Víte, co je
ŠPALDA?

Špaldová pšenice obsahuje nejvíce bílkovin ze všech obilnin a také má vysoký obsah vlákniny. Je lehce stravitelná, bohatá na minerály a posiluje imunitní systém. Svatá Hildegarda jí léčila vážně nemocné.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč naši předkové neměli takové potíže s trávením jako my? Nepili přitom minerálky, nekupovali potravinové doplňky na pročištění trávicího traktu, neabsolvovali žádné detoxikační kúry. Odpověď se skrývá ve stravě. Jejich jídelníček byl velmi jednoduchý. Plodiny si pěstovali sami a byly bohaté na minerály a vitaminy. Navíc neobsahovaly žádné chemické látky. Obilninám kdysi kralovala nešlechtěná pšenice špaldová známá jako špalda.

Trocha historie


V Palestině si na špaldě pochutnávali údajně už před 9000 lety. Nechyběla v jídelním lístku Asyřanů, Egypťanů ani ostatních národů Blízkého východu. Chléb z ní pekli i ve starém Řecku. Populární byla v antickém Římě, kde ji legionáři běžně dostávali jako součást mzdy. Ženy jim tehdy ze špaldy připravovaly tradiční římská jídla: libum, což bylo něco jako koláč, a mola salsu, k jejíž přípravě stačila špaldová mouka, voda a sůl. Tyto pokrmy měly vojákům dodat sílu do boje.

Léčivé obilí


O špaldě je toho známo ale ještě víc. Jednoho dne před zhruba osmi sty lety se v Německém Bingenu svatá Hildegarda modlila a při tom měla vnuknutí. Prý dostala boží pokyn, aby nemocným připravila jídlo ze špaldy, že se jim uleví. Učinila tak a mnohé nemocné vyléčila. Do svých zápisků si poznamenala: „Špalda je nejlepší obilí. Je plná síly a je snadněji stravitelná než všechny ostatní obilniny. Když je někdo nemocný a je tak slabý, že nemůže nic jíst, je nejlepší vzít celá špaldová zrna, povařit je ve vodě, přidat trochu másla nebo vaječného žloutku, aby měl pokrm lepší chuť, a podat nemocnému. Tento pokrm ho vyléčí zevnitř jako léčivá mast.“

Výhody a nevýhody


Dnes špalda zažívá renesanci. Je oblíbená zejména na Blízkém východě, například v Libanonu, také v Libyi, ale i ve Spojených státech a Kanadě. V Evropě ji nejčastěji pěstují na ekologických farmách. Patří mezi pěstitelsky nejméně náročné obilniny. Nevadí jí nepříznivé klimatické podmínky, daří se jí i tam, kde by jiné obilí nerostlo. Je typická tím, že její zrna jsou obalena dvojitou plevou. Ta je chrání před kontaminací, chorobami a znečištěným prostředím. Odolnost vůči okolním vlivům je na jedné straně obrovskou výhodou špaldy, na druhé straně nevýhodou. Špalda je totiž časově i finančně náročnější na zpracování.

Co všechno dokáže


V čem je špalda výjimečná? Kromě typické oříškové chuti obsahuje nejvíc bílkovin ze všech obilovin. Má zanedbatelné procento tuku, který představují především nenasycené mastné kyseliny. Je bohatá na minerály, zejména hořčík, vápník, draslík, fosfor, zinek a vitaminy B1, B2 a PP. Pozitivně působí na imunitní systém. Špalda má vysoký obsah vlákniny. Odborníci na zdravou výživu proto radí konzumovat ji při potížích s trávením. Beta-karoten a tiokyanát podporují regeneraci buněk a chrání před infekcemi. Podle některých odborníků má dokonce protirakovinné účinky. V okrajových vrstvách zrn se nachází množství rostlinných estrogenů. Ty mohou působit příznivě při hormonálně předurčených druzích nádorových onemocnění.

Začínejte postupně


Zázračná? To možná ne, ale určitě zdravá. Pokud chcete špaldu vyzkoušet, nemusíte hned zatracovat bílou mouku. Špalda má výraznější chuť než pšenice, na jakou jsme zvyklí. Zpočátku je proto vhodné smíchat jednu třetinu špaldové mouky se dvěma třetinami bílé. Postupně přidávejte špaldovou a ubírejte bílou. Když použijete špaldovou mouku do buchet, budou tmavší a těsto tužší. Použijte proto o deset až dvacet procent více droždí a prášku do pečiva, než jste zvyklí. Když vaříte špaldové těstoviny, vodu nevylévejte. Použijte ji jako základ na výživnou zeleninovou polévku.

Další info v prosincovém Zdraví.

Júlia MEKYŇOVÁ
FOTO Zdravie/profimedia