Malý manuál
PÉČE O ZOUBKY

Stále dokola se opakuje, že péče o chrup dětí je velmi důležitá – a stejně většina rodičů tyto apely podceňuje. Společně se stomatoložkou MUDr. Adélou Roubíčkovou jsme sestavili manuál, který vás provede péčí o dětské zoubky od prvního prořezání až po dospělost.

  1. Od prořezání do tří let
    „Vznik zubního kazu je zcela logicky vázán na přítomnost zubu v ústní dutině. Z tohoto důvodu je důležité pravidelně odstraňovat povlak i z povrchu právě prořezaných prvních zoubků, a to nejlépe dvakrát denně. U nejmenších dětí s použitím gázy, u starších je vhodné kombinovat i s čištěním pomocí zubního kartáčku,“ radí MUDr. Adéla Roubíčková a dodává: „Pokud používáme zubní pastu, pak volíme co možná nejmenší obsah fluoridových iontů, to je 250 ppm.“ Se zubní pastou to nepřehánějte, malé děti si totiž ještě neumějí vyplachovat ústa a mají tendenci vše polykat. Stačí tedy jen mírně potřít povrch kartáčku. „Samostatnou kategorií je pak přenos karcinogenních bakterií (bakterie podílející se na vzniku zubního kazu) z matky nebo nejbližších členů rodiny na dítě, kdy se doporučuje nekontaminovat nic, co přijde do úst kojence či batolete, slinou matky nebo jiného člověka,“ doplňuje stomatoložka.

  2. Od tří do dvanácti let
    V mladším věku platí podle stomatoložky stejné zásady jako pro ty úplně nejmenší děti – tedy používání dětského zubního kartáčku a ústní hygienu by měli provádět rodiče. „V případě, že si chce dítě čistit zuby samo, je důležité, aby rodiče výsledek zkontrolovali a případně zuby dočistili. Vhodné jsou pasty s obsahem fluoridových iontů v rozsahu 250 – 500 ppm. Nanášíme opět velmi malé množství, přibližně velikosti hrášku,“ dodává MUDr. Roubíčková. I po překročení šestého roku by nad čištěním zubů měli mít dohled rodiče. „Pokud si děti čistí zuby samy, je vhodné použití detekčních tablet či roztoků na obarvení zbytkového plaku. Dítě i rodiče pak vidí, zda je hygiena prováděna správně. Kolem dvanáctého roku by již děti měly přijít do kontaktu s mezizubními kartáčky, případně nití, a pečovat tak i o mezizubní prostory. V tomto věku dochází k prořezávání posledních stoliček, zuby se tím přibližují k sobě a dochází k vymizení větších mezer mezi zuby. Riziko vzniku zubního kazu je tak nejen na žvýkací plošce zubu, ale také v mezizubním prostoru,“ radí lékařka. Pasty pro tuto věkovou kategorii obsahují 1000 ppm fluoridových iontů.

  3. Od puberty dále
    V této době se vlastně nic zásadního nemění, děti by už měly mít hygienické návyky zažité a brát je jako každodenní samozřejmost. „V období puberty doporučuji kontrolovat metodu čištění u zubního lékaře nebo dentální hygienistky, v domácím prostředí pak pomocí detekčních tablet. Vhodné je také doplnění čisticí výbavy o jednosvazkový kartáček, který má velmi dobré čisticí schopnosti zejména v oblasti krčků a u samostatně stojících zubů. U dětí a dospělých s fixními rovnátky pak velmi dobře pomáhá odstranit zubní plak i z hůře dostupných míst,“ doporučuje MUDr. Roubíčková. Správná péče o zuby však není jediným krokem ke zdravým a krásným zubům. „Pro děti i dospělé jsou důležité také stravovací návyky. Nevhodné jsou zejména nápoje typu soft drink, které mají velmi nízké pH (vysokou kyselost) a rozrušují povrch zubu. Dále je zejména u dětí vhodné omezit přísun sacharidů, a to jak ve formě tuhé stravy, tak především nápojů. Pro všechny věkové kategorie platí, že je vhodné zuby čistit zhruba dvacet až třicet minut po každém jídle,“ doplňuje stomatoložka.

  4. Kdy jít poprvé s dítětem k zubaři?
    Smyslem první návštěvy u zubního lékaře by mělo být nenásilné a přátelské seznámení s prostředím zubní ordinace. „Doporučuji první návštěvu v období mezi prvním a druhým rokem, kdy je již dítě schopné více vnímat prostředí a je malá pravděpodobnost, že by přicházelo s akutním problémem. Nehrozí tak, že by si z návštěvy odneslo traumatický zážitek – a naopak: pokud je ze strany lékaře vytvořen pozitivní kontakt, dítě se často na další návštěvu těší. Chtěla bych upozornit i na problém, který je poměrně častý, a to přenášení obavy ze zubního lékaře z rodičů na děti. Pokud dítě doma slyší, jak je to pro rodiče stresující, jak se obávají a odkládají ošetření, dítě si často tuto negativní informaci uloží a návštěvy u lékaře se zbytečně dopředu obává,“ říká MUDr. Adéla Roubíčková. Frekvence návštěv by měla být pro všechny věkové skupiny dostačující jednou za půl roku. V případě jakýchkoliv potíží, bolestí nebo změněných stavů samozřejmě častěji.
Další informace k tomuto tématu najdete v prosincovém vydání Zdraví.

Kateřina GRIMMOVÁ
FOTO: Shutterstock a archiv redakce