Malý PŘEDŠKOLÁČEK

Pro některé děti je pobyt ve školce hned od začátku něco jako každodenní matějská, jiné probrečí i několik týdnů, než si zvyknou.

Nástup do školky je pro každé dítě důležitým životním mezníkem. Je především na rodičích, aby posoudili, zda je jejich dítě na tento krok zralé nebo zda bude lepší se školkou ještě rok počkat. Jinak se může stát, že jejich potomek každé ráno probrečí a z chození do školky se stane trauma pro celou rodinu.

Anděl a čert

„Adélka šla do školky ve třech letech a nebyl s ní nejmenší problém. Každý den si zabalila do batůžku svou panenku a pospíchala za kamarádkami. Když měl nastoupit do školky její mladší bratr, pochopili jsme, že to bude úplně jinak! Hned od začátku se ke školce stavěl negativně, nechtěl se tam jít dokonce ani podívat. Už první den – měl tam být jenom dvě hodiny – ztropil takovou scénu, že jsme jej museli odvést domů. Brečel pak den co den skoro dva měsíce. S nikým si nehrál, neposlouchal učitelky, a dokonce utíkal. S manželem jsme si vyčítali, že ho tam dáváme. Bohužel jsme neměli na výběr. Všechno se obrátilo k lepšímu až po půl roce. Školku sice neměl v lásce nikdy, ale aspoň už nebrečel. Když si tam našel prvního kamaráda, s manželem jsme otevřeli šampaňské a oslavovali,“ vypráví dnes už se smíchem třiatřicetiletá Milena.

Má na to?

Vaše čtyřleté dítě se umí samo obléknout, chodí na toaletu, umývá si pečlivě ruce a jí bez potíží příborem. To podle dětských psychologů ještě neznamená, že je způsobilé pro nástup do školky. Kromě praktických dovedností jsou totiž pro pobyt v kolektivu důležité i sociální a emocionální faktory. Tedy to, jak dítě zvládá odloučení od matky, zda vydrží bez její přítomnosti, jak se chová v přítomnosti ostatních dětí. Bere jim na pískovišti hračky, chová se agresivně, nebo se jich evidentně bojí? Nekomunikuje a nerado se zapojuje do hry? To všechno může být signálem, že mu v budoucnu může dělat pobyt ve školce problémy. Pokud není zbytí a vy je nemůžete nechat doma nebo v péči chůvy, neváhejte a poraďte se s dětským psychologem. Specialista by vám měl pomoci nejenom odhalit příčiny jeho chování, ale i poradit, jak situaci zlepšit.

Když nechce do školky

I to nejspolečenštější dítě, které miluje školku, někdy odmítá do ní jít. Jenže ne vždy za to mohou děti. Chyba může být i na straně rodičů. Psychologové odhalili hned tři nejčastější chybné postupy rodičů. Které to jsou?

  • Rodiče dítěti příliš ustupují - Když dítě ztropí ráno scénu, rodiče podlehnou jeho prosbám a nechají je doma. Pokud to uděláte jednou nebo dvakrát, nic se nestane, ale nedovolte, aby to dítě zkoušelo příliš často. Jinak se stanete doslova rukojmím jeho nálad.
  • Rodiče dítě neposlouchají - Dítě nechce do školky, brečí, naříká, vzteká se a rodiče je ignorují. Je možné, že dítě chce jenom upoutat jejich pozornost. Chce, aby se mu věnovali. Třeba mu jenom vysvětlili, proč do školky musí a že jim tím velice pomůže.
  • Rodiče dítě uplácejí - Mnoho rodičů své děti pravidelně uplácí pamlsky nebo drobnými hračkami, když bez breku půjdou do školky. Občas dítě můžete překvapit dárkem, ale dělat to každý den je chyba, která se vám může vrátit. Uplácením dítěti změníte hodnotový systém natolik, že bude chtít odměnu i za to, že se nají, oblékne nebo si samo vyčistí zuby!
Pomozte mu

Psychologové mají pro rodiče, jejichž děti nerady chodí do školky, jednu radu: naučte je, aby si školku oblíbily. Anebo aby ji alespoň braly jako běžnou povinnost, které se nelze jen tak vyhnout a která může být i příjemná. Chcete-li toho dosáhnout, musíte svému dítěti vysvětlit, jak jste na ně hrdí, že už chodí do školky. Zdůrazňujte co nejčastěji, že máte doma moudrého předškoláčka, který si sám dokáže skvěle poradit!
Dítě by také mělo mít pocit, že všechno, co se děje ve školce, je pro vás nesmírně zajímavé a důležité. Pravidelně si proto prohlížejte nové obrázky na nástěnce, ptejte se na paní učitelku i kamarády, povídejte si s dítětem o všem, co během dne dělalo. Pomáhejte mu překonávat i případné těžkosti. Když mu něco nejde, ukažte mu, jak na to, nebo to natrénujte. Pochvalte je i za dílčí úspěchy. Nezapomeňte ocenit, že už neplakalo, že se vám společná cesta do školky líbila, nebo ho pochvalte, jak je šikovné a samostatné. Plánujte si společně, co budete dělat každý den po školce. Bude se mít na co těšit a den mu uběhne rychleji. Ale hlavně nikdy zbytečně neprodlužujte pobyt ve školce. Snažte se dítě vyzvedávat včas a ve stejnou hodinu, nikdy ne jako poslední. Poproste babičky a dědečky, aby se s vámi při vyzvedávání dítěte střídali.

Detaily k článku najdete v zářijovém vydání Zdraví.

Daniela PIRNEROVÁ
FOTO Zdravie/profimedia.cz a archiv redakce