdu od plic znamená, že si pořádně vyčistíte plicní sklípky, podobně jako při hlubokém dýchání. Smích může také obecně změnit vaše dýchací vzorce. To je důležité především pro lidi, kteří mají nějakou nemoc dýchacích cest, například astma nebo chronickou obstrukční plicní nemoc.
Smích pomáhá od deprese

Smích potlačuje napětí a stres, snižuje úzkost a podrážděnost, což jsou hlavní faktory, které pocity deprese prohlubují.
Smích omlazuje

Do smíchu se zapojuje celá řada obličejových svalů, které se tím procvičují a prokrvují, díky čemuž vypadáte mlaději a svěžeji.
Smích je jako dobrá masáž

Pokud se pořádně od plic zachechtáte, budou vaše svaly uvolněné až 45 minut.
Smích léčí miminkům ekzém

Jedna provedená studie ukázala, že ženy, které se při kojení dívaly na zábavný film, měly poté v mateřském mléce více melatoninu; miminka přitom po konzumaci tohoto mléka trpěla méně alergickými reakcemi.
Se smíchem se snáze učíte a jste kreativnější

Pokud učitel ve škole umí proložit vyučování zábavnými historkami, studenti se snáze učí a ve třídě je pak uvolněná a pozitivní atmosféra.
Smích prospívá partnerským vztahům

Kdo se směje, má větší šanci na získání nového partnera. Podobný smysl pro humor také pomáhá fungování vztahu, který už máte. Pokud se umíte s partnerem zasmát, pomůže vám to odbourat třenice, spory a napětí, když se mezi vámi objeví.
Smích vylepšuje společenský život

Kdo se hodně směje, lépe navazuje vztahy s ostatními lidmi, a to jak v osobním životě, tak třeba v práci, což je užitečné pro týmovou spolupráci a komunikaci s kolegy. Podle některých teorií je ostatně hlavním účelem smíchu právě to, aby lidi propojoval, uvolnil napětí a stmelil skupinu dohromady. Člověk, který vás osloví s úsměvem, působí důvěryhodněji; i kdyby šlo o úsměv strojený.
Smích dává novou perspektivu

Když se na věc podíváte s odstupem a zasmějete se jí, může pro vás být zvládnutelnější. Když uděláte chybu a umíte se jí zasmát, lépe se s ní vyrovnáte. Abychom učinili zadost medicíně postavené na důkazech, je třeba připustit, že výše popsané účinky byly často změřeny jen na malé skupině osob nebo jejich průkaznost může být snížena tím, že výzkumníci o příznivý výsledek stáli. Většinou proto nemůžeme mluvit o prokázaném léčebném účinku… Na druhou stranu, ruku na srdce: kdo by se rád nezasmál? Lepší kvalitu života vám dobrá nálada jistě přinese a zdravotní přínos může být jen takovou třešničkou na dortu.

Text: Kristina Procházková, foto: Shutterstock a archiv redakce



Ptali jsme se za vás

V Česku zavedl MUDr. Karel Nešpor pojem a metodu léčby smíchem. Kdy a jakým lidem byste třeba vy osobně tento postup doporučil?

Přijde mi, že není třeba podstupovat speciální postupy. Jako děti jsme se většinou smát uměli. Smích i úsměv jsou projevem našeho vnitřního nastavení, a tak dává smysl zaměřit se na náš celkový pocit ze života a sami sebe se zeptat, jak přispíváme k tomu, že se mračíme, jsme nazlobení a frustrovaní. Pokud někomu nejde se smát nebo usmívat, řešil bych spíše celkovou spokojenost s životní situací a životem jako takovým, úsměv může přijít jako přirozený důsledek pozitivní změny. Pokud jsme schopni se usmívat, máme tendenci vidět život lehčeji, v jasnějších barvách, ačkoliv se na realitě nic jiného nezmění. Takže možná nejdůležitější funkcí úsměvu je možnost nadhledu, abychom i s těžkými věcmi uměli být lehce.
Uměl byste poradit lidem, kteří by chtěli dosáhnout proponovaných pozitivních efektů smíchu, jak by to měli prakticky dělat? Přece jen, pouze se bez příčiny usmívat jako „měsíček na hnoji“, to asi žádné kouzlo nezpůsobí…

Právě naopak. Mnohdy právě usmívat se „bez příčiny“ velmi pomáhá. Pořád hledáme důvod, proč se usmívat, a žádný nenacházíme. A jsme z toho špatní. Zkuste si přece jen na tváři vykouzlit malý úsměv. Co se za chvilku stane? Pokud si ten úsměv dovolíte a necháte ho dojít až do očí, začnete se cítit lépe. Bez vnější příčiny. Zjednodušeně můžeme říct, že když se usmíváme, náš mozek vyhodnotí, že jsme spokojení, a začne podle toho reagovat. Zde je ale velmi důležitý pocit, že se usmíváte, ne pouze forma. Nejde primárně o to šklebit se jak opice. Ačkoli i to je velmi zajímavé a můžete zkusit nahodit úsměv od ucha k uchu a jít pět minut po ulici. Občas to udělám a je z toho vždy velká legrace. Vnitřní úsměv je sice méně viditelný, ale automaticky vytváří dobrý pocit ze sebe sama. A když je nám lépe, může se stát, že se opravdu rozchechtáme uvolňujícím smíchem, při kterém tečou slzy a bránice je v pohybu, což vytvoří další dobrý pocit, a tak stále dokola můžeme budovat základy pohodového života.
Psycholog, terapeut a lektor rozvoje osobnosti Mgr. Michal Petr (www.michalpetr.com)



Léčba smíchem dr. Nešpora

Pokud máte zájem o komplexní přístup ke smíchu jako metodě, kterou popularizuje psychiatr MUDr. Karel Nešpor, doporučujeme jeho knihy – například Léčivá moc smíchu, Kudy do pohody nebo Jak být milejší. Řadu informací a tipů najdete i na stránkách www.drnespor.eu. Na ochutnávku alespoň jedno z doporučení dr. Nešpora: Nahraďte hněv a úzkost humornou fantazií! A jak? Používejte humor a smích v situacích, kdy jste dříve reagovali hněvem. Tak si v předvíkendové frontě v samoobsluze, která se zastavila, protože někdo z nakupujících zapochyboval o správnosti součtu svých 43 položek, můžete vymýšlet humorná vysvětlení, proč si tak počíná. Třeba cele dětství hladověl a nyní si chce za své peníze dopřát co nejvíc. Nebo se mu tělnatá paní pokladní natolik zalíbila, že se s ní chce tímto způsobem blíže seznámit a zároveň vyzkoušet, je-li dost trpělivá, aby to s ním vydržela. Podobně používejte humor, smích a nadsázku v situacích, které vyvolávaly úzkost nebo smutek.



Další informace najdete v červnovém vydání měsíčníku Zdraví.
 Zpět